Malé toulání po českém internetu.
Trochu jsem barvil a přefontovával Ahaswebovy noviny (ta šedivá mě omrzela a Times je přece jenom příjemnější na čtení) a trochu se toulal. Možná, že jsem pro vás nalezl v té internetovské kupce sena několik jehel:

Zajímavé výsledky výzkumu využívání internetu naleznete na www.agmanova.cz/vyzkum_internetu/index.htm. Dostal jsem výsledky jako účastník ankety, ale můžete je mít také k dispozici ve formátu Wordu. Je to velmi rozsáhlé a hodné pozornosti zejména těch z vás, kteří využíváte internet jako místo k vydělávání peněz nebo se k tomu právě chystáte.

Pěkný server je www.biograf.cz/ ale ještě lepší pokud se chystáte někam do kina je www.dokina.cz/.

Chcete vědět, jaké bude počasí? Pak neváhejte a vydejte se na www.esnet.cz/pocasi/, opravdu to stojí za to. Je tu všechno co chcete vědět o počasí a je to dobře uděláno.

Na závěr procházky jsem zabloudil na milý, zábavný, komerční ale užitečný server www.obezita.cz/. Víte jaký je váš Index tělesné hmoty (BMI)? Body Mass Index (BMI) je všeobecně užívaný pro hodnocení obezity. Počítá se: tělesná hmotnost v kilogramech dělená čtvercem tělesné výšky vyjádřené v metrech. Tato hodnota závisí na věku a na pohlaví. Určitá omezení pro užívání BMI platí pro děti (stále rostoucí), těhotné ženy, výrazně svalnaté osoby (např. atleti)

S používáním BMI se mezinárodní medicínské autority již dohodly na určení hranic mezi běžnou váhou, nadváhou a obezitou. A tak jsem si zadal online výpočet mého BMI a zde je výsledek:

Váš BMI je 28.0. Váš BMI je v rozmezí, v němž je Vaše zdravotní riziko o něco zvýšené. Vaším primárním cílem by mělo být již dále nepřibírat. Pokud u Vás bylo diagnostikováno onemocnění jako diabetes nebo hypertenze, může být pro Vás přínosné snížení váhy. Pamatujte, že i velmi malý úbytek váhy může mít za následek velké zlepšení Vašeho zdravotního stavu. Jezte nutričně vyváženou stravu a zvyšte tělesnou aktivitu. Nepomůže Vám to pouze k udržení váhy, ale budete se jistě i lépe cítit.

Výsledek nic moc, musím na sobě začít pracovat, hlavně zvýšit tělesnou aktivitu. Jak to ale udělat, když se ráno neproberu k životu dříve než v devět hodin a od počítačů odpadám kolem sedmé večer? Nebylo by marné, kdyby někdo vymyslel a dal na trh klávesnici, do které by se muselo tlouci kladivem (s regulací sílu potřebné na úhoz) a některé funkční často používané klávesy se obsluhovaly pomocí pedálů podobně jako u varhan. Disketová a CD mechanika by byla u stropu, aby člověk počítačový občas vstal a protáhl si svaly. To je přece docela zajímavý podnikatelský záměr pro mladou agresivní firmu, která neví kudy kam proti konkurenci. Pryč s ergonomií a více námahy do denní činnosti počítačových šílenců!

Železné plíce měl doslova postarší Francouz, který mohl dýchat pouze díky přístroji. Zemřel poté, co mu rozvodná společnost EDF z Nice na jihu země odpojila elektřinu, protože jí nezaplatil účet ve výši pouhých 5000 korun (pochopitelně ve francích).

Rozvodná společnost si prý nebyla vědoma, v jak svízelném zdravotním stavu je její dlužník. "Všichni zde jsme šokováni; to, co se stalo, je proti smyslu jednání, o které v podobných případech usilujeme", řekl ředitel EDF v Nice Philippe Lenoir.

Podobný smutný příběh jsem ale již viděl v nějakém filmu, i když tam hrdince došly po vypnutí proudu při nějaké havárii baterky. Budete-li někdy v podobné situaci jako onen Francouz, pořiďte si pořádnou baterku, motorgenerátor a alespoň 200 litrový sud s benzinem. Jen dejte pozor na otevřený oheň.

Tento příběh ze života ukazuje jednu zlou věc: jak jsou různé instituce a firmy vzdálené od opravdového života a od svých zákazníků, kterým mají sloužit. Proběhlo to nejspíše následovně: počítač společnosti EDF o své vlastní vůli poslal několik upomínek a protože částka se na kontě v bance neobjevila, vytiskl příkaz k odpojení účastníka. Tento papír obdržel ráno montér a odpojil elektroměr, který byl nejspíše někde mimo byt nešťastníka s přístrojem na podporu dýchání. Ten upadl do kómatu tak rychle, že nebyl schopen ani někam zatelefonovat. Možná proto, že i telefon měl již odpojený ze stejného důvodu. Vzorná ukázka postmoderní společnosti odlidštěné prostřednictvím počítačů...

Kdo uteče, nemusí vždy vyhrát.
Dcera prezidentovy manželky Nina Veškrnová, která v pondělí vpodvečer v Praze narazila svým vozem do zaparkovaného osobního automobilu Ford Escort, podle svědků nehody z místa havárie ujela. Jeden z nich navíc nepotvrdil informace, že havarovala poté, co jí do cesty vstoupili chodci.

Nehoda se stala před křižovatkou mezi ulicí Divadelní a Ostrovní v Praze 1 krátce před 18:00. U Národního divadla jí v ulici Divadelní měli do vozovky náhle vstoupit chodci. Řidička měla prudce zabrzdit, dostala smyk a narazila do zaparkovaného Fordu Escort. Nina Veškrnová byla podle informací Primy tím, že ji policie vypátrala, velmi překvapena. Podle toho, co řekla Veškrnová policii, ujela z místa nehody prý proto, že si nevšimla, že bourala. Vše však viděla svědkyně, a to prý zcela jasně.

Viděla, jak Nina Veškrnová do auta narazila, poté zařadila zpátečku, vycouvala a ujela. Proto si také svědkyně napsala státní poznávací značku automobilu a nahlásila ji na policii. Policisté si nejprve pozvali majitelku vozu, kterou je Dagmar Havlová. Ta prohlásila, že automobil řídila její dcera.

Není to jednoduché, být osobou veřejně známou a snažit se zdrhnout z místa činu. Majitel nabouraného vozu byl jistě rád, že se viník, respektive vinice našla, protože jinak by přišel o bonus u pojišťovny, pokud měl vůbec vozidlo pojištěné. Kdyby ne, jistě by zaplakal a proklel někoho, nevěda koho a zacvakal opravnu z vlastního. Čin je to odsouzeníhodný a tím více od osoby spřízněné s první dámou.

Někdo může namítnout, že soustředěná palba do Havlovic-Veškrnovic rodiny pokračuje. Je třeba si ale uvědomit, že například královská rodina v Anglii to má mnohem, mnohem horší, o rodině Clintonovic nemluvě. To prostě patří k majestátu, být obětí veřejného zájmu. Zvláště, když k tomu ta naše "královská" rodina zavdává příčinu tak často. Veřejnost prostě očekává, že se nebude kázat voda a pít víno.