Přivítají bezkontaktní platební karty i malí obchodníci?

Na tuto otázku odpovím vzápětí: nepřivítají. Zeptáte se: Ale proč? Vždyť mají být tyto nové karty výhodné právě pro rychlé odbavení malých nákupů. Důvod je jednoduchý a stejný jako u již používaných platebních terminálů pro klasické karty se zadáváním PIN: obchodník musí za pronájem elektronického terminálu bance platit podílem z tržby a navíc zaplatí i náklady na provoz, což je elektřina a telefonní poplatky.

Hlavně u těch malých plateb si banka zpravidla nepočítá procento (bývá až 5 procent z tržby!!!), ale pevnou částku. A tak i když si obchodník vyjednal, že banka dostane z každé tržby "jen" například 2,1 procenta, ale do 200 Kč platby zaplatí bance vždy 7 Kč. Pokud se tento zlodějský princip u bezkontaktních plateb nesníží, zájem nebude. Už vidím trafikanta, jak je radostí bez sebe, když si koupím časopis za 35 Kč a banka mu pošle na jeho účet jen 28 Kč. A když má třeba jiný obchodník na nějakém dražším zboží řekněme 10 procent hrubé marže, tak mu při dvacetitisícové platbě kartou banka sebere z 2000 korun hrubého zisku 420 kč, což je nějakých 21 procent!

Takže se zavádění bezkontaktních terminálů a karet rovná další likvidaci malých obchodů, jejichž majitelé si buď přirazí zvýšené náklady placené bance na ceně výrobků a budou tak ztrácet ty spořivější zákazníky nebo přijdou o ty "rychlíky", kteří budou preferovat rychlé a pohodlné bezkontaktní placení.

Jak je z tohoto příkladu patrné, technický pokrok vede trvale k centralizaci prodeje zboží do velkých obchodních center, ke zvyšování cen zboží i bankovních služeb, ke zvyšování nákladů na dopravu zákazníků k obchodům a to vše pod heslem většího pohodlí pro zákazníky. Obchodní řetězce usilují o postupné zrušení personálu pokladen, což jim má přinést snížení nákladů. Náklady na platební terminály a s tím spojenou telekomunikaci s bankou si již dnes samozřejmě započítávají do ceny zboží. Další zisky z tohoto procesu plynou výrobcům a prodejcům elektronických platebních terminálů a telekomunikačním operátorům. Ještě stále vám připadá bezhotovostní placení pro vás výhodné?

O tom, kdy i u nás v zaostalém Česku kdesi v Evropě budou zavedeny bezkontaktní platební karty se můžete dočíst v oslavném článku jednoho z nadšených propagátorů tohoto moderního trendu. Dalibor Z. Chvátal v článku Exkluzivně: První česká bezkontaktní karta PayPass. Nebudete už chtít hotovost klade otázku, na kterou ale neodpovídá: "Nejde náhodou jen o další nástroj, jak z obchodníků vyždímat další bankovní poplatky?" Ve své oslavné tirádě popisuje, jak systém testoval pomocí nákupů čokoládových tyčinek a zubních kartáčků. Bohužel nám nesděluje, o kolik peněz z tržby přišli jím testovaní malí obchodníci či o kolik jím byly zakoupené produkty dražší, než kdyby malý obchodník neměl pronajatý terminál od banky.

Napadá mě jeden argument, proč byste stejně měli přejít na platební bezkontaktní karty. Budete-li platit hotově, pošlete vaší bance peníze dvakrát: poprvé, když si peníze vyberete z bankomatu a podruhé, když zaplatíte v hotovosti nákup za předraženou cenu, která uhradí obchodníkovi pronájem této super moderní technologie. Ovšem po namarkování u kasy můžete jen mávnout kartou a po zapípnutí bez zadání PIN vítězně odcházet se svým úlovkem. Ostatní kupující platící obyčejnou kontaktní kartou nebo dokonce umatlanými penězi budou jen udiveně zírat a druhý den si pospíší do své banky pro bezkontaktní platební kartu.

Abych vyčerpal všechny výhody, které tato nová bezhotovostní technologie přinese: kapesní zloději se nebudou muset pracně pídit po vašem PINu, protože jej u kasy nebudou potřebovat, pokud si správně odhadnou výši nákupu. Karty mají být chráněny pro nákup do výše cca 500 korun bez zadání PINu a omezení bude možné nastavit i pro celkovou výši nákupu za jeden den. Pro tento případ bych měl jeden zlepšovací návrh: kartu přidělat na oozdobný řetízek, který by mohl zákazník nosit na krku jako šperk. To by snad přivítaly i vznešené dámy, zejména v těch případech, kdy by se jednalo o kartu zlatou.
21.6.2011 11:35 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.