Ahasweb hovoří sto čtyřicátý třetí den - 11.12.98, pátek

Tanky do Gruzie ?

Vláda 9.12.1998 schválila s neuvěřitelnou rychlostí prodej 120 zastaralých tanků T-54 a T-55 do Gruzie. Tanky se mají v roce 2000 vyřadit z výzbroje české armády. Prodej tanků doporučila vládě teprve den před tím 8.12.1998 Bezpečnostní rada státu. Podle jejího návrhu by měly být dvě třetiny tanků dodány Gruzii za finanční úhradu a zbývající třetina vyměněna za letecké náhradní díly.

Nikoho zřejmě nezajímá, proti komu budou tanky použity, sto dvacet kusů je už nějaká síla, zvláště v Gruzii to bude působit jako časovaná bomba. Vláda se nepochybně řídí zásadou, že každá koruna ve státní kase je dobrá, zvláště když rozpočet je v mínusu. Navíc vláda v Gruzii je jistě spřátelená, otázka je, jak dlouho tam taková vláda bude. Asi jen tak dlouho, pokud se nepodaří atentát na prezidenta Ševardnazeho.

Obchodní transakci provede na výslovné přání gruzínské strany firma Thomas CZ a.s., kde je předsedou představenstva jakýsi ing. Jiří Tomeš. Ten je k nalezení i v řídících orgánech dalších firem s názvem Thomas, zabývajících se obchodem se zbraněmi. Vedle Tomeše v nich zasedají dále osoby nepochybně ruského původu. Vláda podle ČTK ještě spolehlivost firmy Thomas CZ a.s. prověří.

Ta rychlost schvalování je podivná a ještě podivnější je, když vláda o něčem tak choulostivém rozhodne kladně a vzápětí toto rozhodnutí zpochybňuje tím, že ještě bude zkoumat, zda se ve svém rozhodnutí nesekla.

Podívejme se na pana Tomeše alias Thomase: například ve společnosti Thomas Moldova s.r.o je jednatelem a jeho společníkem je jakýsi Alexandr Michailovič Kravčenko  277 023 Kišiněv, Valja Kručij 2/1, byt 85, Stát: Moldavská republika. Dalším společníkem není fyzická osoba, ale jakási jiná varianta a to firma THOMAS s.r.o., identifikační číslo: 47972092. Takhle to pokračuje dál a výsledkem je propletenec firem spojených právě jménem pana ing.Tomáše, velkého to kamaráda gruzínské strany a vlády.

Jedno opravdu nechápu. S prodejem zbraní už měl tento stát hromadu mezinárodních potíží právě díky způsobu prodeje, kdy se zbraně pokoušely ze země dostat různé podivné firmy bez kapitálu, pouzí zprostředkovatelé, jejichž hlavní úkol v takovém obchodu je utrhnout nemalou částku z ceny za pouhé zprostředkování. Proč se prodej zbraní neuskuteční přímo? Vždyť ty zbraně prodává jeden suverénní stát druhému a jde o obchod veřejný, nikoliv tajné pašování zbraní. Zvolený postup vzbuzuje podezření, že tanky mohou skončit po přechodu našich hranic někde docela jinde, než v Gruzii a že z toho nepochybně budou mít značný prospěch osoby, které jsou v celém obchodu zcela zbytečným mezičlánkem.


Papež se omluví Husovi.

Nové překvapující poznatky o mistru Janu Husovi přinesou ještě letos vědci, kteří se již pět let zabývají studiem jeho děl. V první části studie skupiny teologů a filozofů se praví, že Husa přivedly k činům a postojům, za něž byl v roce 1415 upálen jako kacíř, obavy z blížícího se konce světa. "Ukazuje se, že Jan Hus očekával konec světa, a z toho vyplynulo i jeho jednání", prohlásil kněz František Holeček, sekretář ekumenické komise, která vznikla na popud papeže Jana Pavla II.

Hus si spálení spisů anglického reformátora Johna Viklefa v roce 1410 vykládal jako znamení blížícího se konce světa a příchod Antikrista. Papež se ještě do konce tisíciletí omluví za upalování jako takové, a do omluvy bude zařazen i Jan Hus. O jeho celkové rehabilitaci se však neuvažuje.

Ono by to také k ničemu nebylo. Jednak to katolické církvi trvalo více jak pětset let a mistrovi to bude stejně k ničemu. Leda že se snad dostal mezitím z katolického očistce do nebe a teď to nevypadá dobře. Také není vyloučeno, že papež podlehl některým názorům, že se koncem tisíciletí už opravdu definitivně blíží konec světa a chce mít svoje svědomí čisté.

Všechny ty procesy a zločiny ať už katolické, fašistické či komunistické nejsou s odstupem nic jiného, než projev touhy po absolutní moci spojený s pocitem nutnosti likvidovat každého, který s daným vznešeným cílem ovládnutí a zotročení světa právě nesouhlasí. S náboženstvím to ve skutečnosti nemá sebemenší souvislost. Jde především jen a jen o moc. Dnes už katolické cirkvi o světovládu nejde, jaksi se to vymklo již dávno z rukou. Hus byl ovšem jedním z těch, který to žezlo světovlády katolické církvi z ruky pomáhal vyrážet. Kdyby chtěla katolické církev jeho popis stavu společnosti a jeho názory na nutné reformy církve prohlásit za správné, musela by do základů popřít seba sama.

Na závěr jenom maličkost: všimněte si, že tohle komunisté také nedokázali a snaží se vytrvale tvrdit, že jejich současné úmysly už nejsou zločinné, ale naopak, že jsou to oni, kteří spasí svět před zkázou kapitalizmu. A protože si stále méně lidí bude pamatovat, jak to vlastně bylo, jejich šance porostou. Budou nacházet i podporu u části mládeže, té části, která má sklony k idealizmu a spasitelství. Mohou nacházet i podporu u ochránců přírody, kteří jsou většinou tak mladičtí, že byli za totality v kočárku. Všimněte si také, jaká je právě vláda v sousedním Německu: Rudí a zelení...



Clinton ve vosku.

Návštěvníci výstavy muzea voskových figur Madame Tussaudové v australském Sydney se chovali k voskovému dvojníkovi amerického prezidenta Billa Clintona příliš důvěrně. Záležitost dokonce došla tak daleko, že vedení muzea rozhodlo nechat figuríně jednou provždy odstranit zip na poklopci jeho kalhot a napevno ho zašít. "Figuríny jsou tu velmi dostupné a lidé je fotografují z naprosté blízkosti. Zjistili jsme, že vždy, když 'kontrolujeme Clintona', zip jeho kalhot je rozepnutý, "řekla generální manažerka výstavy Vicky Brownová.

Clinton se stal z pochopitelných důvodů velmi populárním zejména mezi návštěvnicemi, které ho často fotografují vkleče. Zdá se, že některé se dokonce nechávaly fotografovat vkleče podezřele blízko jeho poklopci.

Z této žertovné události je patrné, jak většina lidí vnímá politiky a jejich aféry. Dá se s úspěchem tvrdit, že politici jsou většině obyvatelstva jejich i cizích zemí jen pro srandu. Nikdo se nezajímá o jejich kvalifikaci, o to, jak dobře či špatně rozhodli v jejich prospěch. Ale zato se všichni zajímají o kdejakou hovadinu s nimi spojenou a čím větší blbost to je, tím lépe. To totiž pochopí i ten největší tupec zírající na televizní obrazovku. Pokud by politik před televizními kamerami předváděl svoji sexuální aktivitu, jistě by sklidil potlesk většiny národa. Nakonec někteří naši politici nejsou od tohoto způsobu předvolební agitace příliš daleko, pokud se účastní televizního pořadu pro dospělé s příznačným názvem Peříčko.

Musím proto doporučit majitelům našich obou muzeí voskových figurin, aby co nejdříve zašili všem politikům poklopce. Co udělat se sukněmi případných političek či prominentních manželek politiků? Prodloužit až na zem a přitlouci hřebíky k podlaze.

 

TopZpět