Jsou dnešní staří moudří?

To je tedy titulek. Je to vůbec česky? No nic, zkuste raději hádat, kdo napsal tato slova: "Když otcové prostě povolí svým dětem a nechají je dělat, co se jim zachce..., když se synové přestanou bát svých otců a vážit si jejich hodnot..., když se učitelé třesou před svými žáky, místo aby je vedli přímou cestou..., když dojdou věci tak daleko, že se staří podřizují mladým a přehlížejí jejich pošetilosti a nepřístojnosti a dokonce se jich účastní, jen aby nevzbudili dojem, že chtějí být autoritativní..., když se tímto způsobem rozdrobí duše a odolnost mladých..." Slyšeli jste to snad v nějaké hlubokomyslné debatě v rozhlase nebo v televizi? Řekl to snad nějaký nositel Nobelovy ceny nebo dokonce jeho svatost dalajláma? Nikoliv, hádáte špatně. Citovaný úryvek je z Platónova spisu "Politeia".

Také vám jeho slova připadají nadmíru aktuální? Není divu. Ačkoliv se nám někteří vědci snaží tvrdit, že člověk se vyvíjí, nic takového není dozajista pravda. To, co se vyvíjí, jsou formy lidské společnosti - i když dnes znovu míříme pod gender hesly do dávno vynalezeného matriarchátu. Nepochybně se vyvíjejí technické prostředky, zejména pak zbraně, výroba nezničitelných umělých hmot. I když se zase vracíme k dávno vynalezeným větrným strojům a již staří Římané měli největší vynález všech dob - splachovací záchod. Pravda, máme počítače, ovšem první analogový počítač byl vynalezen již v Korintu (125 př.n.l.) a Hérón Alexandrijský (kolem roku 60) programoval chování strojů. Nic nového pod slunce jsme ve skutečnosti nevymysleli a měli bychom mít na mysli výrok jednoho židovského rabiho, který pronesl před smrtí varovné "všechno je jinak".

Jsme stejně šílení a zmatení jako naši předkové před deseti či dvaceti tisíci lety. Jen se podívejte na naše politiky, lítají v tom stejně jako všichni ti vůdcové barbarských kmenů, starověcí vojevůdci a novodobí diktátoři. Částečně jde o mocichtivé idioty, převážně jsou mezi nimi ti, co touží po bohatství, které by si sami pro neschopnost nedokázali jinak získat. Aby se udrželi na trůnu, slibují co je napadne, rozdávají voličům nalevo i napravo a poté, co narazí na dno pokladny, hovoří o nutnosti abychom si my kromě nich utáhli opasky.

Ale dost pláče: není nad to udělat něco pozitivního pro spásu toho zatraceného lidstva. Zkuste zpytovat svědomí, kdy jste něco chvályhodného udělali pro své bližní, při nejhorším alespoň pro sebe, případně vykonali nějakou práci, jejíž výsledek byl viditelný, i když třeba zcela neužitečný. Sám toho nemohu moc nabídnout: minulý týden jsem rozřezal a naštípal asi tak půl kubíku dřeva, vytisknul po intelektuálním zápase s počítačem i tiskárnou několik set firemních nálepek na balíčky a spravil neopravitelně rozbitý kazeťák.

Dnešní poněkud vznešenou úvahu nad zkázou nepoučitelného lidstva zakončeme stylově rovněž s filosofem. Mnohem důležitější je podle Kierkegaarda "naplnit život smyslem, snažit se, aby byl žit v souladu se svým určením a ukončen v míru s poslední stolicí". A k pokroku lékařské vědy tento kontroverzní myslitel dodává: "Zachránit život člověka na několik let nemá velký smysl, je to směšné. Vážnější je dosáhnout toho, aby zemřel v blaženosti."
15.12.2011 10:35 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.