Bude v Řecku vládnout vojenská chunta?

Řecký vládní kabinet jednomyslně podpořil návrh premiéra Jorgose Papandrea na vypsání referenda o pomoci eurozóny, což šokovalo politiky i finanční trhy v Řecku a v zahraničí. Z politického hlediska je to jasné selhání politika, který nedokáže přijmout osobní odpovědnost za takové zásadní rozhodnutí, které bude mít negativní vliv na život občanů své země. Výsledek rozhodnutí o vypsání referenda je jasný: Deutsche Bank ztrácela více než sedm procent, Commerzbank devět procent. Akcie řecké Piraeus, kde drží menšinový podíl investiční skupina PPF Petra Kellnera, spadly o více než 20 procent.

Průzkumy ukazují, že Řekové by unijní plán v referendu odmítli. Ze sond vyplývá, že by proti němu hlasovalo 60 procent Řeků. Obyvatelé země se tak oprávněně obávají, že Řecko by přijetím plánu ztratilo možnost rozhodovat o své hospodářské politice, což je vlastně ta jediná zásadní volba, kterou ještě státy eurozóny mají.

Evropští lídři se proto veřejně podivují nad tím, že uzavřené dohody Papandreu takto zpochybňuje a opakovaně celou eurozónu vrhá do nejistoty. Šéf eurozóny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker v úterý varoval, že Řecko čelí bankrotu a že řecké "ne" v referendu by znamenalo úpadek země. Tedy stručně řečeno, pravděpodobný odchod z eurozóny a návrat k řecké drachmě. Dnes odpoledne se zcela mimořádně německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Sarkozy setkají s řeckým premiérem Papandreem. Ke schůzce dojde ve francouzském letovisku Cannes, kde ve čtvrtek začíná summit zemí skupiny G20.

V této souvislosti je pozoruhodné, že řecký ministr obrany Beglitis začal podle deníku Eleftherotypia právě teď nahrazovat vedení armády "vlastními lidmi". Nejmenovaný státní úředník popsal jeho akce jako "politicky šílené" a "vojensky nebezpečné."

Nemusíme mít příliš fantazie pro představu, že se řecká armáda "plukovníků" chystá na ovládnutí země poté, co bude Řecko po hospodářském krachu na pokraji občanské války, slušněji řečeno se bude zmítat uprostřed bouřlivých občanských sociálních nepokojů. Mohl by se tak opakovat scénář z z šedesátých let, kdy "plukovníci" vládli v Řecku v letech 1967 - 1973. Řecko tehdy opouštělo formou referenda monarchii a začalo právě budovat republiku. Chunta sesadila vládu, rozpustila politické strany a teprve v roce 1974 po studentských bouřích její vládnutí skončilo zatčením hlavních představitelů chunty.

Není ovšem rok 1967, ale události v Evropě tehdejší politické a občanské nepokoje silně připomínají. Pokud by se do zkázonosného víru zadlužení a hospodářského krachu dostaly i další "jižní" státy Evropy, mohl by být mír v Evropě zachráněn možná jen za cenu politických převratů.

S poněkud "extrémním" nápadem přišel nedávno finský poslanec Jussi Halla-aho, který totiž nepřímo navrhoval, aby se řecká finanční krize řešila tanky. Halla-aho byl za své poznámky zveřejněné na facebooku vyloučen na dva týdny z klubu své pravicově populistické strany Finové (dříve Praví Finové). Vyjádřil totiž přesvědčení, že v Řecku by měla vládnout vojenská junta, která by se nezdráhala poslat na "stávkující a demonstranty tanky". Inu, možná jen vyjádřil otevřeně myšlenky, které se právě teď líhnou v hlavách řeckých plukovníků. Mají na to svůj praktický vojenský názor: žádné demonstrace na ulicích řecký dluh nevyřeší. Lidi je potřeba vyhnat zpátky do práce a přinutit je utáhnout si opasky. Pseudodemokratičtí politici selhali a je třeba zavést vládu silné ruky. Jinak nastane chaos a všeobecná zkáza.
2.11.2011 10:45 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.