Zpráva auditora o provedení forenzního auditu České televize za období 1.1. 1992 - 31.12. 2000 Televizní studio Brno a Televizní studio Ostrava Oddíl V. - Shrnutí HZ Praha, spol. s r.o. V Praze, dne 20. června 2001 Auditor - licence KA ČR č. 31 Pod dvorem 2, Praha 6 PSČ 162 00 Oddíl V. Shrnutí V.1. Obsah a zaměření forenzního auditu a) Na základě uzavřené smlouvy jsme provedli forenzní audit České televize (dále jen ČT), a to organizačních jednotek Televizní studio Ostrava a Televizní studio Brno (dále jen Regionální studia) za období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2000. Cílem forenzního auditu bylo zjištění a prokázání možného jednání odpovědných pracovníků ČT v rozporu s vnitřními pravidly ČT, obecně závaznými právními předpisy, zásadami odborné péče s majetkem ČT a s dobrými mravy. b) Na základě rozboru vnitřního kontrolního prostředí vypracoval auditor metodiku provedení forenzního auditu ČT, která zahrnovala prověření všech významných oblastí zobrazovaných v účetních výkazech Regionálních studií. Jednalo se především o následující prověřované oblasti: a. pořizování a prodej investičního majetku, b. nakupované služby a materiál režijního charakteru, opravy, poradenství a nájemní smlouvy, c. výrobu pořadů vlastní produkce, filmové koprodukce, zásoby filmového materiálu a kalkulace interních nákladů, d. prodej reklamního času, příjem sponzorských příspěvků, pronájem majetku ČT, e. ostatní služby poskytované ze strany ČT a správa pohledávek, f. tvorbu, plnění a vyhodnocení rozpočtu hospodaření ČT a odpovědnost za nesplnění rozpočtu, g. osobní náklady a další náklady na zaměstnance ČT. c) Z hlediska celkového významu v hospodaření Regionálních studií a celkové míry rizika výskytu potencionálních neefektivností či jiných nesprávností identifikoval auditor jako nejrizikovější oblasti, tj. oblasti, do kterých je nutné zaměřit nejvíce kontrolních šetření, především oblast pořizování a prodeje investičního majetku, nakupovaných služeb, výroby pořadů vlastní produkce, příjem sponzorských příspěvků a pronájem majetku ČT. Všechny tyto oblasti podrobil auditor zvýšenému rozsahu forenzních šetření tak, aby bylo postihnuto co nejvíce potenciálních neefektivností či jiných nesprávností. d) Forenzní audit zahrnoval ověřování a šetření vybraných transakcí, operací a rozhodnutí vztahujících se k prověřovaným oblastem, které významně ovlivňují majetek, závazky a hospodaření Regionálních studií, resp. ČT jako celku. Auditor v rámci těchto ověřování a šetření aplikoval standardní auditorské techniky, v jejichž rámci se u prověřovaných oblastí zaměřil na: a. systémovou úpravu vnitřními předpisy ČT b. dodržování vnitřních předpisů ČT c. dodržování obecně závazných legislativních předpisů d. úplnost, průkaznost a správnost účetních záznamů e. účelnost a efektivnost vynakládaných peněžních prostředků f. správu majetku ČT s odbornou péčí Ve druhé části forenzních šetření auditor realizoval forenzní (vyšetřovací) techniky založené na systémově cílených pohovorech se současnými, resp. i bývalými pracovníky Regionálních studií ČT a ČT Praha, přičemž veškeré provedené pohovory byly s výjimkou několika případů zaznamenávány na magnetofonové pásce (v ojedinělých případech jsou zaznamenány písemně) a jsou archivovány mezi podkladovými materiály forenzního auditu. Zároveň se auditor zaměřil na vyhledávání osobních a majetkových vazeb mezi zaměstnanci ČT a obchodními partnery (odběrateli a dodavateli), na vyhodnocení informací dostupných ve veřejných registrech nebo veřejných médiích a porovnatelných informací z činnosti komerčních televizí. Auditor neprováděl, a to i z časových důvodů, ověřování vybraných transakcí u třetích osob (obchodních partnerů ČT), neboť ve většině případů je velmi obtížné a v řadě případů nereálné získat volný přístup k informacím, které jsou ve vlastnictví třetích osob. e) Provedená šetření auditora v rámci forenzního auditu však byla do určité míry limitována skutečností, že v důsledku velmi dlouhého časového období (9 kalendářních let) nebyly k dispozici všechny požadované dokumenty. Tuto skutečnost však auditor nepovažuje za zjevný nedostatek managementu Regionálních studií, neboť z pohledu ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví již proběhla povinná archivační lhůta. Žádný interní předpis ČT samostatně archivační lhůty neobsahuje. V případě TS Ostrava byla navíc část dokumentů z období 1992-1994 zničena v důsledku povodně. Druhým limitujícím faktorem byla i skutečnost, že řada zaměstnanců, od kterých jsme požadovali informace o konkrétních skutečnostech, si často na některé detailní záležitosti již nepamatovala. Navíc někteří zaměstnanci odpovědní za transakce v ověřovaném období již v ČT nepracují, což z hlediska krátkosti času na provedení forenzního auditu komplikovalo přístup k potřebným informacím. f) Předmětem námi provedeného forenzního auditu ČT nebyly oblasti, které jsou centrálně řešeny v ČT Praha. Jedná se především o oblast výběru koncesionářským poplatků, prodej reklamního času ve vysílání ČT, nákup vysílacích práv k tuzemským a zahraničním pořadům, společné náklady na zajištění vysílání, majetkové účasti evidované v ČT Praha, výběr informačního systému SAP R/3, společné nákupy zásob pro filmovou výrobu apod. Forenzní šetření těchto oblastí bylo zadáno auditorské společnosti PricewaterhouseCoopers. g) Většina zjištění auditora byla shodná v Televizním studiu Ostrava (dále jen TS Ostrava) i v Televizním studiu Brno (dále jen TS Brno). Tyto dle názoru auditora systémové nedostatky, které se projevují ve všech organizačních jednotkách ČT, jsou důsledkem postavení ČT jako veřejnoprávní instituce bez reálného vlastníka směřujícího ke zhodnocení vlastního majetku. Druhou významnou příčinou je slabá funkce vnitřního kontrolní prostředí. Tyto společné závěry jsou shrnuty do části týkající se systémových nedostatků v činnosti ČT, která je v tomto shrnutí nadřazena konkrétním závěrům auditora z vlastní činnosti v Regionálních studiích. h) Toto shrnutí představuje zestručněný průřez jednotlivými Oddíly a nejdůležitějšími závěry "Zprávy auditora o provedení forenzního auditu ČT" v TS Ostrava a TS Brno. Zároveň jsou zde shrnuty i ideové návrhy základních opatření, která by dle názoru auditora měla vést k zefektivnění činnosti ČT. V.2. Systémové nedostatky v činnosti ČT V.2.1. Efektivita hospodaření ČT a) Auditor se při své činnosti zaměřil na výskyt všech neefektivností potenciálně se vyskytujících v hospodaření Regionálních studiích i v ČT jako celku. Vzhledem k této skutečnosti auditor šetřil i záležitosti týkající se vzájemných vztahů jednotlivých televizních studií ČT (TS Brno, TS Ostrava a ČT Praha) a zaměřoval se také na veškeré základní principy činnosti ČT s cílem identifikovat systémové nedostatky ve vnitřním kontrolním prostředí a v hospodaření ČT. b) Dále prezentované názory a zjištění vyplynuly z prostudování vnitřní legislativy ČT, z vyhodnocení forenzního auditu v jednotlivých prověřovaných oblastech a také z jednotlivých pohovorů uskutečněných v TS Brno, TS Ostrava i ČT Praha. c) Podle názoru auditora existují dvě významné skutečnosti odlišující ČT od běžných podnikatelských subjektů. Tyto skutečnosti vyvolávají oprávněné pochybnosti, zda ČT hospodaří se svěřenými prostředky dostatečně efektivně. První skutečnost je představována tím, že ČT nemá (samozřejmě v současné právní úpravě ani nemůže mít) reálného vlastníka, jehož hlavním cílem by bylo zhodnocování majetku prostřednictvím dosahování zisku, a který by plnění tohoto cíle důsledně kontroloval. Druhá skutečnost je představována tím, že jsou v rámci ČT zjevně preferována především kriteria umělecké kvality a naopak kriteria sledovanosti a především kriteria nákladovosti nejsou vnímána jako významná. To pak znamená, že hospodaření ČT nemá v sobě zabudovány systémové prvky, které by vedly k optimalizaci nákladů na její činnost a k odstraňování neefektivností. d) Pokud se týká pojmu efektivita hospodaření, resp. zvýšení efektivity hospodaření, chápeme jej například jako výrobu a vysílání určitého objemu pořadů (např. v již ukončeném roce 2000) s nižšími náklady, než byly náklady skutečně vynaložené, tj. jako snižování celkové výše vynaložených prostředků na jasně definovaný výrobní úkol. e) Podle našeho názoru, který byl potvrzen i v rámci pohovorů s pracovníky ČT na úrovni všech tří organizačních složek ČT, je možné hledat největší prostor pro výskyt neefektivností, a tedy i objektivní prostor pro případné úspory, především ve výrobní činnosti ČT a také i v oblasti pořizování investičního majetku. f) Výsledky provedeného forenzního auditu v Regionálních studiích TS Brno a TS Ostrava a informace týkající se ČT Praha, které vyplynuly z pohovorů s jejími představiteli a z předložených materiálů (výkazy, rozpočty, vnitřní legislativa) ukazují, že především oblast výroby pořadů je zatížena nejvyšším rizikem výskytu potenciálních neefektivností. Provedená šetření nás dovedla k názoru, že výroba pořadů skutečně není v ČT dostatečně efektivní (ve stávající organizační struktuře a v důsledku velmi slabého vnitřního kontrolního prostředí ani nemůže být dostatečně efektivní), a že právě ve výrobě lze hledat největší prostor k dílčím i globálním úsporám. Podle našeho názoru je vážným systémovým problémem a jednou z příčin tohoto stavu nízká motivace zaměstnanců ČT k úsporám nákladů, chybějící vazba odměňování na plnění ekonomických kriterií, velmi nízká úroveň vnitřního kontrolního prostředí a opakující se nedodržování interních předpisů ČT včetně dlouhodobě špatného stavu ve vedení složek vyrobených pořadů, nedostatečné uplatňování interních kontrol a nedostatečné zadání externích auditorských šetření, která se nezaobírala efektivitou hospodaření ČT. Zároveň můžeme konstatovat, že v rámci pohovorů vyslovila s tímto naším názorem souhlas ve větším či menším rozsahu řada členů současného či bývalého managementu ČT. V některých případech byly diskutovány dokonce i velmi předběžné názory na možné úspory ve vynaložených nákladech, a to na příkladu výrobního úkolu pro rok 2000. V tomto případě byla odhadována částka úspor v rozsahu až cca 10 - 15 % celkových nákladů vynaložených na výrobu pořadů. Výše této úspory byla odhadována jak s ohledem na možné efektivnější vynakládání prostředků ve stávajícím organizačním uspořádání ČT, tak i s ohledem na úspory v důsledku organizačních změn a zeštíhlení ČT. Podle našeho názoru může být výše těchto úspor reálná. V.2.2. Vnitřní kontrolní prostředí ČT g) Jelikož není dle našeho názoru systém hospodaření ČT nastaven tak, aby se choval efektivně a racionálně, musí jednu z rozhodujících rolí sehrát vnitřní kontrolní prostředí a v jeho rámci důsledná kontrolní činnost (jak interní, tak i externí). ČT disponovala již po svém vzniku k 1. 1. 1992 vnitřní legislativou, která ovšem především v prvních letech auditovaného období nebyla dostačující a nebyla v rámci všech studií jednotná. Postupem času docházelo ke zvyšování kvality této legislativy a k jejímu dolaďování v jednotlivých studií. V závěrečné etapě auditovaného období disponovala ČT základním kodexem vnitřní legislativy tvořícím ucelený systém platný a aplikovatelný v celé ČT. h) Přestože ČT disponuje uceleným systémem vnitřní legislativy, je třeba upozornit na některé dle našeho názoru významné, resp. zásadní systémové nedostatky, které bohužel účinnost vnitřního kontrolního prostředí značně snižují. Jedná se o následující oblasti: i. Vnitřní legislativa ČT nedostatečně upravuje oblast formálních postupů při výběru dodavatelů, a to především dodavatelů v oblasti stavebních činností, kusových investic či všech typů služeb. Ani stávající opatření nebyla dodržována či jinak systémově kontrolována. ii. Vnitřní legislativa ČT a v ní obsažený model řízení nevytváří dostatečné požadavky na plnění ekonomických kriterií především ve formě úspor nákladů vynakládaných na jednotlivé činnosti v ČT. Za hlavní ekonomické kriterium je považováno plnění celkového ročního rozpočtu, což způsobuje, že jednání řady pracovníků směřuje spíše k přesunům mezi jednotlivými dílčími rozpočty (pokud někde dojde k překročení dílčího rozpočtu, musí se na jiném pořadu ušetřit nebo dokonce příslušný úkon vůbec nerealizovat) tak, aby byl vždy splněn celkový rozpočet příslušného útvaru. iii. Vnitřní legislativa ČT opomíjela provádění vnitřních kontrol samostatným kontrolním útvarem ČT. Podle našich informací od vzniku ČT k 1. 1. 1992 do poloviny roku 2000 samostatný kontrolní útvar vůbec neexistoval a byly prováděny pouze mimořádné kontrolní akce na základě rozhodnutí GŘ. Jelikož však nebyl definován smysl kontroly, její principy a vymezen způsob jejího provádění, způsob vyhodnocování kontrolních závěrů a navrhování opatření, není možné konstatovat, že by v auditovaném období pracovníci ČT byly systémově směřováni k tomu, aby existující pravidla skutečně dodržovali. Až teprve v polovině roku 2000 byl zřízen samostatný kontrolní útvar ČT, který však má dle nám předaných informací pouze tři stálé členy. Tento útvar má zpracován plán své činnosti. Provedl již některé kontrolní akce a pro rok 2001 se zaměřuje na některé podstatné záležitosti související s činností ČT, a to jak v rámci ČT Praha, tak i Regionálních studií. iv. Vnitřní legislativa ČT vůbec neobsahovala vymezení externích kontrol v podobě auditů hospodaření ČT. Audity, které prováděly renomované auditorské firmy, byly bohužel zaměřeny na jiné skutečnosti, než je vlastní efektivita hospodaření ČT, a pouze z části reagovaly na některé nedostatky ve vnitřním kontrolním prostředí ČT. Proto také zcela pochopitelně výsledné zprávy auditora neobsahovaly žádná významnější upozornění či výhrady. Podle našeho názoru jsou však tato koncepce i samotné zadání auditů ČT chybné, neboť v popředí zájmu veřejnosti musí být nejen správnost, úplnost a průkaznost účetních výkazů ČT, ale především efektivnost, s jakou ČT hospodaří. Nemalé finanční prostředky, které ČT do těchto auditů vynaložila, pak dle našeho názoru nepřispívaly k zlepšení činnosti ČT a byly tedy z části vynaloženy neúčelně. V.2.3. Organizační struktura ČT a producentský systém i) Náklady ČT vynakládané na její činnost jsou významně ovlivněny i vlastní velikostí ČT, za kterou si lze například představit počet jednotlivých zaměstnanců, které ČT zaměstnává v rozličných profesích (výrobních i nevýrobních). Všechny tyto osoby nejen vyvolávají vznik přímých osobních nákladů, dalších režijních nákladů (drobné výdaje, telefonní poplatky, cestovné, energie atd.), a také vytvářejí potřeby dodatečné investiční vybavenosti (PC technika, kancelářské vybavení a prostory, automobily atd.). j) Podle našeho názoru vyplývajícího z provedeného šetření v ČT i ze zkušeností v komerčních televizích či jiných podnikatelských subjektech, je nezbytně nutné ČT zeštíhlit a zaměřit se na externích dodávky (outsourcing) vybraných výrobních a pomocných činností, u kterých je zřejmé, že: k) ČT nedokáže sama dostatečně využít jejich kapacity, l) v důsledku vysokých souvisejících nákladů (přímých i režijních) je jejich externí dodávka levnější, než dodávka z vnitřních zdrojů ČT, m) existuje přiměřená konkurence na straně nabídky (pravděpodobně by nebylo správné rozhodnutí oddělit činnost, která nemůže být dodávána externě jiným dodavatelem) a nejedná se o provoz, který by vykazoval externí výnosy a z nich generoval pro ČT přiměřený zisk, n) ČT nedokáže dostatečně kontrolovat, zda nedochází k využívání prostředků ČT k osobním zájmům. o) Výše uvedená doporučení týkající se potřeby zeštíhlení ČT byla potvrzena názory řady současných i minulých vedoucích pracovníků ČT. Tato opatření navíc sníží možný výskyt situací, kdy by na úkor interních kapacit byly protěžovány kapacity externí. ČT totiž nedisponuje systémovým opatřením, které by umožnilo jasně identifikovat situaci, kdy by k danému jednání došlo, a to i přesto, že vnitřní předpisy stanoví povinnost prioritně využívat kapacity interní. Domníváme se, že k protěžování, resp. upřednostňování externích kapacit na úkor volných interních kapacit v auditovaném období 1992 - 2000 v určité míře docházelo (potvrdili to i sami zaměstnanci ČT). Námi prováděná kontrola má z hlediska časového odstupu pouze malou šanci takové nehospodárnosti samostatně objevit, a tudíž ani není možné vyjadřovat se k jejich vlivu na hospodaření ČT. Kloníme se však k názoru, že míru případné neefektivity lze na úrovni Regionálních studií (jedná se však zjevně o problém celé ČT, nikoliv pouze Regionálních studií) vyjadřovat nejspíše v řádu desetitisíců či statisíců korun ročně (v ryze extrémních případech v řádu milionů Kč ročně). p) Provedená šetření nás dovedla k názoru, že výroba pořadů není v ČT skutečně dostatečně efektivní, a že právě ve výrobě pořadů lze hledat největší prostor k dílčím i globálním úsporám. S tímto naším názorem vyslovila souhlas řada osob, se kterými jsme vedli připravené forenzní pohovory. Pro řadu pracovníků je rozhodující vyrobit pořad v požadované kvalitě (kvalita je deklarována jako rozhodující kriterium), přičemž většina argumentů obhajujících toto stanovisko směřuje právě k úloze služby veřejnosti. Toto stanovisko ovšem rozhodně nepovažujeme za principiálně správné. I v podmínkách veřejnoprávní instituce je nutné respektovat některá ekonomická kriteria, neboť ČT hospodaří s prostředky, které mají povahu příspěvku občanů na celospolečenskou činnost, a tyto prostředky není možné vynakládat neúčelně a neefektivně. q) Podle našeho názoru je producentský systém principiálně správnou cestou a bez jeho zavedení by pravděpodobně ČT nebyla schopna plnit své funkce. Za prioritní problém nepovažujeme skutečnost, jakým způsobem je výroba pořadů v rámci producentského systému organizována, nýbrž: a. jak jsou definovány cíle producentského systému b. jak jsou cíle producentského systému dodržovány producenty, produkčními a dalšími pracovníky c. jak je plnění závazných cílů a pravidel definovaného producentského systému kontrolováno včetně navrhovaných opatření a jejich nezbytných kontrol d. jak jsou do producentského systému vložena ekonomická kriteria, na jejichž plnění jsou odpovědní pracovníci zainteresováni. r) Podle našich zjištění v mnoha případech logicky dochází k rozdílům (v řadě případů i významným) mezi dílčím rozpočtem (plánovou kalkulací) a skutečnými náklady vyrobených pořadů. V některých případech dochází i k výrazným posunům ve struktuře skutečných nákladů (interní x externí náklady) oproti rozpočtu samému. Podle našich zjištění však není dostatečně prováděna ve všech případech kontrola skutečných nákladů producentem. V některých případech ani tato kontrola nemůže být efektivně prováděna, neboť obsah složky není odpovídající (zejména překročení rozpočtů není dostatečně zdůvodněno, došlo překročení podpisových oprávnění v rámci ČT, nedostatečná dokumentace pořadu, špatná kvalita obsahu smluv uzavíraných s umělci apod.). I na tyto objektivní nedostatky však nebylo producentem v řadě případů adekvátně reagováno. s) Vnitřní legislativa upravující oblast výroby pořadů, a to zejména náklady vynakládané na výrobu pořadů a jejich schvalování, obsah složek pořadů, jejich kontrolu producentem a následné vnitřní kontroly ČT, je nedostatečná a navíc není ani ve stávající podobě v řadě případů dodržována. Producentský systém ČT v jeho stávající podobě obsahuje minimální ekonomická kriteria, která by motivovala výrobní pracovníky snižovat náklady na výrobu pořadů. t) V průběhu forenzního auditu jsme se setkali i s názorem, že ČT vyrábí své pořady s nižšími náklady, než televize komerční. Naše zkušenosti z komerčních televizí a výsledky forenzního auditu ukazují, že tento názor v této generelní podobě není správný. Názor, že není možné provést porovnání nákladovosti komerční televize a ČT v důsledku odlišných kalkulačních vzorců, nepovažujeme též za správný. Podle našeho názoru toto srovnání je možné a ČT by z něj v řadě případů nevycházela příliš pozitivně, a to v důsledku vysokých režií ČT, které samozřejmě neúměrně zatěžují úplné vlastní náklady ČT ve srovnání s komerčními subjekty. Lze konstatovat, že komerční televize obvykle vynakládají vyšší prostředky do honorářů a do nákupu filmových práv ale vždy tak, aby související výnosy z prodeje reklamního času převyšovaly celkové náklady na výrobu daného pořadu. Na druhou stranu ostatní náklady ČT související s výrobou pořadu, jako je technické zajištění pořadu (osvětlení, ozvučení apod.) a ostatní umělecké profese (maskérky, kostymérky, rekvizitáři), jsou naopak ve srovnání s komerčními televizemi vyšší, a to zejména v důsledku vysokých vlastních nákladů (přímých a režijních nákladů) ČT. ČT také ve srovnání s komerčními televizemi vynakládá vyšší prostředky do vlastní investiční vybavenosti, což lze z větší části zdůvodnit dosavadním vyšším podílem vlastní výroby vyráběné ve vlastních kapacitách. V.2.4. Návrhy na zlepšení 1. Zeštíhlení ČT u) Dle našeho názoru je nutné ČT významně zeštíhlit a zaměřit se na externí dodávky (outsourcing) vybraných výrobních a pomocných činností. V důsledku toho lze očekávat pokles řady režijních nákladů, vyšší konkurenci dodavatelů na vstupu, eliminaci málo využitých kapacit a snížení investičních potřeb. Dle našeho názoru by vedení ČT mělo v úzké spolupráci s externím poradcem (nemůže se však jednat pouze o externí zadání) vypracovat strategickou studii, dle které by v krátkodobém a střednědobém horizontu (lze si například představit dva postupné kroky k 1.1. 2002 a k 1.1. 2003) došlo k zásadním organizačním změnám, a to jak po stránce organizační, tak po stránce změny některých principů v chodu ČT, a ve svém důsledku i k zeštíhlení ČT. 2. Zlepšení činnosti vnitřních kontrol a motivace pracovníků v) Současně s organizačními změnami musí dojít i k zásadním změnám v koncepci a funkci vnitřního kontrolního prostředí. Interní legislativa ČT musí být plně sladěna v rámci všech TS a musí být dopracovány, resp. upraveny následující oblasti: w) proces výběru dodavatelů investic (kusových i stavebních), služeb a materiálu by měl podléhat vyšší míře centralizace a musí jednoznačně definovat: a. ve kterých případech provádět výběrová řízení (rozsah a podobu výběrového řízení je vhodné rozlišit pro různé typy nákupů různé výše) b. jak má formálně vypadat výběrové řízení c. kolik kandidátů má být osloveno a jaká kriteria mají být brána při výběru v potaz d. jak má být výsledek výběrového řízení doložen, resp. zdůvodněn e. jakým způsobem a na jak dlouhou dobu výsledky výběrového řízení archivovat. x) zakotvení postavení a funkce vnitřního kontrolního útvaru ČT. Úlohou vnitřního kontrolního útvaru by měly být pravidelné systémové kontroly nejrizikovějších činností ČT, tj. zejména výroby pořadů, pořizování investic, nákupu služeb, ale i mnohé další. Vnitřní kontrolní útvar začleněný do ČT Praha a mající centrální působnost by se měl zaobírat nejen dodržováním vnitřních předpisů ČT, ale také ekonomičností jednotlivých rozhodnutí pracovníků ČT a tedy i efektivností hospodaření ČT. Za tímto účelem je nutné provést jeho významné personální posílení s tím, že bychom doporučovali část kontrolní činnosti (především v otázce kontroly výroby) ponechat v menším měřítku i přímo na jednotlivých Regionálních studiích v kompetenci ředitele TS. y) zahrnutí ekonomických kriterií do činnosti ČT. Tento úkol, který je zjevně nejkomplikovanější, považujeme za velmi důležitý. Je nezbytně nutné, aby vnitřní kontrolní prostředí motivovalo, a to bohužel u lidského článku obvykle nelze jinak než finančně, jednotlivé pracovníky na všech úrovních řízení k úsporám nákladů a ke zvyšování výnosů ČT. Považujeme za důležité, aby: a. požadavek na ekonomičnost jednání byl jednoznačně zakotven do interních pravidel ČT b. byla ještě více zdůrazněna nezbytnost kontrolní činnosti producentů a šéfproducentů nad plněním rozpočtů vyráběných pořadů. Tuto činnost producentů je samozřejmě posléze nutné kontrolovat. c. bylo provedeno navázání odměňování pracovníků ČT na dosažení patřičných ekonomických kriterií v návaznosti na další kriteria zejména kvality a sledovanosti pořadů. Za nejvhodnější ekonomické kriterium se nám v tuto chvíli jeví úspora nákladů na předem definovaný roční výrobní úkol, tj. fakticky úspora nákladů ročního rozpočtu. Doporučovali bychom zvážit opětné zavedení alespoň dvousložkové formy mzdového ohodnocení. z) další upřesnění týkající se vedení složek pořadů a zdůvodňování nesplnění dílčího rozpočtu (plánové kalkulace). Jelikož provedený audit potvrdil dlouhodobě špatný stav řady složek vyrobených pořadů, měla by interní legislativa ČT důrazněji upravit: a. jaké dokumenty musí být ve složce uloženy a jak musí být verifikovány b. jakou formou a v kterých případech musí být provedeno zdůvodnění překročení, resp. nedočerpání rozpočtu pořadu a povinnost jeho schválení producentem c. sankce za opakované nedostatky ve vedení složek pořadů, nedostatky v předkládání vysvětlení ke skutečným nákladům a v neplnění kontrolní funkce producenta d. jakým způsobem a na jak dlouhou dobu tyto složky archivovat aa) Obligatorní vymezení všech typů smluvních vztahů, kde je parafa (vidace) právníka podmínkou uzavření smlouvy (plnění tohoto pravidla je opět následně nutno kontrolovat). Vnitřní předpisy by pak měly být rozšířeny i o sankce zaměřené na pracovníka, který by bez splnění této podmínky za ČT příslušnou smlouvu uzavřel. Obdobně považujeme za vhodné standardizovat obsah smluv uzavíraných s výkonnými umělci tak, aby ve smlouvách byly jasně formulovány závazky a povinnosti umělců ve vztahu k ČT. 3. Standardizace nákladů ČT i. Jedním z názorů, jak zvyšovat efektivitu hospodaření ČT v oblasti výrobní činnosti, bylo zavedení určité standardizace nákladů. Varianta závazných nebo alespoň orientačních ceníků autorských a uměleckých honorářů, které kdysi na půdě ČST existovaly, není dle našeho názoru bohužel prakticky realizovatelná ve formě závazné interní normy. Ta by vyžadovala kategorizaci jednotlivých umělců, které pravděpodobně není prakticky proveditelná. ii. Doporučujeme však provádění pravidelné například roční statistiky honorářů jednotlivých umělců v ČT, která by měla za cíl: b. porovnat výši honorářů mezi jednotlivými televizními studii (stanovit průměrnou výši honoráře, extrémní hodnoty apod.), c. zjistit extrémní výši honorářů a provést jejich následnou kontrolu, d. stanovit průměrné výše honorářů jednotlivých umělců, a tím vytvořit podklad pro další cenová jednání v budoucnosti. i. Doporučovali bychom zavedení pravidelného vyhodnocování nákladů na porovnatelné typy pořadů (zpravodajství, dokumentaristika, zábavné pořady, seriály, filmy atd.) v rámci celé ČT, tj. i napříč jednotlivými TS. Z tohoto vyhodnocení nákladovosti je možné nejen dovodit pořady extrémně drahé a tudíž i potenciálně neefektivní, ale také definovat pro jednotlivé typy pořadů intervaly průměrné nákladovosti (určitou podobu pomocných normativů), a na základě těchto intervalů provádět vyhodnocování nabídky pořadů, tj. volit naplnění vysílacího schématu. 4. Změna pojetí externích kontrol bb) Podle našeho názoru je nezbytně nutné změnit koncepci a zadání externích auditů a to tak, aby tento audit zahrnoval nejen ověření správnosti, úplnosti a průkaznosti účetních výkazů ČT, ale především posuzoval efektivitu hospodaření ČT a plnění interních předpisů ČT. cc) Externí auditorské kontroly je dále možné ještě zefektivnit prováděním mimořádného forenzního auditu například ve čtyřleté periodě, a to buď v obecné rovině obdobně jako bylo zadání naše nebo v rovině konkrétního dílčího zaměření. Takový forenzní audit by však vždy musel být proveden firmou, která ve zkoumaném období nevykonávala pro ČT běžnou auditorskou činnost. V.3. Televizní studio Ostrava dd) Cílem forenzního auditu v Televizním studiu Ostrava bylo zjištění a prokázání možného jednání odpovědných pracovníků TS Ostrava v rozporu s vnitřními pravidly ČT, obecně závaznými právními předpisy, zásadami odborné péče s majetkem ČT a s dobrými mravy. ee) Můžeme konstatovat, že veškerá námi zjištěná jednání jednotlivých pracovníků TSO, která byla eventuelně v rozporu s vnitřními pravidly ČT, byla spíše formálního charakteru a obvykle ani neměla negativní dopad na majetek ČT (TSO). Zároveň pak můžeme konstatovat, že jsme v průběhu forenzního auditu nezjistili jakékoli skutečnosti, které by prokazatelně byly skutečně závažným porušením určitého obecně závazného právního předpisu. ff) Podle našeho názoru je možné konstatovat, že většina výše uvedených zjištění (zejména zjištění systémového charakteru v oblasti pořizování investičního majetku, výroby pořadů, resp. kontrolního systému a vnitřní legislativy) není nějakým specifikem TSO. Jedná se o dle našeho názoru systémové problémy všech složek ČT, přičemž v dané souvislosti nelze rozhodně situaci TSO hodnotit jakýmkoli negativnějším způsobem. Spíše naopak lze vyzdvihnout dlouhodobou stabilitu TSO, přiměřenost odborné péče při správě majetku, jakož i fakt, že v některých oblastech bylo právě TSO určitým iniciátorem pozitivních trendů v oblasti vnitřní legislativy a kontrolního systému jako celku. Forenzní audit v TS Ostrava však jednoznačně potvrdil omezenou funkčnost vnitřního kontrolního systému, což je právě nutné považovat za významný systémový nedostatek v činnosti celé ČT. gg) Podle našeho názoru není v TS Ostrava a obecně v celé ČT odpovídajícím způsobem upravena problematika výběrových řízení v rámci procesu pořizování nových složek investičního majetku a poskytování služeb. Byť byla sice historicky obdobná řízení v jednotlivých případech pořizování hodnotově významnějších složek majetku prováděna, nebyla tato vždy dostatečným způsobem formalizována, a to jak co do jejich průběhu, tak zejména co do způsobu jejich provedení a vyhodnocení. V oblasti pořizování nových složek investičního majetku, jakož i pravidelně se opakujících nákupů, lze také doporučit i určitou míru zvýšené centralizace, a to alespoň ve formě užší koordinace při nákupech investic a materiálů a při službách využitelných ve všech organizačních jednotkách ČT. hh) Dle našich informací prováděla v námi ověřovaném období pojištění jednotlivých složek investičního majetku přímo ČT Praha. Důsledkem tohoto postupu byl vznik situace, kdy v rámci TSO neexistovala osoba, která by nám byla schopna přesně popsat rozsah a konkrétní podmínky tohoto pojištění. Navíc i v průběhu námi ověřovaného období došlo ke vzniku případů, kdy sjednané pojištění bohužel nepokrývalo v dostatečném rozsahu vzniklé škodní události (např. v případě záplav v roce 1997, resp. v případě odcizení vozidla s osvětlovací technikou v roce 2001). S ohledem na výše uvedené bychom tedy považovali za vhodné přehodnocení současného stavu ve smyslu rozšíření pojistného krytí, resp. i důslednějšího zamezení vzniku obdobných případů, jaké popisujeme výše. ii) V případě pronájmu nemovitého majetku TSO na dobu delší než 3 měsíce došlo v jednom případě ze strany TSO k prokazatelně opožděnému vydání požadavku na vydání souhlasu Rady ČT s tímto pronájmem. jj) Na základě rozborů úrovně využití jednotlivých složek interních kapacit TSO bylo též zaznamenáno několik málo případů technických prostředků, které nebyly v průběhu námi ověřovaného období adekvátně využívány. S ohledem na poměrně krátký horizont ukončení našich prací pak bohužel nebylo možné uvedené případy podrobněji analyzovat, nicméně samotná jejich existence zavdává možnost označit takovýto postup za ne zcela efektivní využití svěřených finančních prostředků. kk) V oblasti obsahu jednotlivých složek pořadů byly v některých případech shledány nejrůznější nedostatky, počínaje absencí některých do složek povinně náležejících dokumentů, přes absenci podpisů na těchto dokumentech, až po případy smluv podepsaných osobami, které k jejich podpisu nebyly oprávněny, apod. ll) Za konkrétnější příklad neefektivnosti vynakládání prostředků TSO v oblasti výroby pořadů lze dle našeho názoru označit vykupování divadelních představení výkonných umělců v zájmu zajištění jejich časového prostoru pro realizaci natáčení určitého pořadu v rámci TSO. Takovouto praxi by snad bylo možné pochopit a akceptovat v jednotlivých ojedinělých případech, nicméně v situaci, kdy je dané řešení chápáno jako modelový příklad řešení takových situací (jak nám bylo potvrzeno v rámci našich osobních pohovorů), nelze na tento fakt nahlížet jinak než jako na neefektivní vynakládání svěřených finančních prostředků. Vždy totiž dle našeho názoru existují alternativní řešení, spočívající buď v angažování jiné osoby, nebo v lepším zkoordinování natáčecího plánu s disponibilním časovým fondem příslušného umělce, které již logicky nevytvářejí žádný tlak na dodatečné a málo efektivní vynakládání finančních prostředků. mm) Druhým, obdobně významným příkladem neefektivního, resp. nehospodárného vynaložení finančních prostředků TSO byl případ jedné produkční pracovnice, která se přímo podílela na uzavření smlouvy, jejímž předmětem byla příprava scénáře k zamýšlenému televiznímu seriálu. S ohledem na diskutabilní kvalitu předaného díla muselo být od realizace uvedeného pořadu zcela upuštěno, čímž došlo k finanční újmě pro TSO v celkovém rozsahu min. 600.000,- Kč. Celá záležitost byla v rovině pracovně-právní řešena rozvázáním pracovního poměru s uvedenou pracovnicí (s nímž uvedená pracovnice nesouhlasila a v návaznosti na to řešila vzniklou situaci soudní cestou, jejímž výsledkem může být další ekonomická újma pro TSO v úrovni cca 250 tis. Kč), z ekonomického pohledu však vzniklá ztráta nebyla žádným způsobem kompenzována. nn) V oblasti koprodukční spolupráce by podle našeho názoru bylo vhodné více formalizovat jednotlivé podmínky pro výběr koprodukčních partnerů, jakož i konkrétní podmínky samotné koprodukční spolupráce. V některých případech totiž vzniká dojem, že předmětná spolupráce je zejména z ekonomického hlediska výhodnější pro externího partnera. Tato oblast by si dle našeho názoru zasluhovala zejména obecnější úpravu na úrovni ČT jako celku, a to ve smyslu jasnějšího definování pravidel a rozsahu prostředků vynakládaných každoročně de facto na podporu tuzemské kinematografie. oo) Podle našeho názoru by bylo vhodné sjednotit i konkrétní věcnou náplň používaných kalkulačních vzorců, resp. vstupní informační základnu pro vzájemné porovnávání úrovně vynakládaných prostředků na podobné typy pořadů, a to jak mezi Regionálními studii navzájem, tak mezi nimi a ČT Praha. Daný krok by dle našeho názoru prokazatelně přispěl ke zkvalitnění systému kontroly efektivnosti a hospodárnosti v rámci vynakládaných prostředků ČT. pp) V rámci provedení forenzního auditu jsme zaznamenali v ověřovaném období dle našeho názoru zcela nedostatečný rozsah prováděných interních a případně externích kontrol. Pokud byly prováděny interní kontroly pracovníky ČT Praha, pak tyto kontroly probíhaly bohužel velice nesystematicky a navíc v poměrně zanedbatelném rozsahu. V případě externích prověrek účetnictví byly tyto kontroly orientovány spíše na jeho formální správnost než na kontrolu hospodárnosti, resp. efektivnosti v rámci TSO vynakládaných prostředků. V.4. Televizí studio Brno qq) Cílem forenzního auditu v Televizním studiu Brno bylo zjištění a prokázání možného jednání odpovědných pracovníků TS Brno v rozporu s vnitřními pravidly ČT, obecně závaznými právními předpisy, zásadami odborné péče s majetkem ČT a s dobrými mravy. rr) Musíme konstatovat, že v rámci auditu byla zjištěna jednotlivá jednání odpovědných pracovníků v rozporu s vnitřními pravidly ČT. Konkrétní případy jsou podrobně popsány v Oddílu III. této zprávy. Ve většině případů se jednalo: ss) o pochybení formálního charakteru, která obvykle zjevně neměla negativní dopad na majetek ČT. Mezi tyto nesrovnalosti náleželo především překračování podpisových oprávnění, neprovedené schválení nadřízeným pracovníkem, neprovedená verifikace právníkem apod. tt) o neschopnost doložit požadované skutečnosti. Příčiny byly buď ve skutečnosti, že se jednalo o starší dokumenty, u nichž již proběhly povinné archivační lhůty stanovené zákonem o účetnictví a žádné jiné archivační povinnosti vnitřní předpis ČT nestanovil, nebo tyto požadované dokumenty bohužel nebyly v žádné evidenci TS Brno k dispozici. Tato pochybení v řadě případů omezovala možnost objektivně příslušnou skutečnost vyhodnotit. uu) neprovádění výběrových, resp. poptávkových řízení na dodavatele investičních akcií a služeb. Abychom prověřili možnost, zda v takových případech došlo poškození majetku ČT, zaměřili jsme se ve významnějších případech na vyhodnocení smluvních podmínek jednotlivých dodavatelů. Na základě těchto šetření můžeme konstatovat, že v žádném námi zkoumaném případě nedošlo v důsledku neprovedení výběrového řízení ke zjevnému poškození ČT. Do budoucna však podle našeho názoru není možné takový postup výběru dodavatelů významnějších investičních akcií aplikovat. vv) V průběhu forenzního auditu jsme nezjistili skutečnosti, které by prokazatelně byly významným porušením obecně závazného právního předpisu. Majetek TS Brno je spravován s přiměřenou odbornou péčí. V průběhu auditu jsme nezjistili skutečnosti, které by bylo možné považovat za úmyslné poškození majetku ČT ze strany konkrétního člena, resp. členů vedení TS Brno. Konstatujeme ale, že v rámci nakládání s tímto majetkem došlo rovněž k jednání, která dle našeho názoru nejsou obvyklá, a u kterých lze spatřovat určité znaky neefektivnosti. ww) V průběhu forenzního auditu, a to zejména v rámci pohovorů se současnými i bývalými zaměstnanci TS Brno, jsme získali informace o jednání zaměstnanců TS Brno, jež mělo být v rozporu s dobrými mravy. Každou takto získanou informaci jsme prověřovali. V některých případech je nutné konstatovat, že označené osoby jednaly ve střetu zájmů, konkrétní prokazatelné poškození ČT však z tohoto jednání nebylo zjištěno. xx) Dle názoru auditora lze spatřovat největší neefektivity v oblasti nakládání s majetkem TS Brno v samé podstatě funkce ČT jako veřejnoprávní instituce bez nastavených zpětných vazeb a motivačních kriterií na výsledky činnosti. Dle názoru auditora potvrzeného i z výsledků auditu TS Ostrava a z informací získaných z ČT Praha, je základním problémem hodnocení efektivnosti hospodaření TS Brno a ČT jako celku nízká úroveň vnitřního kontrolního prostředí a absence ekonomický kriterií, které by motivovaly jednotlivé pracovníky k úspoře nákladů nebo k dosažení vyšších výnosů. Jako jeden z následků této skutečnosti, pak byly zjištěny i případy nedůsledného přístupu k uzavírání smluvního vztahu, kdy obchodní partneři ČT byli dle názoru auditora na úkor ČT zvýhodněni. Celková výše tohoto prospěchu se dle názoru auditora dá vyčíslit částkou do výše 10 mil. Kč. Zároveň je však třeba poznamenat, že v uvedených případech nedošlo k žádnému porušení vnitřních předpisů ČT. V obou případech však bylo možné tyto výnosy dosáhnout, pokud by bylo vedeno s obchodním partnerem jednání týkající se rovnoprávného rozdělení zisku, na který by ČT v důsledku svého výrazně vyššího podílu na výrobních nákladech měla nárok. yy) Konstatujeme, že v několika případech učinilo vedení TS Brno rozhodnutí, která nepovažujeme za zcela efektivní nakládání s majetkem ČT. U žádného z těchto případů jsme však neshledali úmysl jakkoli ČT poškodit. V prvé řadě se jednalo o nestandardní smluvní vztahy s dodavateli pocházejícími z okruhu bývalých zaměstnanců ČT, kterým byly, dle našeho názoru v důsledku benevolentnějšího přístupu, poskytovány zvýšené zálohy na dodavatelské služby a naopak vůči nim nebyly uplatňovány smluvní sankce. Celkové vyčíslení finančního objemu ušlého zisku se pohybuje v jednotlivých případech v řádu desítek tisíc Kč a v souhrnu nepřekračuje 300.000 Kč. zz) V několika málo případech byla dle našeho názoru učiněna investiční rozhodnutí, která se ve svém konečném důsledku projevila jako neefektivní. Celkový objem těchto neefektivností se dle názoru auditora pohybuje v celém auditovaném období v objemu do 3 mil. Kč. Jednalo se v prvé řadě o nákup akcií investičních fondů v roce 1993 ve výši 2,1 mil. Kč, u nichž došlo v průběhu času k reálné ztrátě jejich hodnoty v důsledku vytunelování těchto fondů. V dalších případech se jednalo zejména o pořízení investic, jejichž reálné využití posléze nepotvrdilo předpokládané záměry nebo nebylo dostatečně zdůvodněno. Výši celkových objemů těchto neefektivit auditor vzhledem k souhrnu celkového rozpočtu TS Brno za celé prověřované období nepovažuje za zásadní neefektivitu v hospodaření TS Brno. aaa) Důležitým předmětem forenzního šetření v TS Brno bylo stanovisko mediální skupiny iniciativa "Brno na přelomu století" k situaci v ČT Brno adresované v říjnu 2000 radě ČT. Na základě tohoto podání proběhla v TS Brno kontrolní akce prováděná Kontrolní skupinou ČT. Vzhledem k tomu, že obsah podání jsme považovali za velmi závažný, provedli jsme vlastní vyhodnocení jednotlivých zjištění prezentovaných kontrolní skupinou. Podrobné informace k této části forenzního auditu jsou uvedeny v Oddíle III. této zprávy. Lze však odpovědně konstatovat, že většina prezentovaných kontrolních závěrů nebyla naším forenzním auditem potvrzena. Na základě námi zjištěných skutečností musíme dále konstatovat, že zmíněná kontrola byla dle našeho názoru provedena v některých oblastech velmi neprofesionálně, neboť: a. řada kontrolních závěrů uvedená ve Zprávě o provedení mimořádné kontrolní akce v TS Brno ze dne 4.12. 2000 nebyla vůbec podložena důkazními prostředky, b. některé v zásadě bezvýznamné skutečnosti byly interpretovány jako závažné nedostatky, přičemž skutečnosti, ve kterých mohl být i významný problém, vůbec šetřeny nebyly, c. kontrolní skupina téměř vůbec nespolupracovala s managementem TS Brno, který byl schopen ještě před vydáním Zprávy o provedení mimořádné kontrolní akce v TS Brno ze dne 4.12. 2000 řadu zjištění vysvětlit a podložit svá tvrzení konkrétními důkazy. Toto naše stanovisko potvrzuje i text "Závěrečného vyjádření kontrolní skupiny ke stanovisku vedení TS Brno ke kontrolní zprávě ze dne 29.12. 2000 ze dne 9.3. 2001", jehož obsah je ve srovnání se zprávou ze dne 4.12. 2000 podstatně kratší. Dle našeho názoru potvrzeného též vedoucím kontrolní skupiny lze tuto poslední zprávu interpretovat tak, že většina kontrolních závěrů tak, jak byly uvedeny v prvních kontrolních závěrech, se v důsledku dalších skutečností a předložených důkazních prostředků ze strany TS Brno nepotvrdily. Zjištění, v jejichž hodnocení se v zásadě shodujeme se závěry kontrolní skupiny, se týkají : d. určitého splynutí rolí jednoho z producentů TS Brno, který zároveň vystupoval jako produkční, dramaturg i jako režisér. V důsledku toho byla omezena činnost vnitřní kontroly, neboť jako producent schvaloval sám svoji práci e. poskytování neobvykle vysokých záloh dodavateli stavebních činností, kterou byla firma vlastněná bývalými zaměstnanci TS Brno. Mimo poskytování těchto záloh bylo v rámci forenzního auditu zjištěno, že v případě stavebních a investičních akcií realizovaných danou firmou se statutární zástupce této společnosti (též bývalý zaměstnanec TS Brno) účastnil jako stavební dozor investora, což považujeme za závažný potenciální střet zájmů, který by se v budoucnu dále neměl opakovat. f. vynaložení investic na nákup technického zařízení, které se později ukázalo méně upotřebitelné, než se předpokládalo v okamžiku rozhodnutí o nákupu. bbb) Forenzní audit v TS Brno potvrdil, že v rámci celé ČT neexistuje přiměřený kontrolní systém, který by systematicky zjišťoval a bránil neefektivnímu jednání, případně jednání, které je v rozporu se zájmy ČT. Kontrolní mechanismus je zaveden pouze v dílčích oblastech. V důsledku nedostatečné funkce vnitřního kontrolního prostřední opakovaně dochází k řadě nesrovnalostí ve složkách vyráběných pořadů, které pak znemožňují objektivní vyhodnocení činnosti produkčních pracovníků ČT a dochází zároveň i k porušování řady interních pravidel ČT. Obdobně není producentem prováděna na dostatečné úrovni kontrola skutečně vynaložených nákladů na výrobu pořadů a to zejména s ohledem na povinnost dokladovat rozdíly v plnění dílčích rozpočtů a změny ve struktuře externích a interních nákladů. ccc) Průběh forenzního šetření v TS Brno nás utvrdil v názoru, že by bylo možné zefektivnit výrobu pořadů, pokud by se ve větší míře využívalo externích dodávek na úkor interních výkonů, tj. došlo by k zeštíhlení ČT. Uvedené názory byly potvrzeny zaměstnanci s dlouhodobými zkušenostmi v televizní oblasti, tudíž je považujeme za věrohodné. Nezískali jsme však žádnou informaci o tom, že by ČT provedla srovnání cen služeb externích dodavatelů s vnitropodnikovými cenami ani analýzu možného využívání těchto služeb. Uvedenou skutečnost považujeme za důkaz nekoncepčnosti v oblasti strategického plánování. Za odpovídající řešení považujeme zpracování těchto analýz a na jejich základě provedení personálního zeštíhlení ČT. V.5. Další závažné skutečnosti ddd) Při provedení forenzního auditu jsme šetřili i záležitosti týkající se vzájemných vztahů jednotlivých televizních studií ČT a zaměřili se také na veškeré základní principy činnosti ČT s cílem identifikovat systémové nedostatky ve vnitřním kontrolním prostředí a v hospodaření ČT. Proto jsme považovali za nezbytné požádat o pohovor i některé osoby zastupující současný či minulý management ČT Praha. V rámci těchto pohovorů jsme od jednotlivých výše uvedených osob mimo jiné požadovali informace týkající se významných nehospodárností, neefektivností, jednání zaměstnanců ČT v rozporu s vnitřními předpisy ČT, se zásadami odborné péče a dobrými mravy, se kterými se v průběhu svého angažmá u ČT setkaly. V rámci těchto pohovorů jsme poté obdrželi významné informace a písemné dokumenty od některých bývalých členů managementu ČT, které se posléze potvrdily. eee) Tyto informace považujeme za natolik významné, že je dle našeho názoru nezbytné samostatně je prezentovat a přiložit kopie nejdůležitějších získaných dokumentů. Shrnutí těchto informací je uvedeno v dopisu evidovaném v ČT pod č.j. 184. Z tohoto dopisu vyplývá, že ve třech zmíněných případech mohlo dojít k významnému poškození ČT nebo významnému porušení zákonných předpisů. fff) První informace se týká nákupů filmové suroviny, kdy měla být ČT způsobena škoda v rozsahu více než 14 mil. Kč. Dle předložených informací bývalá vedoucí obchodního oddělení sama zajišťovala objednávky a schvalování nákupů filmové suroviny od společností zastoupených a pravděpodobně i vlastněných osobami, se kterými byla spřízěna. Odhad celkového objemu těchto obchodů v období 1993 - 1997 činil 122 mil. Kč, přičemž dle fyzické inventury zpracované ke dni 30. 6. 1998 byly v evidenci ČT neupotřebitelné a nepotřebné zásoby pocházející z těchto nákupů za více než 14 mil. Kč. Tato vedoucí obchodního oddělení byla v červenci 1998 odvolána s funkce tehdejším finančním ředitelem. Celá záležitost byla prokazatelně šetřena Policií ČR, přičemž však nejsou k dispozici informace o výsledcích tohoto vyšetřování. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o významné a s největší pravděpodobností úmyslné poškození ČT, které mohlo splňovat i znaky trestného činu, doporučujeme vedení ČT: a. aby požádalo příslušný útvar Policie ČR (Služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti) o sdělení, zda bylo vyšetřování ukončeno a případně s jakými výsledky b. požádalo bývalé členy managementu ČT o předání všech dokumentů souvisejících s tímto případem, c. pověřilo právní a personální útvar k prověření, jakým způsobem došlo k odvolání bývalé vedoucí obchodního oddělení a k rozvázání pracovního poměru, a zda ČT nárokovala alespoň dílčí náhradu škody ve smyslu Zákoníku práce. ggg) . Druhá informace se týká transakcí souvisejících se společností ČT Invest, a.s. (IČO: 60 19 29 92) a s hospodařením této společnosti, jejímž jediným zakladatelem a akcionářem byla ČT (tato společnost zahájila v roce 1998 svou likvidaci a byl již vyplacen likvidační zůstatek). Dle předložených informací se v červnu 1998 obrátila na vedení ČT Služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (expozitura Praha a Středočeský kraj) se žádostí o poskytnutí informací a potřebných podkladů k prověření podnětu k trestnímu stíhání, jehož obsahem bylo podezření ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku dle ustanovení § 255 trestního zákona, a to členy statutárního orgánu, tj. představenstva společnosti ČT Invest, a.s. (dále jen ČTI). O této skutečnosti měla být tehdy údajně informována i Rada České televize. Dle předložených informací se Policie ČR zaobírala otázkami důvodů založení ČTI, prodejem majetku (nemovitosti) vloženého do ČTI, investiční činností ČTI (výstavba nemovitosti "Rohlík") a likvidací ČTI. Vzhledem k předloženým upozorněním na neefektivnosti hospodaření ČTI a na možná daňová rizika související s realizací prodeje nemovitostí z majetku ČTI doporučujeme vedení ČT, aby: hhh) požádalo příslušný útvar Policie ČR o sdělení, zda bylo vyšetřování trestního podnětu ve věci členů představenstva ČTI ukončeno a případně s jakými výsledky, případně požádalo o poskytnutí některých dokumentů souvisejících s tímto případem vedení ČT, iii) požádalo bývalé členy managementu ČT o předání všech dokumentů souvisejících s tímto případem, pakliže nebyly předány při nástupu prozatímního ředitele do funkce, případně o sdělení, kde se tyto dokumenty nyní mohou nacházet, jjj) požádalo bývalé členy managementu ČT odpovědné za zásadní rozhodnutí týkající se ČTI o poskytnutí informací souvisejících se založením, hospodařením a likvidací ČTI, kkk) zadalo provedení forenzního auditu společnosti ČT Invest, a.s., jehož cílem by bylo prověřit : lll) prodej nemovitostí z majetku ČTI a výši skutečné daňové úspory pro ČT mmm) celou investiční akci výstavby objektu "Rohlík" nnn) smluvní vztahy mezi ČTI a ČT ooo) náklady související s činností ČTI po celou dobu jeho existence ppp) průběh, náklady, výsledky likvidace ČTI a výši daně z příjmu sražené z likvidačního zůstatku ČTI qqq) Třetí informace se týká kontroly v oblasti daně z příjmů právnických osob za rok 1997. Dle předložených informací byla dne 8. 11. 1999 místně příslušným správcem daně (Finanční úřad pro Prahu 4, dále jen FÚ), zahájena kontrola v oblasti daně z příjmů právnických osob za rok 1997. Dle našich posledních informací obdržela ČT v průběhu roku 2000 po uzavření daňové kontroly dodatečný platební výměr na daň z příjmů právnických osob ve výši cca 77,6 mil. Kč (samozřejmě bez souvisejícího penále). Tento dodatečný daňový výměr byl dle nám poskytnutých informací v polovině roku 2000 také řádně uhrazen. Vůči tomuto dodatečnému platebnímu výměru podala ČT odvolání dne 3.7. 2000, o kterém dosud nebylo rozhodnuto. V otázce tohoto problému doporučujeme vedení ČT, aby: a) požádalo finančního ředitele ČT o předložení krátké zprávy o aktuálním stavu dané záležitosti a předložení všech dokumentů souvisejících s probíhajícím daňovým řízením, b) zadalo odborné nezávislé posouzení příčin a možného vývoje této kauzy, c) prezentovalo informaci o platbě daňového nedoplatku v příloze roční účetní závěrky ČT, resp. v ročence České televize a zapracovalo případný dopad vyměřeného penále do finančního plánu ČT. V Praze, dne 20. června 2001 HZ Praha spol. s r.o. Auditor – licence KA ČR č. 31 licence KA ČR č. 31 Pod dvorem 2, Praha 6 PSČ 162 00 Ing. Petr Šrámek Ing. Valdemar Linek generální ředitel ředitel divize auditorů - 22 -