Nepatříte náhodou i vy mezi extremisty?

Ministerstvo vnitra využívá ve své koncepční činnosti tuto pracovní definici:

Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance, a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří:

  • úcta k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 Ústavy),
  • svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát (čl. 1 Ústavy),
  • nezměnitelnost podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy),
  • svrchovanost lidu (čl. 2 Ústavy),
  • volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů (čl. 5 Ústavy),
  • ochrana menšin při rozhodování většiny (čl. 6 Ústavy),
  • svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení (čl. 1, čl. 3 Listiny základních práv a svobod). Více najdete na stránce MV Co je extremismus.

Zajímavá je poněkud odlišná definice extremismu, kterou si zřejmě pro svoji vnitřní potřeby vytvořila Bezpečnostní informační služba (BIS):
V obecném pohledu je extremismus spíše politologický pojem, který se vztahuje na hraniční, zcela nestandardní společenské jevy a jejich nositele. Bezpečnostním rizikem se stává v okamžiku, kdy jsou jeho motorem ostře antagonistické postoje vůči stávajícímu společenskému řádu a nesmiřitelnost vyúsťuje v konkrétní záměry a aktivity, směřující k destabilizaci a odstranění daného politického a sociálního systému. Ve svobodné společnosti by vítězství krajně vyhrocených, demokracii nepřátelských postojů, názorů a ideologií znamenalo ústup od lidských práv a nastolení autoritářství, totality nebo anarchie.
Dále pak BIS rozděluje zcela schematicky a triviálně extremismus na pravicový a levicový. Tady bych rád upozornil na svoji velmi starou definici politického spektra "v kruhu" uveřejněnou v roce 2004 v článku Je váš politický postoj nalevo nebo napravo?

Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2010 a Vyhodnocení plnění koncepce boje proti extremismu pro rok 2010 (pdf, 4 MB) byla schválena vládou dne 18. května 2011 usnesením č. 374. První část materiálu, doplněná přílohami č. 1 a č. 2, je věnována problematice extremismu na území ČR v roce 2010 a kontinuálně navazuje na předchozí vládní zprávy zabývající se problematikou extremismu. Druhá část materiálu obsahuje vyhodnocení Koncepce boje proti extremismu v roce 2010 a Koncepci boje proti extremismu pro rok 2011.

Pojetí extremismu, kriminality s extremistickým podtextem a dalších používaných pojmů je identické s vymezením pojmů tak, jak byly tyto formulovány v předchozích zprávách zabývajících se problematikou extremismu.

Je to zajímavé čtení a ještě se k některým kapitolám této zprávy vrátím. Snad jenom k bátoriádě: Národní strana, za kterou Bátora vedl kandidátku do sněmovních voleb v roce 2006 podle této zprávy "ukončila svou činnost na přelomu let 2009 a 2010. Několik jejích aktivistů uvažovalo o založení nové politické strany, nakonec se však rozhodli převzít skomírající České hnutí za národní jednotu (ČHNJ). To pod novým vedením navázalo na protiislámskou rétoriku NS a zaměřilo se proti výstavbě mešit a islámských komunitních center v ČR. Koncem roku 2010 její členové rozjeli letákovou kampaň proti výstavbě mešity v Hradci Králové. "

Pozoruhodné jsou základní programové body ČHNJ, ve kterých jsem nenalezl nic, co by nasvědčovalo, že se jedná o jakési nacisty či dokonce fašisty. Ono totiž označit někoho jako nacistu není jednoduché: musel by to být někdo, kdo prosazoval totalitní ideologii v Třetí hitlerově říši. A pokud jde o fašismus, tak ten například marxističtí teoretici chápali jako do krajnosti dovedený agresivní kapitalismus. Podle nich bychom tedy byli fašisty dnes my všichni žijící v současném, nepochybně agresivním kapitalismu.

Někteří naši politici si totiž pletou označení nacista a nacionalista (česky národovec), český patriot, vlastenec. Nacionalisty byli všichni čeští obrozenci, kteří stáli u základů obnovy českého jazyka, českého národa a nakonec i českého státu. Nacionalismus podle Ernesta Gellera je speciálním typem patriotismu uskutečňovaným v kulturně homogenních jednotkách. Tyto jednotky musí být dostatečně velké, aby mohly mít naději na udržování vzdělávací soustavy. Další podmínkou vzniku nacionalismu je totiž vysoká vzdělaná kultura (tj. kultura opírající se o písmo), která ke své existenci potřebuje právě vzdělávací soustavu. Třetí podmínkou nacionalismu je anonymita obyvatelstva. Pro jednotlivce už není stěžejní členství v podskupině (komunita, církev, široká rodina, obec, cech), ale je přímo jednotkou "národa".

Hesla "Nic než národ" nebo "Evropa Evropanům" jsou ovšem některými českými polovzdělanými politiky a zejména eurohujery považována zcela chybně za projev nacismu, ačkoliv je to jen a jen zvolání nacionalistů, kteří mají oprávněné obavy z rozplynutí se národa hovořícího česky v evropském multikulturním kotli. Zdá se tedy, že být v dnešní Evropě vlastencem je zavrženíhodné a brzy bude vlastenectví i trestné. Stejně tak je každý, kdo nesouhlasí a protestuje proti masivní ekonomické nelegální imigraci ze zemí mimo Evropu označován za rasistu. Správné je tedy naplivat na český jazyk a pohrdat českým státem i českou korunou. To se zdá být tou jedinou správnou "evropskou" ideologií pro třetí tisíciletí i obnovenou Třetí říši.
31.8.2011 14:45 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.