AFGHÁNISTÁN MAPA Poloha: 33O sev. šířky, 65O vých. délky, jižní Asie, severně od Pákistánu, na východ od Iránu ÚVOD Afgánistán byl napaden a okupován Sovětským svazem v roce 1979. Po deseti letech byl Svaz sovětských socialistických republik donucen k ústupu antikomunistickými mujahidinskými jednotkami, které byly podporovány a trénovány Spojenými státy, Saudskou Arábií, Pákistánem a dalšími. Boje následně pokračovaly mezi rozlišnými mujahidinkými politickými stranami, ale islámské fundamentalistické hnutí Taliban se zmocnilo většiny země. Kromě pokračujícího občanského sporu, trpí země obrovskou chudobou, zničenou infrastrukturou a rozsáhlými zaminovanými oblastmi. GEOGRAFIE Umístění: jižní Asie, severně od Pákistánu, na východ od Iránu Geografické souřadnice: 33O sev. šířky, 65O vých. délky Odkazy k mapě: Asie Rozloha: celková rozloha: 652 000 km2 rozloha pevniny: 652 000 km2 rozloha vody: 0 km2 Rozloha - srovnání: nepatrně menší než Texas Hranice: Celková délka: 5 529 km Hranice se sousedícími státy: Čína 76 km, Irán 936 km, Pákistán 2 430 km, Tadžikistán 1 206 km, Turkmenistán 744 km, Uzbekistán 137 km. Pobřežní linie: 0 km (vnitrozemí) Pobřežní nároky: žádné (vnitrozemí) Podnebí: suché až polosuché, studené zimy a horká léta Povrch: většinou rozeklané hory, roviny na severu a jihozápadě Výškové extrémy: Nejnižší bod: Amu Darya 258 m Nejvyšší bod: Nowshak 7 485 m Přírodní zdroje: zemní plyn, ropa, uhlí,měď, chrom, zinek, mastek, baryt, síra, olovo, zinek, železná ruda, sůl, drahé a polodrahé kameny Využítí půdy: orná půda: 12 % trvalé kultury: 0 % louky a pastviny: 46 % lesy: 3 % ostatní: 39 % (odhad 1993) Zavlažovaná půda: 30 000 km2 (odhad 1993) Přírodní prostředí: Přírodní nebezpečí: v pohoří Hindu Kush se vyskytují ničivá zemětřesení, povodně Životní prostředí: Současné problémy: odplavování půdy, přílišné spásání vegetace, odlesňování (mnoho ze zbývajících lesů je káceno na palivo a stavební materiály), rozšiřování pouští,dezertifikace Mezinárodní dohody: členství: - Dezertifikace - Ohrožené druhy - Změna životního prostředí - Námořní (mořský) dumping - Zákaz atomových zkoušek podepsané, ale ne ratifikované: - Biologická rozmanitost - Změna podnebí - Rizikový odpad - Zákon o moři - Péče o ochranu života v moři Zeměpisná poznámka: vnitrozemský stát OBYVATELSTVO Počet obyvatel: 25 838 797 (odhad červenec 2000) Věková struktura: 0 - 14 let: 43,37 % (5 598 403 mužů, 5 371 054 žen) 15 -64 let: 54,86 % (7 362 961 mužů, 6 839 914 žen) 65 a více let: 2,77 % ( 378 741 mužů, 337 724 žen) (odhad 2000) Přírůstek obyvatelstva: 3,54 % (odhad 2000) pozn.: toto číslo odráží pokračující návrat uprchlíků z Iranu Porodnost: 41,82 porodů/1 000 obyvatel (odhad 2000) Úmrtnost: 18,01 úmrtí/1 000 obyvatel (odhad 2000) Saldo migrace: 11,54 přistěhovalců/1 000 obyvatel (odhad 2000) Poměr mezi pohlavími: při narození: 1.05 mužů/žen do 15 let: 1,04 mužů/žen 15 - 64 let: 1,08 mužů/žen 65 a více let: 1,12 mužů/žen obyvatelstvo celkem: 1,06 mužů/žen (odhad 2000) Kojenecká úmrtnost: 149,28 úmrtí/1 000 živých porodů (odhad 2000) Průměrná délka života při narození: Obyvatelstvo celkem: 45,88 let muži: 46,62 let ženy: 45,1 let (odhad 2000) Celková fertilita: 5,87 narozených dětí/ženu (odhad 2000) Národnost Podstatné jméno: Afgánistánec Přídavné jméno: afgánistánský Národy a národnosti: 38 % Pastunců, 25 % Tadžikistánců, 6 % Uzbekistánců, 19 % Hazarů, etnické menšiny ( Aimaks, Turkmen, Baloch a ostatní) Náboženství: Sunni Muslim 84 %, Shi°a Muslim 15 %, ostatní 1 % Jazyky: Pashtu 35 %, afgánská perština (Dari) 50 %, turkotatarské jazyky (hlavně uzbecký a turkmenský) 11 %, 30 menšinových jazyků (hlavně Balochi a Pashai) 4 %, rozšířený bilingvismus Gramotnost: definice: věková skupina 15 let a více umí číst a psát obyvatelstvo celkem: 31,5 % muži: 47,2 % ženy: 15 % (odhad 1999) VLÁDA Jméno země: oficiální nezkrácená forma: Islámský stát Afgánistán pozn.: hnutí Taliban, které se prohlásilo vládou používá název Islámský emirát Afgánistán oficiální zkrácená forma: Afgánistán místní nezkrácená forma: Dowlat-e Eslami-ye Afghanestan místní zkrácená forma: Afghanestan původní: Afgánistánská republika Kód země: AF Typ vlády: nefungující centrální vláda, spravováno politickými stranami Hlavní město: Kábul Administrativníčlenění: 30 provincií Badakhshan, Badghis, Baghlan, Balkh, Bamian, Farah, Faryab, Ghazni, Ghowr, Helmand, Herat, Jowzjan, Kabol, Kandahar, Kapisa, Konar, Kondoz, Laghman, Lowgar, Nangarhar, Nimruz, Oruzgan, Paktia, Paktika, Parvan, Samangan, Sar-e Pol, Takhar, Vardak, Zabol Upozornění: možná zde budou dvě nové provincie Nurestan (Nuristan) a Khowst Nezávislost: 19. srpna 1919 (od Spojeného království dozor nad afgánistánskými zahraničními záležitostmi) Státní svátky: Vítězství muslimského národa - 28. duben, Vzpomínkový den na mučedníky a invalidy - 4. květen, Den nezávislosti - 19. srpen Ústava: žádná Právní systém: nebyl přijat nový právní systém, ale přechodná vláda prohlásila, že bude dodržovat Shari°a (Islámské právo) Volební právo: nestanoveno, dříve muži ve věku 15 - 50 let Výkonná moc: 27. 9. 1996 byla vláda vyměněna členy Islámského Talibanova hnutí. V současné době Islámský stát afgánistánský nemá funkční vládu, země zůstává rozdělena mezi bojující strany poznámka: Taliban se prohlásil za legitimní afgánistánskou vládu (nicméně OSN uznalo vládu - Burhanuddin RABBANI). Afgánistánu bylo pozastaveno členství v OIC (Organizace islámské konference) do doby než bude otázka vyřešena dialogem mezi válčícími stranami. Země je rozdělena podle etnických oblastí, Taliban kontroluje hlavní město Kábul a přibližně dvě třetiny země včetně oblastí na jihu, kde převládá obyvatelstvo etnických Pasthunců. Opozice má své základny na etnicky odlišném severu. Zákonodárná moc: nefunkční od června 1993. Soudní moc: nefunkční od března 1995, přestože existují tzv. soudy Shari´a. Politické strany a jejich předsedové: Harakat-i-Islami (Islámské hnutí)- Mohammed Asif MOHSENI, Harakat-Inqilab-i-Islami (Islámské revoluční hnutí)- Mohammad Nabi MOHAMMADI, Hizbi Islami-Gulbuddin (Islámská strana) - Gulbuddin HIKMATYAR frakce, Hizbi Islami-Khalis (Islámská strana)- Yunis KHALIS frakce, Hizbi Wahdat-Akbari frakce (Islámská jednotná strana)- Mohammad Akbar AKBARI, Ittihad-i-Islami Barai Azadi Afghanistan (Islámský svaz pro osvobození Afgánistánu) - Abdul Rasul SAYYAF, Jabha-i-Najat-i-Milli Afghanistan (Afgánistánská národní osvobozenecká fronta )- Sibghatullah MOJADDEDI; Mahaz-i-Milli-Islami (Národní islámská fronta), Sayed Ahamad GAILANI, Taliban - náboženské studentské hnutí- Mohammad OMAR, Spojená islámská fronta pro spásu Afgánistánu zahrnující Jumbesh-i-Milli Islami(Národní islámské hnutí)- Abdul Rashid, Jamiat-i-Islami (Islámská společnost)- Burhanuddin RABBANI a Ahmad Shah MASOOD, Hizbi Wahdat-Khalili frakce (Islámská jednotná strana)-Abdul Karim KHALILI. Politické nátlakové skupiny a vůdci: afgánští utečenci v Pákistánu, Austrálii, USA a někde jinde se politicky formovali. Mellat (Strana sociálně demokratická), vůdce NA. Peshawar, Pákistán- založené skupiny jako CUNUA (Národní jednota a porozumění v Afgánistánu)Ishaq GAILANI.Kmenoví stařešinové reprezentují tradiční pasthunské vedení. WUFA (Unie spisovatelů za svobodný Afgánistán), A. Rasul AMIN. Účast v mezinárodních organizacích: AsDB, CP, ECO, ESCAP, FAO, G-77, IAEA,IBRD, ICAO, ICRM, IDA, IDB, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, Intelsat, IOC, IOM (pozorovatel), ITU, NAM, OIC, UN, UNCTAD,UNESCO, UNIDO, UPU, WFTU, WHO, WMO,WToO Diplomatické zastoupení ve Spojených státech: pozn: velvyslanectví - mise zrušena 21. 8. 1997 vedoucí mise: velvyslanec (neobsazeno) kancelář: Washington, DC. Diplomatické zastoupení USA: velvyslanectví USA v Kabulu je zavřeno od ledna 1989 z bezpečnostních důvodů Vlajka: popis:tři stejné vodorovné pruhy, zelený nahoře, bílý a černý, se zlatým emblémem uprostřed pruhů, emblém znázorňuje stavbu chrámu s islámskými nápisy nahoře i dole, je zleva i zprava oblemován věncem a nahoře výraznějšími islámskými symboly (nápisy), které kolem kterých jsou umístěny dva zkřížené zahnuté turecké meče. EKONOMIKA: Ekonomický přehled:Afghánistán je velmi chudá vnitrozemská země, vysoce závislá na zemědělství a chovu dobytka (ovcí a koz). Ekonomické úvahy byly vždy druhotnou záležitostí, až za politikou a vojenskými převraty v průběhu dvou válek, včetně 10 let trvající vojenské okupace ze strany SSSR (skončila 15. února 1989). Během tohoto konfliktu uprchla 1/3 obyvatel ze země. Útočiště v Pákistánu a Iránu si našlo více jak 6 miliónů uprchlíků. Začátkem roku 1999 zůstávalo v Pákistánu okolo 1,2 miliónu afgánistánských uprchlíků a v Iránu okolo 1.4 miliónu. Hrubý domácí produkt za posledních dvacet let rapidně klesl z důvodu ztráty práce a kapitálu, rozdělení obchodu a přepravy. Velká část populace trpí nedostatkem potravin, oblečení a lékařské péče. Inflace zůstává velkým problémem . Mezinárodní pomoc se podílí na řešení pouze malé části problémů nehledě na podporu ekonomického rozvoje. Ekonomická situace se v roce 1998-99 nezlepšila, protože vnitřní občanský svár pokračoval došlo k omezení obou ekonomických politik a snaze o mezinárodní pomoc. Číselné data je nemožné získat, nebo jsou nespolehlivá. Afgánistán byl daleko největším producentem opia v roce 1999 a obchodování s narkotiky je největším zdrojem příjmů. HDP: 21 biliónů dolarů (r. 1999, odhad) Růst HDP: NA% HDP na obyvatele: 8OO dolarů (r. 1999, odhad) HDP v jednotlivých odvětvích: zemědělství 53% průmysl 28,5% služby 18,5% Obyvatel pod hranicí chudoby: NA% Příjem domácností nebo spotřeba v procentech: nejnižších 10% : NA% nejvyšších 10% : NA% Míra inflace:NA% Pracovní síla: 8 miliónů (1997) Nejvíce lidí zaměstnáno v zemědělství 68%, v průmyslu 16%, ve službách 16%(1980) Míra nezaměstnanosti: 8% (odhad 1995) Rozpočet: Příjmy: $NA Výdaje: $NA Průmysl: malá výroba textilu, mýdla, nábytku, obuvi, umělých hnojiv a cementu, ručně tkané koberce. Naleziště zemního plynu, ropy, uhlí, mědi. Elektřina: produkce: 430 miliónů kWh (1998) produkce na jednotlivé zdroje: fosilní paliva: 41,86% vodní: 58,14% atomová: 0% jiná: 0% (1998) Elektřina-spotřeba: 510 kWh (1998) Elektřina-vývoz: 0 kWh (1998) Elektřina-dovoz: 110 milionů kWh (1998) Zemědělství: opiový mák, pšenice, ovoce, ořechy,karakulské kožešiny, vlna,skopové maso Vývoz: 80 miliónů dolarů (nezahrnuje opium) (r. 1996) komodity: opium, ovoce a ořechy, ručně tkané koberce, vlna, bavlna, kůže a kožešiny, drahokamy a polodrahokamy. partneři: FSU,Pákistán, Irán, Německo, Indie, VB, Belgie, Lucembursko, Česká republika Dovoz: 150 miliónů dolarů (r. 1996) zboží: spotřební zboží, potraviny, ropné produkty (ropa) partneři: FSU, Pákistán, Irán, Japonsko, Singapur, Indie, Jižní Korea, Německo Zahraniční dluh: 5,5 bilónů dolarů (r. 1996) Ekonomická pomoc- příjemce: USA poskytlo okolo 70 milionů dolarů v humanitární pomoci v r. 1997. USA pokračuje v přispívání na mnohostrannou podporu prostřednictvím programů spojených národů o jídle, lécích, odstraňování min a pomoci uprchlíkům . Pomoc pokračuje v rámci programů Spojených národů (jídlo, léky, odstraňování min, pomoc uprchlíkům) Měna: 1 afghani (AF) = 1OO puls Měnový kurs: 1 AF vzhledem k amer. dolaru -4,700 (leden 2000), 4,750 (únor 1999), 17,000 (prosinec 1996), 7,OOO (leden 1995), 1,9OO (leden 1994), 1,O19 (březen 1993), 85O (1991). pozn.:oficiální kurs byl stanoven na 50,600 afgani za dolar (do r. 1996), vzrostl na 2 262,65 za dolar a nakonec byl znovu stanoven na 3 000 za dolar v dubnu 1996 Fiskální rok: 21. 3. - 20. 3. KOMUNIKACE: Telefony: 31 2OO (r. 1983), pozn.: v Kábulu bylo v roce 1998 užíváno 21 000 pevných linek Mobilní telefony: NA Telefonní systém: domácí: velmi omezené telefonní a telegrafní služby, v roce 1997 bylo zřízeno telefonní spojení mezi městy Mazar-e Sharif, Herat, Kandahar, Jalalabad a Kábulem přes satelit a mikrovlnné systémy mezinárodní: satelitní stanice - 1 Intelsat (Indický oceán) spojen jen s Iránem a 1 Intersputnik (Atlantský oceán) komerční satelitní centrum zřízeno v Ghazni Rádiové vysílače: AM 7 (6 z nich není v provozu, činná stanice je v Kábulu), FM1, krátkovlnný 1( rozhlas v Pushtu, Dari, Urdu a anglický)(1999) Radia: 167 000 (1999) Televizní vysílače: nejméně 10 (1 státní televizní stanice v Kabulu a regionální stanice v 9 ze 30 provincií.Regionální stanice vysílají cenzurovaný program), v roce 1997 byla televizní stanice v Mazar-e Sharif s pokrytím čtyř severních afgánských provincií (1998) Počet televizních přijímačů : 100 000 (1999) Poskytovatelé internetových služeb: NA DOPRAVA: Železnice: celkem: 24.6 km široký rozchod kolejí: 9.6 km od Gusghy (Turkmenistán)do Towraghondi, 15 km od Termiz (Uzbekistán) do Kheyrabad (lodní překladiště na jižním břehu Amu Daryi)- rozchod kolejí 1.524 m. Silnice: celkem: 21,OOO km zpevněné: 2,793 km nezpevněné: 18,2O7 km (odhad r. 1998) Vodní cesty:1.2OO km, především Amudarja (pro lodě do 500 DWT) Potrubní doprava: ropa: Uzbekistán do Bagramu a Turkmenistán do Shindandu zemní plyn: 18O km Přístavy: Kheyrabad, Shir Khan Letiště: celkem: 46 (odhad r.1999) -se zpevněným povrchem: celkem: 14 s rozjezdovou dráhou nad 3 O47 m: 3 2 438 do 3 O47 m: 4 1 524 do 2 437 m: 4 914 do1 523m: 1 pod 914 m: 2 (odhad 1999) -s nezpevněným povrchem: celkem: 32 s rozjezdovou dráhou 2 438 do 3 O47 m: 5 1 524 do 2 437 m: 13 914 do 1 523 m: 3 pod 914 m: 11 (r. 1999) Heliporty: 3 (r. 1999) OBRANA: složky: NA pozn.: vojenská služba stále neexistuje na národním stupni. Některé funkce dřívější Armády, Leteckých obranných sil, Národní stráže, Hraniční stráže, Národní policie a Lidové milice stále existují, ale jsou rozděleny mezi vůdce režimu. věk pro vojenskou službu: 22 let Muži vhodní pro vojenskou službu: věk 15-49: 6 401 980 (odhad 2000) Muži schopni po vojenskou službu: věk 15-49:3 432 236 (2000) Počet mužů, kteří každoročně dosáhnou věku pro vojenskou službu: 2244 958 (2000) Výdaje na obranu v US dolarech: $NA Výdaje na obranu v procentech HDP:NA% Nadnárodní sporné oblasti: Mezinárodní spory: některé frakce podporují islámské militantní skupiny po celém světě, nevyřešená otázka obsazení křesla v Organizaci spojených národů Nezákonné drogy: druhý největší nezákonný producent opia (po Barmě), potenciální produkce v r. 1999 1 670 metrických tun, obděláváno 51 500 hektarů (23% nárust od 1998), významný zdroj hašiše, zvyšující se počet laboratoří na zpracování heroinu, hlavní politické strany mají zisk z obchodu s drogami.