Jako za totality: o nás bez nás.

Bankovní daň připravovaná v Bruselu jako berlička pro záchranu Řecka a dalších krachujících ekonomik v EU je naprosté nic proti v tichosti připravované ratifikaci změny lisabonské smlouvy. Právě dnes se má v senátu projednávat v posunutém termínu (původní termín byl 20.7.2011) Rozhodnutí Evropské Rady z 25.3.2011, kterým se mění Smlouva o fungování EU (Lisabon), konkrétně v souvislosti s dluhovou krizí v eurozóně. Tato změna smlouvy má umožnit zřízení ESM (Evropský mechanismus stability) a tak vytvořit záchranný fond (EFSF) pro krachující státy EU. Účast bude povinná a bude znamenat pro Českou republiku povinnost zaplatit do EFSF vklad a dát záruky na celkovou částku 250 miliard korun. Je děsivé, jak snadno a to na návrh neexistující belgické vlády (!!!) je do základního dokumentu EU provedena zásadní změna přidáním dalšího odstavce: "Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmí­ něnosti."

Více o tom čtěte v článku Petra Macha "Rozhoduje se o transferu našich 250 miliard korun na záchranu eurozóny". Pozoruhodné na tom je, že většina našich senátorů, zejména ti převažující levicoví (ČSSD+KSČM), nemají o celé věci ani tušení a tak hrozí, že zvednou pracky jen na pokyn svých vůdců. Pokud bude změna lisabonské smlouvy schválena, je brzký krach českého státu neodvratný. Budeme se pak potácet na okraji propasti podle vzoru nejen Řecka, Portugalska či Španělska, ale i podle našeho velkého vzoru, USA. Petr Mach zaslal i všem senátorům dopis, ve kterém je informuje s ohledem na jejich mírnou demenci formou "vo co de" a žádá je, aby hlasovali proti navrhované změně lisabonské smlouvy.

Když se začtete do stenoprotokolu ze zasedání poslanecké sněmovny ze dne 15.6.2011, kde se zmíněný návrh změny lisabonské smlouvy projednával, pochopíte, že vláda - v tomto případě v čele s Karlem Schwarzenbergem - vyvinula nemalé úsilí, aby naše milé zákonodárce přesvědčila, že nás se tento problém netýká, protože přece nejsme členy eurozóny. Jenže při vstupu do EU jsme se zavázali, že euro zavedeme a může se snadno stát, že nám euro zavede Brusel. O našem členství v eurozóně bude rozhodovat podle článku 140, odst. 2 Smlouvy o fungování EU Evropská rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise, tedy i bez našeho souhlasu či žádosti.

Aktualizace 4.8.2011 14:00 hod: K tomu uvádím pasáž z usnesení stálé komise Senátu pro Ústavu ČR, konané dne 3. srpna 2011: "Česká republika je dosud státem s „výjimkou“ co do členství v měnové unii (čl. 4 Aktu o podmínkách přistoupení, čl. 139 SFEU). K zavedení eura nemůže dojít proti vůli České republiky, neboť to vyžaduje řadu opatření, která nemohou nastat samovolně (mj. zrušení vlastní měny). I kdyby EU teoreticky chtěla České republice euro „vnutit“, je omezena přinejmenším požadavkem jednomyslnosti při stanovení směnného kursu podle čl. 140 odst. 3 SFEU: bez stanovení směnného kursu není přechod na novou měnu možný a ke stanovení kursu je třeba souhlasu ČR." (Pramen). To je opravdu rozkošná formulace, která připouští možnost, že nám EU může euro vnutit!

Pozoruhodné je, že o ratifikaci tak zásadního dodatku lisabonské smlouvy naše sdělovací prostředky v čele s "veřejnoprávní" Českou televizí mlčí a jdou tak na ruku Nečasově vládě, za níž její předseda již zmíněný dodatek jako člen Evropské rady podepsal a nyní žádá parlament o jeho ratifikaci. Pokud tato hanebnost projde nejspíše zásluhou levice v čele s ČSSD, zbude nám nanejvýš možnost se modlit, aby nikoho v unii nenapadlo nás do eurozóny vzít násilím. Důvody se ale snadno najdou: i "nepatrný" příspěvek českých daňových poplatníků pro záchranu řeckých povalečů a podvodníků se bude hodit. A nikoho nebude zajímat, že to český stát potopí ke dnu. Hlavně že bude alespoň na chvíli odvrácen hanebný konec nesmyslného projektu zvaného euro.

V této souvislosti je úděsné sledovat chování řeckých občanů: ti vybírají ze svých bank své úspory a v hotovosti je zakopávají někde na zahradě či ve sklepě, v lepším případě je ukládají do bankovních schránek nebo vyvážejí ze země ve snaze je vyměnit za nějakou snad stabilnější měnu. Doporučuji jim čínský jüan, který se komunistická Čína snaží prosadit jako světovou rezervní měnu, což ostatně potvrdil i samozvaný "prezident" Evropské unie Herman Van Rompuy během své nedávné návštěvy v Číně.
4.8.2011 10:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.