Pamětník
počátků
dějin
počítačů
a internetu
komentuje
nejméně
jednou
týdně
aktuální
události
kolem nás

  AHASWEBOVY NOVINY číslo 379, 21.7 - 8.8.2003.       Dnes je  ,   zítra: 
POČÍTAČE GALERIE RADY VYKOPÁVKY ZAHRADA OBLÍBENÉ ARCHIV

8.8.- Trocha poezie nikoho nezabije.

ARTHUR RIMBAUD
Má bohéma

Tak jsem šli, pěstičky narvány do kapes
a z mého svrchníku zbyl pomalu jen sen.
Co lásek vysnil jsem a jakých, jen jsi v plen
mě vzala múzo má, a nesla do nebes.

Jediné kalhoty a díra v nich jako dům,
já, snivý Paleček, louskal jsem za pochodu
rýmy. A Velký vůz jsem měl za hospodu
z mých hvězd tam na nebi snášel se lehký šum.

A já mu naslouchal u cesty, sám a sám
v těch rosných večerech v září, kdy na čelo
jak by mi po kapkách vínečko pršelo.
K tomu jsem rozehrál rej fantastických stínů,
jak jsem veršoval a drnkal na pružinu
perka, jež o prsa jak lyru opírám.

Byl francouzský básník Arthur Rimbaud jedním z předních bezdomovců? Můžeme mezi ně zařadit třeba i našeho Jaroslava Haška? Také rád bez pětníku v kapse cestoval pěšky, dokonce i do zahraničí. Dnešní tuláci, pro které jsme vynalezli novodobý název bezdomovci vedou sice svobodný, ale o dost jiný způsob života. Většina z nich se usídlila ve městech, která jim poskytují více příležitostí k obživě. Buď žebrají nebo se živí drobnými krádežemi v supermarketech, sběrem kovů nebo jejich krádežemi, někteří i odpadky. V zimě je město zahřívá svými topnými kanály, halami nádraží.
Policie je ohrožuje v jejich způsobu života jen tehdy, když příliš narušují svoji opilou přítomností veřejná místa. Jinak s nimi nic nesvede, máme svobodu a demokracii a hlavně, institut povinosti mít zaměstnání zapadl za obzor spolu se sluncem komunizmu. Objevily se sice návrhy na zavedení podobných zákonů, které platily za Rakouska-Uherska, možná ještě i za první republiky: obec, ve které se každý člověk narodil, tedy obec domovská, měla povinnost se o něj v případě nouze postarat, ubytovat ho a zaměstnat. Podobalo se to tak trochu domácímu vězení, ale pro řadu lidí to fugovalo docela úspěšně. Dokonce i někteří významní lidé naší minulosti měli tu čest, že se narodili v obecní pastoušce.
Zajímavé je, že se naše katolická nebo jiná církev neinspirovala příklady ze zahraničí, kde je běžné, že některé kostely se na noc mění v dočasné ubytovny pro bezdomovce, zejména v zimním období. Asi by to bylo příliš práce a obav o církevní majetek. Je přece pohodlnější se starat o pozlacený chrám sloužící k větší slávě boží, než pomoci bližnímu svému skutkem.

7.8.- Samizdatová propagace komunizmu u nás.

Komunistické samizdatové nakladatelství ELLF v poslední době vydalo a nabízí následující tituly:
Kolektiv: Program KSČ-ČSSP /základní programová orientace strany/ 20 Kč
J. Radimský: O úloze revizionismu /referát o aktuálních otázkách, souvisejících se soudobým revizionismem ve světovém komunistickém hnutí/ 5 Kč
K. Wojtoň: Komunisté v současné ČR /stručně o současném stavu, podobě, charakteru a perspektivách komunistického hnutí v naší zemi/ 5 Kč
J. Radimský: Stručný přehled o KSČ-ČSSP /co jsme vlastně zač?/ 5 Kč
Kolektiv: Teoretický seminář 2001 (Téma: Úloha revizionizmu v kom. hnutí v souvislosti s dočasnou porážkou socialismu, a východiska ze současné krize)/soubor referátů a diskusních příspěvků/ 10 Kč
Kolektiv: Teoretický seminář 2002 (Téma: Marxistické strany a organizace v současném systému buržoasního parlamentarismu) /soubor referátů a diskusních příspěvků/ 10 Kč
J. Falčík: O našem poměru k parlamentnímu boji /referát o aktuálních otázkách parlamentního boje a o poměru soudobých marxistických stran k parlamentní práci/ 5 Kč
J. Falčík: O blouznění "revolučního reformismu" /populární polemická stať proti I.Wallersteinovi, vůdčímu teoretickému představiteli soudobého světového revizionizmu; obhajoba marxistické teorie státu v podmínkách nynější kapitalistické globalizace/ 25 Kč
P. Gončar: Odpověď anarchistovi /marxistická teoretická polemika proti idejím současného anarchismu/ 10 Kč
P. Gončar: O Fučíkově odkazu současnosti /rázná odpověď všem hanobitelům a pomlouvačům Julia Fučíka a jeho díla/ 10 Kč
J. Radimský: Co skutečně nabízí EU mladým lidem? /marxistická kritika pravicových názorů poslankyně KSČM Kateřiny Konečné na Evropskou unii/ 5 Kč
J. Sedlák: Revizionisté (I,II,III,IV,V,VI,fragment) /historická analýza příčin rozvratu socialismu a podstata krize komunistického hnutí ve XX.století/ 20 Kč každý díl
J. Sedlák: Cesta zrady /od smrti J.V.Stalina až k pádu N.S. Chruščova/ 15 Kč
V. Ajst: Na hranici nové etapy lidstva? /zamyšlení nad politickými otázkami souvisejícími s Evropskou unií i moderním imperialismem, dějinami Iráku i současnou neoliberální globalizací/ 5 Kč
J. Fikta: Úvahy a události /marxistický průřez některými dějinnými fakty v souvislosti s kontinuitou světové historie a současnosti/ 20 Kč
Nakladatelství je napojeno na internetovou Pochodeň (již nevychází, internetové stránky byly zrušeny) a radikální KSČ-ČSSP (Komunistická strana Československa - Československá strana práce, Zifčák a spol.) Jak je vidět, soudruzi nezahálejí a chystají nám všem zářnou budoucnost. Jen co se sloučí se socialisty, tak jako v roce čtyřicátém osmém a získají společně s prodejnými lidovci skutečnou většinu v parlamentu. Doufám, že BIS alespoň monitoruje jejich vydavatelské aktivity, aby až to praskne věděli, na kterou stranu se mají přidat.

7.8.- Něco z nové internetové češtiny.

Předkládám dva novotvary známých českých hovorových slov, tak jak je možné spatřit v diskuzích na internetu:
Ne, staley flek rozhodne ne, zname kecy napr. typu: "hele voe, ale minulej rok, kdyz system xx stal tamhle a ne tady, to bylo vo 1000% lepsi, ne voe???
Zvláště se mi líbí ten zkrácený fonetický zápis voe, neboť jsem vyrostl na rozhraní pražského Žižkova a Vinohrad a všichni jsme byli volové. V tomto ohledu se nic za ta léta nezměnilo, navíc je možné slyšet i děvčata, jak se oslovují vzájemně coby volové. To je velice roztomilá inovace, to za našich mladých let nebylo. Ale vzpomínám si, že jsme občas mezi chlapci používali pro vyjádření údivu zvolání Ty krávo!. Takže ani tehdy v těch zlatých letech šedesátých jsme na nesoulad mužského a ženského rodu nijak nehleděli. Je to ovšem krajový jev, například Moravan v Praze by familiérní oslovení Hele, vole považoval za urážku. Tak opatrně při používání podobných formulací na internetu, nikdy nevíte, odkud ten druhý je.

6.8.- Obří technoparty CzechTek u Kopidlna skončila.

Jako u všech podobných poloilegálních akcí vyvolala nepřiměřený ohlas v médiích všeho druhu. Hlavní námitky byly proti značnému hluku zejména v nořních hodinách, televize ukazovala mátožné postavy účastníků a odpadky všude po zemi bez hlubšího komentáře nebo pokusu o analýzu tohoto poněkud bizarního společenského jevu. Podezřívám organizátory, že ani oni sami nemají jasno, proč vlastně taková setkání mládeže pořádají. Jednou to prostě někdo zkusil, mělo to úspěch a tak proč to nezopakovat. Přitom je zcela zjevné, že se jedná o nevědomou obnovu starodávných tanečních rituálů našich předků - mám na mysli hodně dávné předky z dob asi tak před 10-20 000 lety. Stačí se podívat na životní styl některých méně civilizovaných národů v Africe nebo v Jižní americe, ale i severoameričtí indiáni o tom něco vědí. Tehdy i nyní k tomu patří alkohol, tabák nebo nějaké další drogy a tanec do úplného vyčerpání.
Účastníci v dávných dobách to absolvovali proto, aby se trochu vzpamatovali z hrůz neustálého boje o přežití. Dnes si tu mládež pucuje mozky od tlaku civilizace, která na ně po přechodu z dětských let příliš doléhá. Jsou totiž náhle nuceni pracovat, dodržovat někdy až vojenský režim některých firem, zjišťují, že se ve školách nenaučili vůbec nic pro praktický život. Mají z toho hlavu jak pátrací balon, protože se ještě nenaučili apatii. A tak se potřebují čas od času zregenerovat, mít pocit, že snad někam patří, že tady mají nebo najdou nějaké kamarády, třeba jen na chvíli. Žádná jiná společenská událost jim nedává takový pocit svobodného konání. Jsou celou dobu venku v přírodě a současně na smetišti, mohou se dle libosti třeba válet v blátě, tancovat celou noc a prospat celý den. Letošní mimořádně teplé léto jim vyšlo vstříc.
Možná by se podobná setkání měla konat i pro starší generaci. Třeba by to trochu provětralo náladu ve společnosti a zahnalo tu blbou náladu pana Havla. Třeba byste se méně tragicky šklebili na své spoluobčany v autobuse, vlaku či metru, byli méně koženými šéfy a méně ustrašenými podřízenými. Přeji hodně úspěchů dalším podobným akcím, ať už se budou jmenovat jakkoliv.

5.8.- Až 40 GB vašich dat v kapse.

Nová verze přenosného pevného disku Fujitsu Siemens STORAGEBIRD umožňuje vedle USB 2.0 i přenos dat přes rozhraní FireWire (IEEE 1394). FireWire s rychlostí až 400 Mbit/s je rozšířenou technologií isochronní výměny dat zejména u digitálních videokamer. Isochronní technologie garantuje konkrétní přenosovou kapacitu (šířku pásma, rychlost a zpoždění) a je tudíž vhodná pro přenos živého obrazu a zvuku.
V malé stříbrné krabičce zhruba o rozměrech walkmana je uložen 20 nebo 40GB pevný disk, který se po zasunutí do USB konektoru automaticky zobrazí v přehledu disků počítače. U novějších operačních systémů není třeba instalovat žádné ovladače. STORAGEBIRD lze napájet buď samostatným adaptérem nebo přímo z hostitelského počítače.
Aktuální doporučená koncová cena přenosného pevného disku STORAGEBIRD USB 2.0/FireWire činí 4260 Kč bez DPH (20 GB), respektive 5090 Kč bez DPH (40 GB).
Co k tomu dodat? Použití takového mobilního disku je vhodné například pro rozšíření diskové kapacity notebooku. Velice šikovné je používat externí disk pro zápis veškerých datových souborů, na kterých potřebujete střídavě pracovat třeba doma a v zaměstnání v případě, že pracujete na klasických desktopech. Dokonce jsem ochoten tvrdit, že v takovém případě je to lepší varianta než neustálé přenášení notebooku, kterému se přes veškerá ujišťování výrobců stěhování moc nezamlouvá. Má to i další výhodu: vaše data jsou lépe chráněna před nepovolanými osobami a neohrozí je ani selhání základního disku desktopu. Zálohovat data je vhodné na nějaký dobře zabezpečený server v síti.
Další možností využití je používání externího disku jako instalačního média. Když si na něj stočíte všechna instalační cédéčka a balíky stažené z internetu (MSIE atp.), probíhá případná reinstalace operačního systému a uživatelských programů nesrovnatelně rychleji.
[Pramen: tisková zpráva firmy Fujitsu Siemens]

5.8.- Počet uživatelů ADSL vzrostl v červenci téměř o 30%

Počet zákazníků využívajících ADSL služby se v měsíci červenci zvýšil (oproti předcházejícím měsícům od spuštění služby) o 30 %, z 6 432 uživatelů vzrostl na 8 270 (k 30.7.2003). Každý týden ČESKÝ TELECOM zřizuje v průměru 500 přípojek. Zvyšující se zájem o tuto nově nabízenou službu dokládá i celkový počet přijatých objednávek, který k 30. červenci stoupl až na 11 200.
Průměrná doba zřízení ADSL přípojky činila 18 dnů, typická doba technického šetření (ověření technické realizovatelnosti ADSL služeb na dané pevné telefonní nebo euroISDN lince ) byla 3 dny. Zároveň trvale klesá počet přípojek instalovaných po doporučené lhůtě 21 dnů.
Český Telecom zavede nový model připojení na internet přes telefonní linku prostřednictvím ADSL v září. Součástí nové nabídky bude zvýšení základní rychlosti za nezměněnou cenu a srovnání kvalitativních parametrů služby pro všechny uživatele. Součástí služby již nebude Service Selection Dashboard (portál pro výběr služeb - SSD) a dynamický překlad adres (NAT).
V současné době je služba již technicky plně stabilizovaná. Zajištění definované kvality služby pro všechny její uživatele umožňuje ČESKÉMU TELECOMU zavedení nového modelu. Na základě stabilizace je aktivní i definovaná agregace služeb na úrovni běžně používané u většiny evropských operátorů.
Celkově je technologií ADSL pokryto 44 % stávajících telefonních linek v celé České republice. ČESKÝ TELECOM doposud podepsal s ostatními operátory celkem 23 smluv na poskytování ADSL služeb. Tuto službu již nabízí okolo 20 provozovatelů.
Po všech možných pokusech o technologický pokrok ve zvyšování rychlosti přenosu dat v internetové síti na poslední míli k uživateli včetně ISDN se zdá, že ADSL je rozumnou cestou zejména pro připojení malých firem a domácností všude tam, kde není k dispozici připojení přes kabelovou televizní síť. Cena je sice o pár stovek vyšší, ale to by mělo vyvážit slibované zvýšení přenosové rychlosti už od 15.září. Pak bude ADSL levnější než srovnatelný nejrozšířenější Mistral firmy UPC. [Pramen: Tisková zpráva Českého Telecomu]

4.8.- Stoprocentně bezpečná finanční transakce!

Dear friend,
I am soliciting your confidence in this business; this is because of its nature as being utterly confidential and top secret. Though, I know that a business of this sort will make any one apprehensive and worried, but I am assuring you that this transaction is 100% safe. I have decided to contact you due to the urgency of this transaction.

Takhle začíná velice mazaně formulovaný mail, který právě dorazil do mojí schránky. Mail podepsal Mr. FRANCIS OKUMAGBA, the DGM, Treasury and Investment officer with Oceanic bank (Nigeria) International. Jeho rodnou vlastí je, jak vidíte, Nigérie. Řeknete si, vždyť už přece každé malé dítě ví, že je to jasný podvod, jehož cílem je vytáhnout slibovanými penězi oslepeným důvěřivcům peníze z kapes, či přesněji z jejich bankovních kont. Jenže nigérijští podvodníci spoléhají na statistiku. Ta praví, že na podobné podvody naletí sice jen 1-2 procenta oslovených, to ale zřejmě podvodníkům bohatě stačí. Jejich hitem byla v poslední době story, ve které se autor mailu vydával za jednoho se Saddámových synů, který potřebuje nějaké konto k převodu nakradených peněz. Oba dva jsou už pod drnem a tak si řeknete, že tahle historka už nikoho nepřesvědčí. Omyl. Stačí do textu mailu přidat větičku o tom, že si amíci všechno vymysleli a oba synové jsou dále na útěku. Lidská mazanost a hloupost i chamtivost totiž nezná mezí.

4.8.- Bude Slovensko katolickou zemí?

Vo všetkých ročníkoch základných a stredných škôl sa bude vyučovať katolícka náboženská výchova ako povinne voliteľný predmet. Vláda totiž rozhodla, že Slovensko uzatvorí s Vatikánom kontroverznú zmluvu o katolíckej výchove a vzdelávaní. Jej text schválila napriek nesúhlasu ministrov za ANO. Pretože veto z minulého týždňa nemohli zopakovať, členovia vlády za SDKÚ, SMK a KDH ich prehlasovali.
Tolik úryvek ze slovenského tisku, doufám, že vám ještě slovenština nedělá potíže. Je vidět, že obrodné nájezdy českých husitů ve středověku nezaznamenaly žádný výrazný úspěch. Katolická církev v dobách dávných i nedávných úspěšně na Slovensku bodovala misijní činností jak ze severu z katolického Polska, tak z obdobně zaměřeného Maďarska z jihu. Pravoslaví se na Slovensko přes Karpaty na východě nedostalo a tradiční katolicizmus se prosadil významně i ve fašistickém Slovenském štátě za druhé světové války.
Katolícké náboženství bude takzvaným povinně volitelným předmětem: rodiče budou muset pro svoje dítě zvolit buď náboženství nebo předmět zvaný etická výchova a to už od první třídy základní školy. Pokud projeví rodiče zájem, budou jejich děti vychovávány v katolické víře už v mateřské školce. Katolické církevní školy obdrží stejné finanční prostředky jako ostatní státní školy.
Jako dítě školou povinné jsem v roce 1948 ještě stačil v první třídě zažít náboženství v době, kdy tehdejší školství ještě neměli v rukou komunisté. Náboženství ale bylo předmětem nepovinným a navíc si mohl každý vybrat učitele náboženství podle toho, do jaké církve patřil. Jak se zdá z agenturních zpráv, na Slovensku tomu tak nebude. Zákonodárci tam zřejmě usoudili, že lid je třeba vzdělávat ve víře proto, aby méně hřešil a vybrali katolické náboženství jako něco, co je ve slovenských podmínkách odzkoušené a zavedené. Zdá se ale, že ne všichni na Slovensku s tímto rozhodnutím vlády souhlasí. Pro zajímavost několik názorů:
Ja nemam slov Ako toto moze byt medzivladna dohoda o ktorej nema rokovat parlament? Ved je to zasadny zasah do vychovy nasich deti! Nech si katolici davaju deti do cirkevnych skol a nie nech sa cirkev tlaci do statnych! Odmietam aby moje 6 rocne dieta muselo chodit na nejaku etiku, len preto, ze niekto si vymyslel povinne volitelne nabozenstvo. Nepovazujem takyto predmet za vhodny pre take male dieta a nechat mu vtlkat do hlavy katolicke dogmy a strasenie peklom, to nemienim ani nahodou. Mame tolko penazi na skolstvo aby sme si mohli dovolit platit dalsich ucitelov, resp. fararov, co si budu vychovavat platiace stadocko oveciek? Nemam nic proti nabozenstvam, sama verim v Boha, ale proti katolickej cirkvi ano.
---
Odlúčiť cirkev od štátú Náboženstvo a viera je vecou svedomia každého človeka. Cirkev sa nemá miešať do politiky a vecí verejných . Cirkev by mala mať len finančné prostriedky pre výkon svojej činnosti a prispievať by mali veriací a nie štát (my všetci). Katolická cirkev je dnes najbohatším subjektom na Slovensku! Vraciame sa do stredoveku?
---
Ucitelia nabozenstva: Sú dve možnosti, ako sa v takom prípade zachovať. Jedna je taká ako píšeš: ani za cenu neospravedlnených hodín na náboženstvo decko nedať. Ale je aj druhá: dať ho tam. Ak bude katecheta rozumný, decku to neuškodí, naopak, trocha si rozšíri obzor. A ak ich bude učiť dáky bigotný cicvor, treba tie farárske bludy s deckom doma predebatovávať. Pokiaľ nie je na hlavu padnuté, zakrátko sa z neho stane na hodinách náboženstva podvraťák, pán kaplán ho vyfacká alebo mu dá z náboženstva štvorku - a máš vyhraté. Zo sopliaka sa stane ateista ako bič. Ver mi, viem o čom hovorím :-))
Tolik názory Slováků, kterým se to zřejmě nezamlouvá. V každém případě bude tato mezivládní smlouva s Vatikánem, kterou nebude projednávat parlament, pěkným dárkem papežovi, na jehož návštěvu se Slovensko horečně chystá. K nám jen tak nezavítá, protože na rozdíl od Slováků se do uzavření podobné smlouvy s Vatikánem nijak zvlášť neženeme. Bodejť by ne, když nám katolíci upálili Husa a třista let jsme úpěli v náboženské nesvobodě. Tak teď si to hodláme jaksepatří užívat!

1.8.- Vykopáno na internetu: Proletáři všech zemí, spojte se!

Za dob totalitního režimu se objevilo mezi lidem socialistickým svérázné vysvětlení, kdože to jsou ti záhadní proletáři. Pepíček ve škole to vysvětloval soudružce učitelce následovně: "Jsou to, souško čitelko, piloti, kteří mezi námi prolétávají."
Zdá se, že ačkoliv si mnozí z nás myslí, že doba budování světového komunistického panství pominula, není tomu tak. Proletáři jsou stále mezi námi a bojují proti nenáviděnému kapitalistickému zlořádu. Připravují se k vyvolání celosvětové revoluce, která předá veškerou moc do rukou lidu, tedy do jejich rukou. Přečtěte si pouhý zlomek jejich propagandy, abyste byli v obraze:

Epizoda první: Mládí vpřed.

Vítejte na stránkách Komunistické mládeže Československa.
Naše organizace, kolem které je nyní soustředěno asi 150 lidí působí na území celé republiky. Nejsilnější je na severní Moravě a ve Slezsku. Snažíme se dělat konkrétní akce (demonstrace, protesty, provokace...) a bojovat v duchu Marxe, Engelse a Lenina za socialismus a komunismus. Vydáváme časopis Pochodeň.
Naším předsedou je Filip Zatloukal, místopředsedou je David Pěcha.
Jsme bojovná skupina mladých lidí, která spolupracuje s Komunistickou stranou Československa-Československou stranou práce (KSČ-ČSSP). Máme také kontakty na Komunistický svaz mládeže(KSM) a na pár revolučních členů KSČM. Dále rozvíjíme kontakty s Hnutím za samostatnou Moravu a Slezsko (HSMS), se kterou jsme na jaře pořádali akce proti bombardování Jugoslávie.
Jsme proti NATO, proti EU a proti kapitalismu. Nehodláme spolupracovat s žádnou z buržoazních parlamentních stran, a to včetně KSČM, pokud nezmění svou revizionistickou a oportunistickou linii.

Epizoda druhá: Propaganda, předmět doličný.

Pochodeň, časopis vydávaný KMČ, hlavní redaktor David Pěcha.
Adresa: http://www.mujweb.cz/www/pochoden/
Tyto stranky byly odstraneny spravcem systemu.
A pak že u nás není cenzura.

Epizoda třetí: Líheň.

Komunistická strana Československa - Československá strana práce (KSČ-ČSSP) Adresa: http://www.politikon.cz/ksc.htm
Předseda: Ludvík Zifčák
Komunistická strana Československa-Československá strana práce (KSČ-ČSSP) se formálně ustavila do své dnešní podoby na XX.mimořádném sjezdu Komunistické strany Československa (KSČ), k němuž došlo v Bruntále dne 24.února 2001. Na tomto sjezdu se komunistická strana distancovala od neprincipiálních, kariéristických, byrokratických a v mnohém i oportunistických metod, zásad a způsobů předchozího stranického vedení Miroslava Štěpána a jeho skupiny. Tato skupina v čele s M. Štěpánem byla na zmíněném sjezdu ze strany vyloučena, došlo ke zvolení nového vedení strany a ke sloučení s jinou, marxisticko-leninskou skupinou, do té doby vystupující pod názvem Československá strana práce (ČSSP). Strana poté přijala nový, výše zmíněný název (KSČ-ČSSP).
Tato politická organizace je součástí světového, důsledně revolučního proudu soudobého komunistického hnutí a navazuje na všechny autentické, pokrokové a bojovné tradice dřívější Komunistické strany Československa (KSČ), ustavené roku 1921, opíraje se zejména o velkolepé dějinné zkušenosti a příklad této strany v období od jejího V.sjezdu roku 1929 do nástupu chruščovovského revizionizmu v roce 1956. Světovým názorem, pilířem a základní ideologickou i prakticko-politickou orientací KSČ-ČSSP je živé, vědecké a dialektickou tvůrčí metodou stále rozvíjené učení Marxe, Engelse, Lenina a Stalina, jakož i nezlomitelný dějinný příklad činnosti těchto předních teoretiků i praktiků mezinárodního revolučního hnutí, bez ohledu na všechny pomluvy a lži, rozšiřované moderní buržoazní propagandou.
V současnosti je KSČ-ČSSP jedinou opravdovou a důsledně komunistickou politickou stranou v ČR, i když ještě zatím rovněž i mimo tuto stranu u nás dosud existuje celá řada nejrůznějších marxisticko-leninských skupin, sil i tendencí, ať bezpartijních nebo existujících v rámci jiných organizací. Sjednocení, semknutí a stmelení všech marxisticko-leninských sil v nejbližší budoucnosti, je právě jedním z nejdůležitějších úkolů a cílů naší strany v následujícím období. Na rozdíl zejména od státotvorné, tzv. "moderní levicové" a "demokraticko-socialistické" "Komunistické strany Čech a Moravy" (KSČM), která v rozporu se svým neoprávněně používaným názvem však doopravdy zradila a zrazuje všechny revoluční, marxistické zásady důsledného boje proti soudobému buržoaznímu režimu a jeho státu, stává se KSČ-ČSSP objektem stále rostoucích perzekucí a nelítostného pronásledování ze strany tohoto státu. Vládnoucí kapitalistickástátní moc skandálně odmítla - z důvodu ideologické orientace KSČ-ČSSP - zaregistrovat a legitimně tak vzít na vědomí nejen nový název naší strany, ale i ostatní změny, k nimž na XX.mimořádném sjezdu 2001 došlo. Přední představitelé této strany byli nebo jsou vážně perzekuováni nejen ekonomicky či po stránce zaměstnání, nýbrž i nejrůznějšími nehoráznými způsoby společenského a politického útlaku.
Například současný předseda KSČ-ČSSP, soudruh Ludvík Zifčák, byl v polovině 90.let - po jeho nespravedlivém, vykonstruovaném odsouzení v souvislosti s politickými událostmi roku 1989 - jedním z hlavních politických vězňů polistopadového kontrarevolučního režimu od roku 1989. V roce 2000 se stal dokonce obětí extrémně pravicového teroristického útoku, kdy došlo k výbuchu, následnému požáru a zničení automobilu, patřícího jeho rodině. Jeden z čelních představitelů strany a bývalý šéfredaktor radikálního levicového časopisu Pochodeň! (který je vedle Rudé fronty tiskovým orgánem KSČ-ČSSP), soudruh David Pěcha, nejenže v roce 1999 z politických důvodů nemohl nastoupit ke studiu historie a filozofie na vysoké škole, nýbrž v současnosti čelí trestnímu obvinění a soudní obžalobě pro tzv. propagaci komunismu (v ČR je to první soudní případ kvůli pouhé propagaci komunistického světového názoru!!) za články ze zmíněného časopisu Pochodeň! V nejbližší době se očekává soudní proces, v němž s.Pěchovi hrozí až osm let vězení. Bývalý šéfredaktor nezávislého a právě naší straně velmi blízkého, regionálního listu Nové Bruntálsko, pan František Zámečník, v současnosti navíc vážně nemocný člověk, byl v hanebných politických procesech na konci 90.let již dvakrát odsouzen k podmíněnému trestu i k zákazu vydavatelské a novinářské činnosti. Avšak před několika dny se proti tomuto levicovému novináři konal další, tentokrát nejobludnější politický proces, v němž byl pro pokojné šíření kritických a "nepohodlných" názorů odsouzen dokonce k šestnácti měsícům nepodmíněného trestu do vězení s ostrahou! (Poprvé v ČR se jedná o odsouzení za novinářskou činnost "natvrdo"!!) Takový rozsudek pro vyčerpaného a vážně nemocného člověka, by navíc fakticky mohl znamenat i trest smrti. Přitom dokonce i významné nevládní zahraniční instituce, například Mezinárodní tiskový institut ve Vídní (IPI) nebo Světová asociace novin (WAN) a další organizace, vyjádřily rozhořčené a co nejrozhodnější protesty proti pronásledování a kriminalizaci nezávislých či revolučně levicových novinářů v ČR. A tak bychom mohli dlouho pokračovat dále...
Současné poměry v České republice se vyznačují sílícím a výraznějším růstem politické fašizace státní moci i jejích nejrůznějších, nelítostných a bezohledných represí proti všem silám opravdové, jak radikální, tak i důsledně revoluční levice. Upevňuje se nevyhnutelné sepětí a sociálně-politické pouto mezi represivním charakterem potlačovacích orgánů státní mašinérie a sílícími neofašistickými tendencemi i ultrapravicovým hnutím, zákonitě vyrůstajícím z podhoubí soudobého monopolního kapitalismu. KSČ-ČSSP je zároveň pevnou a neoddělitelnou součástí všeobecného i čím dál více rostoucího světového antiglobalizačního i antiimperialistického hnutí, plně a důsledně obhajující a podporující jeho sociální zápas a třídní boj.
Na rozdíl od všech těchto špinavých, úpadkových, hnusných a ve své skutečné podstatě antikomunistických tendencí, vlastních všem reformistickým, "všelidovým", "demokratickým" - a pro úzký, podvodný, hanebný buržoazní parlamentarismus donekonečna a demagogicky tolik horujícím - stranám, ať už se jmenují jakkoliv, naše KSČ-ČSSP v kontrastu s tím co nejrozhodněji prohlašuje: Naším jednoznačným, trvalým i neochvějným vzorem - vedle slavné, velkolepé a dosud hrdinsky vítězící kubánské revoluce a KS Kuby - jsou a budou takové revoluční strany a organizace, jako je například současná Belgická strana práce (PTB) s. Ludo Martense, dále Všesvazová komunistická strana bolševiků (VKPB) s. Niny Andrejevové a ostatní podobné bojující avantgardy antiimperialistické a proletářské revoluce na celém světě, především pak v zemích Latinské Ameriky, Asie a Afriky. Jim také nakonec bude patřit vítězství. Bude patřit těmito avantgardami vedeným, bojujícím a všem dnes ožebračovaným, ponižovaným i kapitálem zotročeným masám, které pouze vlastním třídním bojem, dříve či později mohou dosáhnout a - na troskách soukromovlastnické třídní společnosti - také dosáhnou jediné, skutečné společenské svobody.
Ať žije a vítězí světová socialistická revoluce, jež sice smí prohrát bitvu, avšak nikdy nemůže být poražena! Smrt prokletému kapitalismu i jeho zločinné globalizaci!! Ať žije marxismus-leninismus, nejmocnější, nepřemožitelné, důsledné a jediné východisko z bídy, útlaku i bezpráví zdrcující většiny lidstva!!!

Připadáte si jako v nějakém nereálném, fantaskním světě? Nikoliv, jsme stále v České republice v polovině roku 2003, více jak třináct let po Havlově sametové revoluci. Zrušili jsme Československou socialistickou republiku, rozpadl se Svaz sovětských socialistických republik a byl zrušen vojenský pakt zvaný Varšavská smlouva. Zrušili jsme cenzuru a tak se někteří milovníci komunizmu a socializmu věnují svobodně propagandě svých myšlenek. Máme ovšem paragraf zakazující propagaci myšlenek komunizmu a fašizmu, protože se naši zákonodárci domnívají, že mnohost názorů na uspořádání světa je hezká věc, ale jen vocaď pocaď. Některé názory mohou ohrozit naši křehkou demokracii, někteří fanatičtí hlasatelé nové budoucnosti by mohli nevědomý lid strhnout na špatnou cestu. Proto bude soudruh David Pěcha postaven před soud jako exemplární případ nebezpečného jedince, který si nedá pokoj a útočí proti našemu politickému systému s cílem jej rozvrátit revolučním bojem.
Obávám se však, že se soudu nepodaří prokázat mu skutečně nebezpečné spiknutí a celé to skončí debaklem naší spravedlnosti. A kdyby byl snad odsouzen k nějakému symbolickému trestu, poslouží pro své soudruhy jako mučedník trpící za lepší svět. Došlo by tak k tak zvanému Havlovskému paradoxu, když by bojovník za socializmus byl odsouzen soudním aparátem prolezlým bývalými komunisty a to vše za vlády socialistické strany.

1.8.- Přispějte na ukrajinské vinice.

Olomoucká katolická arcidiecézní charita chce na Ukrajině zajistit lidem stálé příjmy. Chce zde vybudovat moštárnu, obnovit vinařskou výrobu v okolí Vinogradova a spustit projekt adopce na dálku. Z letošniho výtěžku Třikrálové sbírky charita na tyto projekty věnuje zhruba 300.000 korun. Na Ukrajinu zamíří humanitární zásilky s invalidními vozíky, dětske kočárky, dále deky, spací pytle, školní potřeby či nádobí. Charita pomůže rovněž s dopravou zdravotnického zařízení na kliniku ve Lvově a chudým rodinám zaplatí otop. Letos chce take uvést do provozu moštárnu, v níž by našly práci i opuštěné děti. Tříkrálová sbírka letos v olomoucké arcidiecézi vynesla zhruba 13 milionů korun.
Nic proti bohulibé charitativní činnosti katolické církve. Podpora vinařství s následným rizikem alkoholismu na Ukrajině je ale jistě poněkud nepochopitelným cílem pro peníze vybrané na charitu u nás doma. A že by nikdo na Olomoucku nepotřeboval nutně nový invalidní vozík nebo příspěvek na otop? Spíše to celé působí dojmem, že se naše milá katolická církev snaží o posílení pozic katolíků v pravoslavné Ukrajině. Nejspíše na to má pověření svých farníků, kteří do sbírky přispěli.

31.7.- Ani vy jste nepodali daňové přiznání přes internet?

Podle údajů ministerstva informatiky novou možnost podat některá daňové přiznání přes internet v prvnim pololetí letošního roku využilo z celé republiky pouhých 2647 právních subjektů. Z toho 1200 plátců podalo elektronické přiznání DPH, 768 podnikatelů nebo firem přiznalo timto způsobem silniční daň a směšných 679 subjektů podalo přiznání k dani z nemovitosti.
Jak už jsem se naposledy zmiňoval v čísle 332, příčinou naprostého nezájmu zejména drobných podnikatelů je vysoká cena 540 - 700 Kč za registraci elektronického podpisu, který je pro podání nezbytný. Zaregistrovat si musíte tento podpis opakovaně každý rok znovu. Že je celá akce v naprostém rozporu s původním záměrem ukazuje počet nejméně 248 000 certifikátů vystavených za úplatu soukromou firmou 1.certifikační autorita pro státní orgány. Akce okolo elektronického podpisu tak bude za peníze daňových poplatníků sloužit jen státní byrokracii k jejímu dalšímu technologickému rozvoji a ke zvýšení zisku soukromým firmám.
Rakousko-uherskému státnímu úředníkovi stačilo pero, inkoust a papír za pár krejcarů a není pochyb o tom, že se Vídni dařilo docela úspěšně řídit za pomoci této primitivní technologie stát mnohem rozsáhlejší, než je naše pidirepublika. Pokrok se tedy projevuje především v tom, že náklady nahrazující starodávné evidenční a komunikační prostředky se znásobily přibližně tisíckrát, nepočítaje do toho luxusní vybavení objektů a kanceláří, zařízení pro dálkové konference a luxusní auta. Produktivita státního úředníka se ale nezměnila ani o píď. Důkazem toho je naprostý kolaps soudnictví.
Pravdou je, že tenkrát na státní správě nevydělávaly žádné firmy typu Telecom, Autocont a Microsoft. Přesto český průmysl zažíval nebývalý rozmach možná právě díky rychlé a spolehlivé práci tehdejších státních a obecních úředníků, kteří se jim nesnažili klást překážky v jejich snaze o pokrok v průmyslu a zemědělství. Bohužel právě ten technický pokrok nás dovedl do situace, kdy policejní strážník pospává u nákladného monitorovacího systému hlídajícího ulice města místo toho, aby zvedl zadek z polstrovaného křesla a šel šlapat chodník. Má to ovšem jednu výhodu: když by snad nedej bože policajt zachrápal nějaký incident či dokonce střílení na ulici, vše se najde na videu. Problém je ale v tom, že se ještě nepodařilo někoho zaznamenaného na videu v tom videu zatknout například pomocí automatické projekce virtuálního policajta. Tak daleko ještě nové technologie nejsou, ale určitě se na tom už pracuje.

30.7.- Sodoma a Gomora také v Indii?

Starodávné sídlo, jehož zbytky před dvěma lety objevili archeologové šestnáct kilometrů západně od měst Jodhpur v indické provincii Rádžasthán, podle vědců zničil před osmi až dvanácti tisíci lety jaderný výbuch. Na místě apokalypsy zůstala jen vrstva radioaktivního popela, která byla postupně překryta dalšími nánosy zeminy. Postižená oblast má rozlohu přibližně pět čtverečních kilometrů. Dávnou metropoli původně obývalo zhruba půl milionu obyvatel.
V uvedené lokalitě hodlaly stavební firmy v 90. letech minulého století postavit moderní vysokopodlažní domy. Měřící přístroje tam ale zaznamenaly zvýšenou radiaci, takže záměr možného osídlení padl. Vláda v Dillí navíc kontaminované území pro veřejnost uzavřela.
O převratném významu objevu nepochybují indičtí historici. Radiaktivní popel podle nich jednoznačně hovoří ve prospěch staroindických eposů. "Test Mahábháraty nám prozrazuje, že exploze mocné zbraně zničila celé armády. Zástupy bojovníků byly i s koňmi a se slony odvanuty jako suché listí," připomněl již v 19. století Kisari Mohan Ganguli. V kapitole Mausola Purva, jedné z knih Mahábháraty, neznámý autor dokonce popisuje, jak příslušníky rodů Vrišnů a Andaků spálil na popel záhadný kovový blesk.
Americký acheolog Francis Taylor v této souvislosti poznamenal, že chrámy v okolí Jodhpuru jsou plné nápisů varujících před jasným světlem. "Představa civilizací ovládajících nukleární technologie dávno před námi se zdá neuvěřitelná. Prastaré záznamy však pokládám za důvěryhodné," prohlásil Taylor.

29.7.- Podnikání po vietnamsku je výnosné.

Objevení dílny na kompletaci cigaret v chebské tržnici Dragoun je pro celní správu prvním důkazem toho, že ne všechny nekolkované cigarety jsou k nám pašovány ze zahraničí - z Ruska, Ukrajiny a z Balkánu. Celníci dále objevili v obrovském areálu tržnice tajnou dílnu na výrobu textilních výrobků a místnost na vypalování a kompletování kompaktních disků a videokazet.
V Chebu se tak poprvé uskutečnila tak rozsáhlá akce proti čínsko-vietnamské mafii, která u nás provozuje pašování a tajnou výrobu zejména falešného značkového zboží. Přitom je již řadu let zřejmé, že žádná z obchodních aktivit vietnamských prodejců není legální. Policie a celní správa však zřejmě na základě politických pokynů razantně nezasahovala. Pro nejchudší vrstvy obyvatelstva včetně důchodců jsou vietnamské krámky jediným místem, kde si mohou koupit zejména boty a oblečení, umožňující jim pohybovat se na veřejnosti v oblečení, které je sice nekvalitní leč lacinou náhražkou toho, čím se honosí ti bohatší a podle našich měřítek i šťastnější občané.
Lze s úspěchem dovodit, proč se tato razie konala právě v Chebu a ne například v Praze. Zákazníci chebských Vietnamců jsou převážně Němci. Pokud dojde k omezení či dokonce zastavení jejich výletních nákupů, doplatí na to jen Chebští majitelé obchodů, restaurací a bordelů. Jak vyhrožoval na televizní kameru jeden z rozzuřených vietnamských bossů, doplatí na to také radnice, která přijde o daně, které jako částečnou úlitbu Vietnamci platili. Možná, že na to doplatí někteří vlivní občané Chebu, kteří dosud nad majiteli tržiště drželi ochranou ruku.
Důkazu, že to ministerstvo vnitra myslí s likvidací vietnamské černé ekonomiky na našem území vážně se dočkáme, až policie s celníky zlikviduje pomocí opakovaných razií například velkoobchodní tržiště v Praze 4-Libuši. To se už několik let marně pokouší zastupitelstvo Prahy 4 zrušit jako nepovolenou stavbu na soukromém pozemku. Policie by se měla poučit i z historie: Al Capone nebyl zatčen a odsouzen za vraždy, ale za daňové úniky. Zavedení registračních pokladen nebo jednotné minimální daně není cestou, která by do prázdné státní pokladny přinesla nějaké skutečné peníze. Chce-li se současná vláda chovat socialisticky, což znamená především myslet na ty nejchudší, měla by Vietnamce zlikvidovat a pomoci českým výrobcům rozjet legální výrobu levného textilu a obuvi třeba i poskytnutím dotací. Když jsou peníze pro zemědělce, kteří je nikdy nevrátí ve formě daní, proč je neposkytnout poctivým českým výrobcům, kteří by mohli třeba ten textil vyrábět z levných látek dovezených legálně třeba z Číny. Když to mohou dělat výrobci počítačů, proč by stejnou obchodní politiku nemohli použít i jiní.

28.7.- Malý průvodce hákováním - dokument.

Co je hákování?
Základní průvodce začátečníka hákováním a phreakováním.
Autor: REVELATION, LOA--ASH (Legion Of the Apokalypse):
Hákování je čin proniknutí do počítačových systémů za účelem získání znalostí o systému a o tom, jak fungují.
Hákování je nezákonné, přestože žádáme volný přístup ke VŠEM datům a obstaráváme si je. To vyvěsili lidé (This pisses people off) a my jsme vyvrženci společnosti, abychom unikli vězení, musíme tajit naší příslušnost k hackerům/ phreakerům. Nemůžeme mluvit o našich objevech s nikým jiným, než s jinými členy hackerského/phreakerského společenství z obavy před trestem. Jsme trestáni za potřebu učit se. Proč vláda utrácí obrovské množství času a peněz k zatčení hackerů, když tu jsou na svobodě lidé, kteří jsou mnohem nebezpečnější. Vrazi, rasisti, teroristi, únosci dětí a zloději, to jsou ti, co by měli být potrestáni za své činy, ne hackeři. My NEJSME ničí hrozba. My NEŠKODÍME lidem ani počítačům. Přiznáváme, že tu jsou někteří lidé kteří si říkají hackeři a kteří schválně poškozují počítače. Ale tito lidé jsou zločinci, NE hackeři. Odmítáme, co říká vláda, my NEJSME zločinci. My se NEPOKOUŠÍME upravovat nebo poškozovat žádné systémy. Toto je obecné nepochopení. Možná jednoho dne nám lidé uvěří, když říkáme, že všechno co chceme je učit se.
Jsou zde pouze dvě cesty jak se zbavit hackerů a phreakerů. Jedna je zbavit se počítačů a telefonů, v tom případě bychom našli jiné cesty jak se dostat k tomu co chceme. (Jako, že to je fakt hodně pravděpodobný.) Druhá možnost je dát nám to co chceme, a to volný přístup ke VŠEM informacím. Dokud jedna ze těchto dvou možností nenastane, my tu budem pořád.

Dokument je to poněkud obstarožní, pochází z roku 1996. Ukázka demonstruje celkem obstojně hlavní motor hackerů: na světě je obrovská spousta zajímavých, užitečných i nebezpečných informací, které jsou obecně nepřístupné a to hackera láká k jakékoliv akci, která mu umožní se k nim dostat. Podobá se to dětské hře "Honba za pokladem", je to činnost vyžadující jisté nemalé schopnosti a znalosti. Jednotliví hackeři mezi sebou soutěží v tom, kolika zamčenými dveřmi se jim podařilo proniknout, kolika správcům sítí přidělali bezesné noci. Autor REVELATION se sám označuje za příslušníka té "správné" skupiny hackerů, kteří chtějí jen informace získat, nechtějí škodit a dokonce nabízejí svoje služby firmám s tím, že jim prověří bezpečnost jejich serverů a sítí.
V každém případě porušují prastaré lidské právo na soukromí, na ochranu soukromých či firemních informací, které mohou pouhého zvědavce nakukujícího klíčovou dírkou sice pobavit nebo zaujmout, ale mohou být snadno zneužity proti jejich vlastníkovi, mohou v nepovolaných rukou způsobit lidské neštěstí nebo zkázu firmy.
Hackeři pracující například ve službách některé z ekologických organizací mohou dopomoci ke zveřejnění kriminálních praktik některých firem, mohou i třeba anonymně navést policii na stopu hledaného zločince. Takže mohou být hackeři, konající výhradně dobré skutky, stejně tak ale se z nich snadnou mohou stát najatí užiteční společníci zločineckých gangů, jsou z nich pak něco jako bílí koně internetu. A mohou na své podnikání doplatit v lepším případě vězením, někdy i životem.

28.7.- Děláte na silnici nepravosti ?

Dopravní přestupky jsou v českém právním řádu upraveny a také stíhány podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a to konkrétně ve svém ustanovení § 22.
Přestupku se dopustí ten řidič motorového vozidla, který překročí nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zákonem o provozu na pozemních komunikacích nebo dopravní značkou o více než 30 km/h v obci nebo o 50 km/h mimo obec.
Za přestupek se též považuje jednání, kdy řidič motorového vozidla předjíždí vozidlo na přechodu pro chodce nebo bezprostředně před ním nebo předjíždí vozidlo způsobem, který ohrozí protijedoucí řidiče nebo jiné účastníky silničního provozu, nebo předjíždí, jestliže se nemůže bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet, nebo přejíždí, aniž má před sebou rozhled na vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí.
Řeč je o přestupcích, nikoliv o trestných činech. To je jiná kategorie, které je lepší se vyhnout docela.

28.7. - Přemýšlíte o tom, že si pořídíte ADSL ?

Používáte častěji internet přes modem a chcete se dozvědět víc o ADSL? Pak navštivte adresu http://www.adsls.cz.

24.7.- Topolánek se chystá na post předsedy vlády.

ODS už nechce čekat, s jakými výsledky dotáhne Špidlův kabinet své volební období. Šéf občanských demokratů Mirek Topolánek prohlásil, že ODS usiluje o svržení koaliční vlády. Předpokládá, že po očekávaném neúspěchu při pokusu ČSSD prosadit v parlamentu reformu veřejných financí chce ODS chce vyhrát předčasné volby.
Zřejmě chce po vzoru Zemana sestavit vládu politických sebevrahů. Státní pokladna je v těžkém mínusu a mezi voliči začíná převládat jistota, že socani nejsou to pravé, co jim připraví šťastný život plný radostných nákupů v super/hypermarketech, posezením u domácího superkina a dovolených kdesi v turistickém ráji kdekoliv na světě.
Jenže si také nejsou příliš jistí, zda je to právě ODS, která to může zařídit. Jistá nemalá část voličů se domnívá, že prostě členové ODS jen vyhladověli a opět se těší na spoustu příležitostí, jak zakormidlovat se státními zakázkami ve svůj prospěch. Zatím vedou s ministry Špidlovy vlády lehký tréninkový box o tom, kdo je na zemi nejchytřejší, kdo ví, jak na ten národní blahobyt. Jedno je ale voličům jasné: ve volbách si už není mezi kým vybírat podle nějakých objektivních kritérií. Socani už nejsou zastánci "obyčejného" člověka, nejsou stranou s čistýma rukama. Kdyby neuplynulo tak málo let od roku 1989, moc by nechybělo, aby se na kontě KSČM sešlo ještě více hlasů než v posledních volbách s následujícím novým velkým ÚNOREM II.
Je to důsledek toho, čemu se s oblibou říká "česká národní povaha"? Ta věčná nespokojenost s čímkoliv a kýmkoliv, ta ochota k nekonečným debatám o tom, kdo je větší zloděj a lump, ta trvalá neochota něco riskovat, žít si v klidu někde za větrem, být za vodou? Ono na tom není nic špatného, chtít prožít svůj život v klidu nezasažen tím neurotickým spěchem neznámo kam, tím hysterickým hrabáním na vlastní hromádku. Jenže potom není možné očekávat v garáži své supervily poslední model oblíbené automobilky, manželku v kuchyni plné supertechniky, děti na zahraničních studiích a milenku ověšenou zlatem v novém sporťáku. Chce to žít život založený na nenápadných hodnotách jako zaměstnanec nebo drobný živnostník, umět se spokojit s málem a hlavně nechtít po vládě, aby vám zařídila lepší život. To těch pár lidí ve vládě nedokáže v žádně zemi na světě. Jsou tam jen na chvíli, nastupují s pocitem, že budou velice brzy vystřídáni. Bohužel mají velkou moc utratit peníze vydřené převážně ze zaměstnanců za cokoliv bez ohledu na veřejný prospěch, o který by snad převážně mělo jít.
Proto jsou tu volby, které mají jediný účel: vystrašit ty volené natolik, aby své loupežné výpravy do státní kasy omezili na únosnou míru ve snaze se udržet na fleku déle než jedno volební období. Proto je docela jedno, kterou ze dvou dnes možných stran budeme volit. Nejrozumější by bylo najmenování úřednické vlády a posílení role NKÚ do pozice velice aktivní vládní dozorčí rady. Výměna vlády jedné strany nebo koalice za druhou není nic jiného než trestem za to, co ti právě vládnoucí pro voliče neudělali, či spíše za to, co udělali s penězi voličů. Mohu vás ubezpečit, že konkrétně pro jednoho určitého občana toho mohou soudruzi či páni ministři udělat jen velice málo. Pomoz si sám a bude ti pomoženo platí stále a bude platit až do skonání světa. Ten kdo tohle úsloví vymyslel, nás znal lépe, než my sami sebe.
Pan Topolánek bude jistě zkraje docela oblíbeným premiérem s mnohem lepším vztahem k občanům. Jaké jsou ale jeho opravdové úmysly ve snaze dostat se do Strakovky nám zatím neprozradil a obávám se, že to ani není možné. Kdyby se nám totiž naši politici svěřili se svými tajnými myšlenkami, museli bychom se zachovat jako naši předkové a s heslem Na Hrad! bychom je u příležitosti volby příštího prezidenta všechny vyházeli do hradního příkopu. Je to ideální a jediná příležitost, kdy jsou všichni pěkně pohromadě. Jenže uvažte: kdo by nám ale potom vládnul a na koho bychom nadávali?

24.7.- Nechcete lepit na obálky Klause?

Nevadí, máte ojedinělou příležitost si vydat známky s vlastním portrétem, potrétem vašeho psa nebo vašeho životního druha či dětí. Pro propagaci můžete použít logo vaší firmy, není vyloučena ani karikatura vašeho dlužníka nebo foto vaší tchýně/tchána. Stačí, když si tuto novou službu objednáte u České pošty. Minimální množství je devět známek v nominální hodnotě á 6,40 Kč na jednom tiskovém listu za 155,60 včetně DPH. Závaznou objednávku zašlete na adresu Česká pošta, OZ DOS, Ortenovo náměstí 542/16, 170 24 Praha 7 společně s podkladem (fotografie, kresba, disketa se souborem jpg, tif nebo bmp v rozlišení 200 dpi). Pokud se dostavíte na uvedenou adresu, můžete se zde nechat vyfotit, zaplatit vše na místě a odnést si vlastní známky. Podrobosti najdete na adrese http://www.cpost.cz/filatelie/detail.asp?objID=933.

23.7.- Člověk a jeho svět je založen na dualitě.

Jsme tvorové, kteří jsou založeni převážně na duálním principu: máme dvě ruce (aby se nám lépe pracovalo), dvě nohy (abychom neupadli), dvě oči (kvůli plastickému vidění a odhadování vzdálenost), dvě uši (abychom si mohli pořídit stereo:-), dvě ledviny a dvě plíce (do rezervy). Pravda, některé vnější i vnitřní části těla máme jen jednou, což je třeba vnímat jako nedostatek. Představte si, kdybychom měli dvě srdce, dva žaludky, dvoje střeva včetně tlustého... dál nebudu pokračovat. Podstatné je, že máme sice jeden mozek, ale ten má dvě poloviny, které jsou na sobě dosti nezávislé.
A na téhle naší osobní dualitě je založeno i celé uspořádání našeho světa, tak jak jsme si jej vytvořili. Často si to zjednodušujeme: říkáme, že je tma nebo světlo, zima nebo teplo, že je něco horké nebo studené, bílé nebo černé, levné nebo drahé, pomalé nebo rychlé. Navzájem se stavíme neustále do situací, kdy musíme říci ano nebo ne, kdy se musíme rozhodnout, že půjdeme s tím nebo oním, že je někdo oblíbený a jiný neoblíbený, že tohle jsou naši přátelé a tohle zase naši nepřátelé. Již staří latiníci říkali Tertium non datur – třetí možnost není.
A v tom je zakopaný pes naší civilizace. Stále se snažíme všechno zjednodušovat, zejména pokud jde o věci veřejné. Vymysleli jsme si jakýsi záhadný společenský systém zvaný demokracie, o kterém si většina národa matně myslí, že demokratická společnost je taková, ve které si každý může říkat a dělat to, co se mu zamane, pokud to snad není právě proti zákonům, které nikdo nečte. Matně chápeme, že kdyby zákony neomezovaly naše chování a jednání, jednalo by se o anarchii neboli absolutní zmatek a bordel. Náš politický systém je také téměř duální, pokud z něj vyloučíme politický exkrement zvaný KSČM. Ale zákony, které by měly stát nad stranami a momentálními vládami, tvoří ti, kteří jsou právě u moci. Jednou ti, podruhé oni. A takzvané nezávislé závislé soudy podle těchto tendenčních zákonů mají nezávisle soudit na základě zjištění policejních vyšetřovatelů, kteří jsou v přímé podřízenosti právě vládnoucí politické moci. Tomu se také prý říká demokracie.
Ale zpátky k té dualitě: hezkým příkladem státu přímo prolezlého dualitou je USA. Dlouhá staletí se tam dokonce občané dělili na dvě části - na bílé a černé. Dnes už to prý není pravda, to je ale názor pouze oficiální. Pokud jde ale o politické strany, tak už tam hezky dlouho mají opravdu fungující strany jen dvě. Proto volby vždy rozdělí obyvatelstvo na dvě skupiny, které jsou kupodivu v poslední době prakticky stejně veliké a tak je krajně nejisté, kdo to vlastně vyhraje. Takže se celá ta komedie o demokracii smrskne na duální hru o tom, zda je ten či onen politik oblíbený více či méně, zda je větší fešák, má krásnější a milou manželku a hlavně umí svého protivníka rozsekat v televizní debatě. Obyvatelstvo stejně v žádných politických stranách ve skutečnosti není, tam jsou jen ti, kteří spoléhají na nějaký osobní užitek ze svého členství.
Jen my to v české kotlině, moravské planině a na slezských kopcích stále nedovedeme pochopit, že si musíme také zavést přísnou dualitu i v politickém uspořádání, jinak z toho dočista zblbneme. V hokeji i ve fotbale chápeme, že na hřišti nemohou být současně tři nebo dokonce čtyři mužstva a hrát všichni proti všem. V politice k tomu ale máme ještě daleko. Stále se objevují snílkové, kteří volají po sjednocení pravice - ovšem bez ODS. Zřejmě proto, aby se vytvořila rovnováha mezi nejednotnou levicí (KSČM+ČSSD) a podobně rozdělenou pravicí (ODS+zbytek).
Proto vás vyzývám ve jménu hesla "V Americe, tam je blaze, tam se .... na podlaze" vyzývám, udělejte všechno pro to, aby se i naše politická scéna stala duální! Jen tak u nás bude blaze.

23.7.- Ahasweb si už nehraje s velikostí okna!

Na základě přesvědčivých argumentů jednoho čtenáře upouštím od automatického nastavování okna na šířku tabulky, do které jsou psány tyto noviny. Hlavní námitkou bylo to, že každý má přece právo si nastavit okno jak se mu zlíbí, dále pak proto, že při umístění hlavního panelu nahoře došlo ve MSIE k překrytí záhlaví okna panelem. Dám však na hlas lidu a pokud se ozve více než malé množství protestů, obnovím automatické nastavení okna zpět. Uživatele MSIE upozorňuji na klávesu F11, která provede maximalizaci. To je zejména u rozlišení 800x600 nejrozumější způsob, jak okno roztáhnout na maximum. Pokud chcete nová okna prohlížeče otevírat v určitém rozměru a místě, pak si upravte myší jeho velikost a umístění a zavřete jej. Každé další okno se bude otevírat v naposledy nastavené velikosti včetně jeho umístění. MSIE si pamatuje i maximalizaci pomocí F11.

22.7.- Možná, že jste ani nepostřehli, že ČT má nového ředitele.

Na sitaci v České televizi nic nezmění fakt, že Jiří Janeček, bývalý okresní zpravodaj a poté dlouholetý zaměstnanec České televize, usedl do ředitelského křesla. Jeho jmenování je rezignací nesmyslného orgánu zvaného Rada ČT na pokusy jmenovat ředitelem ČT někoho, kdo by jí vyvedl z mnohaleté krize hospodářské i programové. Jedná se o opožděné vítězství "revolucionářů" z konce roku 2000, kteří podporováni Havlem a revolucionáři typu soudruha Rumla se již tehdy snažili vzít moc do svých rukou a zvolit si svého ředitele sami. Co se jim tehdy nepovedlo, bylo dovedeno do zdárného konce dnes díky vládní koalici, kterou tvoří tehdejší revolucionáři a komunisticko-socialistická ČSSD.
Televizní moloch, který zaměstnává skoro tři tisíce lidí, se nyní potýká již se ztrátou 250 000 000 Kč. Janeček ve svém projevu před radními sliboval, že v ČT chystá změny, které by měly její bilanci vylepšit. Dokonce hovořil o propouštění, zřejmě měl na mysli ty nepohodlné, kteří by se vzpírali jeho moci. Do programu mají přibýt nové zpravodajské pořady; jak jinak, když byl celý život zpravodajcem. Doufejme, že jen televizním. Neuvěřitelným pokrokem má být ustavení správní rady, která má dohlížet nad toky peněz. Ty se dnes jeví pro veřejnost stále jako neprůhledná džungle, ve které se realizují za peníze koncesionářů soukromé projekty vynikající hlavně minimální sledovaností. Televizní pracovníci tak "soukromě" podnikají bez koncese a hlavně bez ekonomického rizika. Co nevyrobí soukromé firmy a pracovníci ČT, to se vyplní slátaninami z dob vlády jedné strany
Končím vzpomínkou na to, co na tehdejší televizní krizi řekli naši tehdy velice oblíbení baviči Jiří Lábus a Oldřich Kaiser. Ve svém vyjádření podpory protestujícím zaměstnancům ČT napsali: "Pomocí ampérového zdymadla jsme zjistili, kudy vede cesta do prdele. Můžeme se proto připojit k výzvě a tuto cestu televizní radě doporučit. Prosíme, nebraňte tomu, kdo by se chtěl přidat." Tato zlatá slova platí i dnes po téměř třech letech. Jen Lábus ani Kaiser se ve vysílání ČT od té doby prakticky neobjevují. Dvě české televizní stanice ze čtyř slouží dál jako nástroj politické moci. Které? No přece té, která je právě u moci. Tomu se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku říká veřejnoprávnost.

21.7.- Prezident Bush, milostivý vládce světa.

Polovina Američanů podle posledního průzkumu pochybuje o schopnosti prezidenta Bushe vládnout zemi. Problém je v tom, že se Bush, tak jak velí tradice, pokouší vládnout nejen USA, ale i celému světu. Účelná a účinná zahraniční politika byla většině amerických prezidentů cizí, protože jejich myšlení vždy ovládala jistota, že jsou tím nejmocnějším člověkem na světě. Tato mýtická síla spojená v případě Bushe ještě s přesvědčením, že je jakýmsi novým spasitelem ve smyslu bible, jej motivuje k takovému jednání s ostatními světovými politiky, které v dávné i nedávné minulosti používali velicí diktátoři a uchvatitelé moci, zejména ti menšího vzrůstu. Rád přijímá od nich hold své velikosti. Můžeme pak spatřit jinak docela normální pozemšťany rodu homo sapiens, jak se třesou rozkoší jak ratlíci, když je milostivá ruka nejvyššího křepce obejme, potřese jim pravicí a nechá se s ním vyfotografovat podobně, jak to dělá Miky Maus v Disneylandu. Taková fotografie je něco jako diplom za zvláštní zásluhy o řízení světa a visí pak v pracovně šťastného politika až do jeho smrti. Ti nejmilejší jsou dokonce přijati na prezidentském ranči. Milostivé přijetí či naopak odmítnutí je podrobováno rozsáhlým spekulacím, proč to byl právě ten a ne onen, kterému se dostalo té nebývalé cti. Je to celkem jednoduché: existují tři kategorie politiků: ti, co bezmezně nebo téměř bezmezně slouží zájmům USA kdekoliv ve světě, pak ti, kteří se snaží neztratit tvář a jednají spíše neutrálně a konečně politici vystupující proti tomu, co je označováno za "zájmy Spojených států". Rodinné foto si mohou pořídit jen ti nejoddanější, případně ti ze střední skupiny, jejichž občasná podpora je právě teď užitečná. Později budou odhozeni a přesunou se do skupiny poslední.
A tak v poslední době přijal Bush Špidlu mířícího se svou komunisticko-socialistickou vládou ke krachu, odmítnul pravicového amerikofila Klause jakoby teprve teď pochopil, že prezident je v našem státě buď na ozdobu nebo je považován za obtížný hmyz. Tahle dvojkolejnost vlády dělá americké administrativě potíže se v tom vyznat. Jednu dobu dokonce považovali v CIA za českého prezidenta Mečiara. Václav Havel se americkým prezidentům hodil jako parádní symbol jejich snadného vítězství nad dříve obávaným Sovětským svazem. Nic víc a nic méně. I s jeho názory měli potíže, zejména když chtěl v porevoluční euforii zrušit nejen Varšavskou smlouvu ale i NATO. Leč jeho užitečnost převážila a zřejmě poskytoval i jiné nezveřejňované služby.
Klaus je pro ně příliš racionální, do všeho vrtá, má nepříjemné otázky a nemá se rád s americkým velvyslancem. Naproti tomu má názory, které by měl Bush ocenit: je proti federalizované spojené Evropě, která by mohla podstatně oslabit americký vliv v Evropě, je proti euru, které vede válku s dolarem. Jenže to jsou všechno prkotiny, protože Klausovy názory dění v Evropě nijak neovlivní. Je přece docela bezmocným prezidentem zcela bezvýznamného státu kdesi na rozhraní Evropy a Asie.
To takový Berlusconi je jiná káva. Napadne verbálně Němce a prakticky je veřejně označí za fašisty a otrapy. V dávnějších dobách by to znamenalo vypovězení války, dnes to má za důsledek pouze snížení počtu turistů z Německa, kteří místo do Itálie zamířili raději na Balkán, kde si na milionářské otrapy moho hrát bez obav a kazit tam navíc ceny pro české turisty. Inu a vzápětí je Berlusconi pozván do USA. Odveze si nejen společné foto, ale byl pozván i na prezidentský ranč. Na místo, kde se vždycky pekla ta nejvyšší světová politika. Na čem se tam dohodnou, o tom se sice nic nedozvíme, ale budeme mít možnost půl roku sledovat, jakou evropskou politiku bude Berlusconi praktikovat. Když bude klepat přes prsty Němce a Francouze, bude jasné, odkud vítr do Evropy fouká.


Home
Home


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.