Vláda České spořitelně pomůže z bláta, uvedli po prvním zasedání vládní pracovní skupiny ustavené k řešení situace této banky Pavel Mertlík a Pavel Rychetský. Neuvedli žádné podrobnosti, zda půjde o přímou finanční pomoc z kapes daňových poplatníků nebo zda stát uleví České spořitelně od úvěrů z kapes daňových poplatníků.
Zatímco ještě za loňský rok vyprodukovala spořitelna čistý zisk 1,203 miliardy korun, letos počátkem listopadu avizovala na rok 1998 sedmimiliardovou ztrátu. Dohady praví, že spořitelna se v minulosti dostala do značných potíží vinou úvěrování krachujících bank a další ztráty vznikly z miliardových investic v Rusku a na Ukrajině.
Nelze opomenout ani miliardové investice do vlastních luxusních budov a techniky. Jen na Budějovickém náměstí v Praze 4 byly loni dokončeny dvě obrovské budovy obložené žulou a luxusně vybavené. Zajímavý je fakt, že jednu z budov původně stavělo JZD Slušovice jako družstevní hotel. V hrubé stavbě se tato stavba po převratu zastavila a po několika letech jí převzala spořitelna. Bylo by dobré vědět za kolik, zda byla cena přiměřená a kam se tyto peníze poděly.
Místo tahání peněz z kapes daňových poplatníků by bylo lepší vyházet nadbytečné byrokraty a prodat zbytečné budovy. Manželka předsedy sněmovny paní Ing. Livia Klausová, r.č. 436110 / 714 Praha 8, Kubišova 2/2186, PSČ: 18200, Okres: Praha 8, Stát: Česká republika je stále ještě zaregistrována jako členka dozorčí rady. Situace spořitelny pro ní tedy není žádnou skvělou vizitkou:(ze zprávy o hospodářských výsledcích České spořitelny k 30.9.98): "
Objem provozních nákladů ČS, a.s. dosáhl k 30. 9. 1998 objemu přibližně 9,7 mld. Kč. V porovnání se stejným stavem loňského období znamenala tato skutečnost nárůst pouze o necelých 5,5 %. Všeobecné provozní náklady deklarovaly přírůstek méně než 4,3 %.
Bilanční suma ČS, a.s. dosáhla k uvedenému datu úrovně přes 370 mld. Kč. Tento objem byl nejvíce saturován částkou 296 mld. Kč závazků ke klientům (79,9 %) na straně pasiv a na straně aktiv částkou 161 mld. Kč pohledávek za klienty (43,5 %), 86 mld. Kč pohledávek za bankami (23,3 %) a 48 mld. Kč úročených cenných papírů (13,1 %). Objem úročených cenných papírů vzrostl oproti stejnému období minulého roku o cca 5,9 mld. Kč (13,8 %).
Hodnota ukazatele Cost / Income činila 63,39 %, čistá úroková marže 5,25 %. Ukazatele výnosnosti aktiv (ROA) a výnosnosti vlastního jmění (ROE) byly z titulu vykázané ztráty záporné.
Za prvních devět měsíců letošního roku bylo uzavřeno dalších 94 úřadoven ČS, a.s. a jejich stav k 30. 9. 1998 činil 1 033. Počet zaměstnanců byl ke stejnému datu redukován o 779 osob na 16 743. "
Ze stanoviska vedení spořitelny k jednání vlády: "
Představenstvo spořitelny vnímá výsledky včerejšího jednání jako aktivní snahu vlády podpořit ČS především při řešení kapitálové přiměřenosti banky v předprivatizačním období.
Také vedení ČS přijalo a realizuje řadu konkrétních kroků směřujících zejména ke snížení nákladů, a tím zvýšení výkonnosti banky, která je na dobré úrovni. Svědčí o tom i skutečnost, že spořitelna očekává na konci roku 1998 provozní zisk (před tvorbou rezerv a opravných položek) vyšší než 7 miliard korun.
Představenstvo ČS nadále předpokládá, že celkový hospodářský výsledek letošního roku (ztráta) se bude přibližně pohybovat kolem hodnoty, zveřejněné při prezentaci výsledků spořitelny za první tři čtvrtletí roku 1998. Očekávanou prognózu tedy spořitelna nemění. Protože však existují určité indicie o tom, že situace některých, zejména významných klientů by se dále mohla zhoršit, vedení ČS považovalo za nutné informovat o tomto možném riziku největšího akcionáře - tedy stát.
Představenstvo České spořitelny znovu zdůrazňuje, že tento výsledek bude mít dopad na akcionáře banky, naproti tomu klienti jej na kvalitě služeb rozhodně nepocítí. "
Střádalové, plačte! Nacpali jste do spořitelny svoje prachy většinou za ubohá čtyři procenta úroků a teď se musíte o ně oprávněně bát. Nebylo by opravdu vhodnější dát těžce naspořené peníze do nějaké zahraniční důvěryhodné banky? Přiznám se, že jsem ze spořitelny svoje penízky z větší části vyzvedl už před rokem a zbytek utratil.
Páni a dámy z vedení spořitelny se zřejmě neporadili s panem George Sorosem, když investovali na Ukrajině a v Rusku.

Situace v Rusku se vymkla kontrole.
Okolní svět v podstatě nemůže učinit nic, čím by mohl nastalé problémy vyřešit. Ve Washingtonu to prohlásil věhlasný americký finančník maďarského původu George Soros.
Situaci zřejmě nebude možné řešit až do té doby, než se problémy v Rusku ještě více vystupňují a nastane změna v konstelaci na politické scéně. Jedině to by podle Sorose mohlo vést k intervenci zvnějšku. To vypadá jako věštění vzniku občanské války a následné zahraniční vojenské intervence. Ale to jsme tu už měli v roce 1917! Že by se dějiny Ruska už otočily o jedno kolo ve své spirále? Nebo měl na mysli Soros finanční intervenci? Ale k té už přece došlo a nemělo to žádný efekt. Nejméně polovina peněz, které přitekly ze západu do Ruska byla obratem vyvezena na soukromá konta ruské mafie.
Soros, který je v Rusku známý spíše jako filantrop než jako finanční expert, již dříve doporučoval drastickou devalvaci rublu. Jeho tehdejší komentář pomohl spustit ruskou finanční krizi, která zemi stejně k devalvaci přivedla a navíc způsobila i neschopnost vlády dostát svým závazkům vůči věřitelům.
Doufejme, že to tak daleko nedojde, protože hlavním produktem občanské války a totálního chaosu v Rusku by byla taková vlna emigrace, kjakou ještě Evropa nezažila. A my jsme v první linii, kterou by emigranti překročili. Základnu v Karlových Varech už má ta bohatší část Rusů vybudovanou.

Černá zvěř se přemnožila.
Počty černé zvěře, která se v zemích střední Evropy extrémně přemnožila, je podle odborníků nutné zredukovat. Snížení stavů je základním předpokladem omezení rizika přenesení nebezpečné nákazy klasického moru prasat do domácích chovů. Jenom v Nizozemí bylo z těchto důvodů loni vybito na 12 miliónů kusů domácích prasat, která se nakazila od prasat divokých.
O nejnovějších poznatcích v diagnostice nebezpečné nákazy a o standardizaci laboratorních metod pro včasné odhalení jejich ohnisek diskutovali po tři dny v Jihlavě představitelé národních referenčních laboratoří pro mor prasat ze zemí střední a východní Evropy spolu s protějšky z EU.
Nákazová situace v ČR je podle Holejšovského letos příznivá, naposledy byl klasický mor prasat prokázán v chovu loni v červnu, kdy bylo vybito na 3,5 tisíce vepřů.
V současné době žije na území ČR na 45.000 kusů černé zvěře a jejich stav je nutné zredukovat o více než 30 procent. Přemnožení divokých prasat je docela viditelné. Minulý týden jsem absolvoval tradiční procházku do lesa (bukovina s duby poblíž Vyžlovky a Jevan u Prahy). Les byl plošně přeorán prasaty, kolem dubů byly až deseticentimetrové brázdy, jak ty hladové kolosy čenichaly žaludy. Kmeny stromů byly od bláta, jak si ti miláčkové drbali hřbety. První rygoly byly přímo za plotem hájovny na kraji lesa.
A myslivci nikde. Prý jsou drahé náboje a zastřelené prase se musí prohlédnout zvěrolékařem, pokud má mor, tak se nedá jíst. Takže klasická situace, nejsou lidi. Asi na to budeme muset nasadit armádu se samopaly a vylepšit jídelníček vojáků. Co tomu ale řeknou ochránci zvířat? A nejhorší je na tom fakt, že ta prasata jaksi přímo nikomu nepatří, nikdo za ně neodpovídá...