Bude Evropa brzy společenstvím analfabetů?

V Evropě téměř každý pátý patnáctiletý člověk (19,6 %) neumí číst natolik, aby byl schopen porozumět psanému textu. Ukazují to data zveřejněná ve studii Evropské komise. Češi dopadli ještě hůře, než kolik činí průměr v Evropě. Potíže s porozuměním textu v ČR podle dat z roku 2009 mělo přes 23 % patnáctiletých dětí.

"Je absolutně nepřijatelné, aby tolik mladých lidí v Evropě stále nemělo základní schopnosti v oblasti čtení a psaní," okomentovala eurokomisařka pro vzdělání Androulla Vassiliou studii analyzující situaci ve 31 evropských státech (kromě 27 zemí EU je ještě zahrnuto Turecko, Island, Norsko a Lichtenštejnsko).

Obecně se závěry rozsáhlého materiálu dají shrnout tak, že většina zemí sice zaznamenala v posledních letech ve zlepšování gramotnosti jistý pokrok, avšak ukázalo se rovněž, že mnohdy se dostatečně školské systémy nezaměřují na nejproblémovější skupiny, jako jsou chlapci, potomci přistěhovalců či děti ze znevýhodněných rodin.

EU si už před časem dala za cíl, že podíl lidí s problémy se čtením sníží do roku 2020 pod 15 procent. Tento cíl se ale zatím podařilo dosáhnout jen Dánsku, Estonsku, Polsku, Finsku a vlámské části Belgie.

Podle ve studii zveřejněného grafu je zřejmé, že největší problémy v Unii má s gramotností Bulharsko a Rumunsko. Ale ani frankofonní část Belgie či Rakousko na tom nejsou o moc lépe stejně jako "budoucí" člen Unie, Turecko. U členských států Unie je to zřejmý důsledek multikulturní ideologie, která se tak rozmohla díky ochráncům práv národnostních menšin po Evropě v posledních dvaceti letech. Děti přistěhovalců jsou v rodinách vychovávány ve svém rodném jazyce a zejména chlapci jen s největšími obtížemi pak zvládají výuku ve škole v příslušném státním jazyce. Uzavírá jim to pak cestu za vyšším vzděláním a uplatněním na trhu práce. Pak se logicky stávají přítěží společnosti, která jim musí poskytovat sociální dávky z daní ostatních lépe vzdělaných občanů.

Otázkou je, zdali vede cesta k nápravě využitím metody, kterou propaguje eurokomisařka Vassiliou: předčítání žákům ve školách z Ezopových bajek. Ve školách by to možná ještě fungovalo, kdyby dětem učitelé nahlas předčítali a diskutovali s nimi o obsahu. Ale jestliže děti nebudou doma číst nejlépe nahlas knihy (ve státním jazyce!) místo prostoduchých komixů nebo zírání na televizi a to často v jejich "národním" jazyce, stanou se z nich nejen polovzdělanci bez znalosti literatury, ale naprostí analfabeti. A nejde jen o čtení a psaní, ale také o schopnost si spočítat triviální matematickou úlohu. Evropa se tak možná dostane v příštích desetiletích na úroveň vzdělanosti zemí "třetího světa".
14.7.2011 12:35 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.