MIRÓ (pokračování 3.) i Ahasweb pokračuje. Omlouvám se, ale čtvrtek byl naprosto šílený den a tak se dostávám ke svým novinám až v pátek, 16.00 hod, končím v 18.00. Kdo by to řekl, že to dá takovou práci.
Miró vytvořil v letech 1925 - 27 téměř sto obrazů, rozměrných, téměř monochronních obrazů s několika jednoduchými kresebnými znaky a barevnými skvrnami, vepsanými do prázdného abstraktního pozadí. Michel Leiris vylíčil jejich vzhled a atmosféru těmito slovy:"Ta obrovská plátna, která vypadají spíš jako zašpiněná než pomalovaná, matoucí jako zničené stavby, jako omyté zdi, na nichž generace lepičů plakátů, spojenců dávných zamlžených staletí, vepsaly tajuplné básně, zmatené konfigurace dlouhých skvrn, neurčité jako naplaveniny přišlé kdoví odkud, jako písky unášené řekami s ustavičně měnlivými proudy nebo podřízené pohybům větru a deště."
V malých obrázcích,malovaných na mědi a masonitu v letech 1935 - 36 a v některých kompozicích z roku 1938 vytváří Miró obludné živé stroje na erotiku, zvířecí vášně, pudy, vraždy a požírání. Tyto úděsné vize, vyvolávající magickou formulí k ničivé akci temné, telurické síly, jsou bez jakéhokoliv lidského morálního aspektu. Smísen s hysterickým děsem, setupuje v nich Miróův humor na samé dno cynizmu a černé beznaděje. Monstra, která takto vznikají, jsou zcela hmotná a reálná. Mají často přímo sugestivní životnost fotografické ilustrace z přírodopisné knihy nebo vědeckofantastického filmu.
Jindy ustupuje plastický verizmus schematické kresbě znakové, užité například v cyklu Znaků a Figurací z roku 1936, která sice zmirňuje jejich naléhavou útočnost, jež má však daleko k někdejší rozmarné lyrické grotesce.
Musíte uznat, že ten Miró namaloval takové nádherné věci, které by si každý rád dal někam do bytu. I jako reprodukce to nemusí dopadnout špatně.
Volně podle J.Padrta: JOAN MIRÓ, Odeon 1967. Pokračování příště...

Metálgate pokračuje. Kdokoliv do této aféry s panem Zilkem jako hlavní osobou zasáhne, ten to zk.... . Nelze z toho vyjmout ani tak úctyhodou osobu, jako je rakouský spolkový kancléř Viktor Klima (rozuměj Klíma, zdravím bývalou kolegyní Klímovou Simonu :))). Ten nevěří, že bývalý starosta Vídně spolupracoval s někdejší komunistickou československou tajnou službou. "Znám Zilka už dlouho a dobře," prohlásil kancléř po zasedání vlády (až tak vysoko se to dostalo!), "a nevěřím, že by se vědomě dopustil činu poškozujících jiné osoby". Jenomže tohle není ani trochu otázka víry.
Pokud se Zilk pustil do amatérské hry a podporoval bez kvalifikace zkušeného agenta české disidenty včetně Havla, musela mu být ale jasná jedna věc: že mezi disidenty jsou nasazeni agenti StB, že se nedá věřit nikomu a že je nanejvýš pravděpodobné, že svým případným neuváženým jednáním může poškodit něčí zájmy, že může přispět, byť nechtěně k tomu, že někdo půjde do basy. Žádná špičková konspirace v českém disentu neexistovala, o důležitých a nebezpečných věcech věděl kdekdo.
Takže pokud pana Zilka někdo zpravodajsky "vytěžoval", nelze mu dnes prokázat (panu Zilkovi), že něco vybreptal vědomě. Z blbosti někoho ohrozit, to není trestné, pouze odsouzeníhodné. Platí takové české přísloví, že za blbost se platí. Pan Zilk zaplatí ztrátou své důvěryhodnosti, ať už bude výsledek pátrání zvláštní komise českého ministra vnitra jakýkoliv. Jiné české přísloví ale praví: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Do smrti pan Zilk nikoho nepřesvědčí, zda spolupracoval vědomě či nevědomě. Leda, že by se našel doklad o tom, že přijal za předané informace peníze. Pak by byla věc jasnou a byl by tím zločincem, kterého v něm vidí například pan Benda starší. Ale i takový doklad se dá zfalšovat, třeba jen proto, aby si ten, kdo měl peníze předat, je mohl strčit do vlastní kapsy. Je obecně známo, že si agenti StB často vymýšleli své kontakty jen proto, aby prokázali, že mají výsledky. Takže to nechme vyšumět, prezident Havel by si z toho měl vzít ponaučení, že méně metálů, méně průs... .

Slovensko má novou vládu, zdá se, že snad poněkud lepší, než ta Vladova. To se ještě uvidí, protože vedoucí silou je v ní a v parlamentě Strana demokratickej ľavice, což jak každý ví, jsou přemalovaní komunisté. Počítají s tím, že se na to za pár let zapomene a snad si i zakázali používat takové pojmy jako je komunizmus, socializmus, dělnická třída a neučí svou mládež na táborech kdo to byl soudruh Lenin, Stalin či dokonce Marx a Engels.
V každém případě Vlado Mečiar odešel do ilegality a to i z parlamentu. Svůj post poslance předal svému nejbližšímu, usměvavému, tíhou tajných vědomostí sehnutému Lexovi, takto dřívějšímu náčelníkovi tajné služby, který bude nejspíše čelit řadě různých obvinění ze spáchaných zločinů na slovenském národu a synovi bývalého prezidenta Kováče, takto rovněž velmi rudého náčelníka. Není ovšem vyloučeno, že se pokusí ještě o come back při volbě prezidenta. Na ten post vždycky rád pomýšlel.
Přesto se zdá, že tato nová vláda bude pro zahraničí směrem na západ mnohem důvěryhodnější než ta Vladova, která byla ovšem zase oblíbená směrem na východ. Slováci to mají v jistém smyslu mnohem těžší než my, protože jsou to oni, kteří stojí na hranici s bývalým SSSR. Tak jim popřejme hodně zdaru už jenom proto, aby si tu východní hranici dali co nejdříve do cajku, moc by se nám to hodilo.

Vzpomeňme ještě jednou na zakladatele internetu. Byl jím nenápadný ale důležitý muž, Jon Postel .. V poslední době pracoval jako počítačový vědec na University of Southern California's Information Sciences Institute. Zemřel po komplikované srdeční operaci ve věku pouhých 55 let v St. John's Hospital v Santa Monice. Pracoval především na vytváření a zavádění standardů používaných v internetu. Vyhýbal se publicitě i komerčním aktivitám, zastával se zájmů idividuálních uživatelů internetu. Pracoval na návrhu vytvoření neziskové organizace se sídlem v Kalifornii, která by zastupovala zájmy všech oblastí, pro které je internet využíván: obchod, komunikace, akademické instituce, mezinárodní kontakty. Jeho smrtí končí jedna epocha. Do internetu přicházejí peníze, které možná budou brzy dělat další peníze. Možná, že jeho smrt je symbolická, protože právě on na internetu na rozdíl od jiných nezbohatl, měl totiž jiný žebříček životních hodnot.
Ti z vás, kteří jste celé dni v jednom chvatu, se zastavte a postůjte tak dlouho, až vás vaše duše doběhnou. A nebruslete po internetu přespříliš, kazí to oči, možná trochu i charakter. Stačí pár oblíbených stránek, Ahasweba jistě nevynecháte. Nashledanou v pondělí, musím ještě spálit hromadu chroští a vyplejt skleník. Neškodí se dva dny dívat do zeleně, i když to bude plevel.