Tip na Ahaswebovy noviny jsem objevil až při druhém čtení papírového vydání listopadového měsíčníku PC WORLD. Nejprve jsem text považoval za vtip a nikoliv za tip. Po desátém přečtení jsem uvěřil, že pan Jan Lipšanský to myslí vážně. Dovolil si hodně: nikdy bych se nepokusil porovnávat Ahasweba s Neviditelným psem. Nepopírám, že jsem jeho názorem velmi potěšen. Je to ale natolik zavazující, že jsem současně tou tíhou odpovědnosti zcela zdrcen. Smíšené pocity, to je to co mě zachvátilo. Doufám, že hlavním dopadem bude zvýšení počtu pravidelných čtenářů. Nejedná se ovšem o výsledek nějakého soutěžního hodnocení, je to jen a jen soukromý tip pana Lipšanského, kterému tímto děkuji z celého internetového srdce za tento posilující lék. Slibuji mu, že Ahaswebovy noviny nebudu komercionalizovat. Zatím roční náklady nepřesáhnou podle odhadu čtyřmístné číslo. Z toho bude 200,-Kč za místo na Atlasu a zbytek té hydře nenáviděné, Telecomu. Začal jsem už dávat do prasátka, abych i v důchodu mohl pokračovat (pamatujte, že nejsem žádný PC zajíc). Třeba do té doby bude Internet zadarmo...

Výchova Američanů v Čechách je poslední novinka v oblasti soukromého podnikání. Zavíráním na samotce, svazováním železnými pouty, podáváním nižších dávek jídla a pití i zabraňováním ve vyměšování údajně týrali desítky amerických dětí v hotelu Jelenice u Brněnské přehrady čtyři pracovníci firmy Morava Academy.
Zadrženým manželům Glendě (52) a Stevenovi (41) Roachovým z amerického Utahu a dalším dvěma občanům ČR hrozí nyní podle vyšetřovatele Petra Netíka za trestné činy týrání svěřené osoby a omezování osobní svobody až osm let vězení. "V takzvané pozorovací místnosti, v níž byly jenom matrace na zemi, byly takto přísně trestány děti ve věku od 13 do 18 let za odmítání spolupráce na převýchovném programu, přípravu útěku nebo dokonce i za pokus o sebevraždu, "uvedl Netík.
Doplnil, že celkem bylo v akademii od dubna ubytováno 57 dětí, které rodiče svěřili z výchovných důvodů do opatrování společnosti Morava Academy. Mezi školáky nebyli pouze Američané, ale i jeden Rus, Švýcarka a děti s dvojím občanstvím mluvící španělsky, čínsky nebo korejsky.
Bude zajímavé, jak celá tahle kauza dopadne. Výše jmenovaní podnikatelé to celé připravili na úrovni včetně reklamy na internetu. Podívejte se na jejich stránku. Stal jsem se sice jen návštěvníkem s pořadovým číslem 4398, ale zřejmě i tak malá návštěvnost stačila k naplnění kapacity této "akademie". Legrační je, že si pro Američany zvolili pro moravskou akademii logo chrámu Svatého Víta. Podobných zařízení na převýchovu mládeže je více, například v Spring Creek Lodge je speciální škola pro chlapce, v Tranquility Bay (Mandeville, Jamaica) berou do převýchovy teenagery obého pohlaví. Vstupní branou do celého podnikatelského systému je telefonický Teen Help na čísle 1-800-840-5704. Potvrzuje to číslo 136 000 návštěvníků. Server se nachází na America On Line.
Možná, že to celé vidíme špatně. Jestliže se zdivočelý teeenager ocitne na relativně krátkou dobu v tvrdých výchovných podmínkách, kde si může na vlastní zchoulostivělou kůži osahat, jak to vypadá ve skutečné base, může ho to tak vylekat, že se pokusí se sebou něco udělat.
Dopadnout to ale může ale docela obráceně: převychovávané "dítě" si v tomto zařízení doplní znalosti o drogách, od zkušenějších přebere řadu účinných triků, jak z rodičů dostat více peněz, jak snadno ukrást automobil, jak se vyhnout zatčení a podobně. Faktem je, že co zanedbali rodiče, nemajíce čas se věnovat svým dětem, nemůže žádná instituce zachránit. Takže jde jen o speciální formu podnikání s velmi slušným ziskem (1 800,-Kč/den na osobu+zápisné), která je pro nás nezvyklá a jejíž některé formy jinde ve světě běžné mohou být u nás vykládány jako omezování osobní svobody či dokonce jako týrání nezletilých. A to i když s touto formou výchovy souhlasili rodiče převychovávaného.

Žebráci v jihoindickém městě Kákinád požádali úřady, aby jim zdarma poskytly ubytování a aby jejich kolegům z jiných oblastí zakázaly vstup do města. Žebráci od úřadů také požadovali, aby jim opatřily práci. Ze zprávy nevyplývá, zda po úřadu požadovali přidělení výhodných míst pro žebrání, řekněme takovou žebráckou licenci, či se jednalo o touhu žebráků se živit nějakou nedej bože fyzickou prací.
Je vidět, že žebráci v Indii jsou organizovaní a vědí, jak dál. Dalo by se říci, že mají dobře propracované podnikatelské plány. Zajímají se i o finančnictví a emisi mincí. V září se žebráci ve středoindickém městě Bhópál obrátili na premiéra Atala Bihárího Vádžpéjího se žádostí, aby stáhl z oběhu tři mince s nejmenší hodnotou, protože s ohledem na zvyšování cen za ně již nelze nic koupit.
Tomu říkám cílevědomé podnikání. Naši žebráci se mají ještě co učit. Důležité je, že se mají kam podívat, jak se do profesionálně dělá. Takový tématický zájezd s praltickými exkurzemi by bylo dobré zařadit třeba do nabídkového katalogu některé známé cestovní kanceláře.