MIRÓ je jedním z mých milovaných malířů. Tak jsem se rozhodl vám jej trochu přiblížit. Narodil se ve stejném znamení jako já, 20.dubna 1893 ve španělské Katalánii jako syn zlatníka. Prospěch ve škole špatný, první kreslířské pokusy, otcem vehementně brzděné, prozrazují talent jen skoupý. Jako osmiletý (začínal pozdě) kreslil výhradně podle modelu. Žádná fantazie, jen květiny, stromy a zvířata. Teprve v roce 1907 navštěvuje jako patnáctiletý kurzy v Akademii de la Lonja. Ani tady není schopen vymyslet nic bez modelu. Teprve po roce 1910 v soukromé akademii Francisca Galiho se začíná inspirovat díly Gauguina, Gogha a Cézanna. Začíná malovat olejem, maluje zátiší, akty a portréty.
V roce 1918 vystavuje poprvé v Barceloně soubor svých obrazů z tzv.fauvistického období. Roku 1919 se loučí s Barcelonou a odjíždí kam jinam než do Paříže. Je mu 26 let a odchází bez peněz ale s přesvědčením, že "je třeba jít do Paříže jako zápasník a ne jako divák". V Blometově ulici, kde získává svůj první pařížský ateliér, potkává Andrého Massona a Maxe Jacoba, k němuž dochází na slavné večírky. Přátelí se s Robertem Desnosem a Antoninem Artaudem. Poznává Tristana Tzaru, který přinesl do Paříže dada. Pokračování příště...

Hnůj chystají zemědělci naší milé vládě. Sice odložili blokádu Prahy, kterou chtějí protestovat proti dovozu dotovaných potravin, avšak protestních akcí se nevzdali. "Pokud s námi bude do konce týdne premiér jednat, vezmeme své varování zpět," prohlásil šéf Agrární komory Václav Hlaváček. Kromě blokády, kterou považují za nejostřejší protest, jsou zemědělci připraveni na mírnější akce: vysypat před budovu vlády hnůj nebo před parlamentem vypustit prasata. Nebylo by marné tam také vypustit voly.
Páni zemědělci, či spíše ti, kteří se vydávají za jejich zástupce a ochránce to zřejmě myslí vážně. Pokud by ale chtěli blokovat silnice nebo dokonce železnice, nesouhlasím s tím ani trochu. Je to bezohledné a podle mého názoru i protiprávní. Řadě podnikatelů a firem to jistě přinese hospodářskou ztrátu nebo přímou škodu na zboží.

Havel , takto náš pan prezident, opravdu věnoval nejvíce času při svém rozhovoru s Tony Blairem našim patáliím s Romy. "Nejdelší čas jsme věnovali problému soužití romské komunity s neromskou většinou obyvatel u nás, neboť to je téma, které se týká též Velké Británie," řekl Havel na krátkém brífingu po jednání na Downing Street 10, tradičním sídle britských premiérů.
Pokud bude takto pokračovat dál, má šanci být zvolen králem Romů. Doporučuji mu, aby pozval do Lán Romy na návštěvu či na rekreaci. Oni rádi cestují, a tak na takový sraz s prezidentem by jistě přijeli s nadšením s celými rodinami. Bylo by samozřejmě vhodné jim zaplatit i dopravu.
V parku kolem zámku by mohli rozbít po starodávném zvyku tábor, rozdělat ohně a porozhlédnout se po okolí po nějakých bramborech a slepicích. Nejednalo by se o krádež, ale o shánění potravy. K těmto výpravám po okolí navrhuji zapůjčit jim všechny automobily, které jsou v Lánech a na Hradě k dispozici včetně soukromého vozu pana prezidenta. Bohatí se přece mají s chudými rozdělit a ne jim kázat o tom, jak mají žít. Večer by se pořádaly hudební sešlosti, pan Havel by mohl bubnovat na popelnice, v tom skutečně vyniká.
Osobní příklad je to nejlepší, co může zapůsobit na široké masy. Inspirované obyvatelstvo by jistě svého prezidenta následovalo a bylo by po problémech. Komu by se z takového ráje chtělo cestovat do Anglie, která navíc vyniká deštivým počasím, ve kterém se přece špatně rozdělávají ohně.