Ahasweb hovoří sto šedesátý sedmý den - 22.února 1999, pondělí

Nestihli jste přímý přenos Oskara na HBO? [22.3.1999]
Pak máte možnost se podívat alespoň na upoutávky nominací na serveru www.oscar.com. Bylo by dobré mít pro tento účel připravený Real Player G2. Nenechte se zmást a zvolte na této stránce vpravo tlačítko Free RealPlayer G2. Na další stránce zvolte opět na prvním řádku RealPlayer G2 free. Jinak budete zahnáni do objednávky za dolary. Instalaci zvládnete pouhým spuštěním staženého souboru. Je to ale bohužel 2715 KB : ( Kdo má e-mailovou schránku na takový rozsah, napište - pošlu. Možná, že to půjde lépe, než to stahovat :)

Ještě krásnější prezentaci Oskarů naleznete na www.film.com . Vyžaduje to ale spíše připojení pevnou linkou s rychlostí kolem 30-60 Kbps.


Telekomunizmus i na Slovensku. [20.3.1999]
V boji proti monopolu slovenského Telekomu se na Slovensku vyznamenává skvělým způsobem server Slovenská Indiskrétna Služba. Najdete zde MP3 záznam projevu tankisty Sloty a jiné lahůdky. V každém případě mnohem lepší než česká obdoba - server Bojkot. Hezkým tahem je název serveru, který "vyfoukl" doménu Slovenskej Insformačnej Službe...


Nezlob, nebo tě vyhodím z okna! [16.3.1999]
Když vám půjdou ženy, se kterými bydlíte ať už dobrovolně nebo nedobrovolně na nervy, neřešte to tak, jako 37 letý Rus z jihoruského Volgogradu: Svou matku a babičku vyhodil z okna pátého patra. Jedna z žen namístě zemřela, druhá byla dopravena do nemocnice v kritickém stavu. Policie pachatele hrůzného činu Sergeje Kronova zatkla krátce poté, co byla těla nešťastnic objevena. Kronovova babička zemřela na zranění způsobená pádem namístě, zatímco jeho 62letá matka byla s přeraženou páteří v kritickém stavu hospitalizována. Podle policie se nezaměstnaný Kronov ke zločinu přiznal. Při zatýkání mumlal stále dokola něco o "čarodějnicích". Volgograd leží na břehu řeky Volhy, asi 900 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.

Tento drastický případ chování občana Kronova demonstruje následky, které může mít nezaměstnanost na psychiku. Většina lidí, kteří přišli o práci, procházejí několika fázemi duševního stavu. Z počátku jsou téměř nadšeni, že nemusejí každé ráno do roboty. Pak se dají do shánění práce, což je činnost unavující a většinou z nulovým výsledkem. V další fázi nastoupí nuda. Celodenní zírání na televizi přináší záhy zjištění, že "v té bedně nic pořádného nedávají". Někteří vysedávají po hospodách, pokud ovšem mají na útratu.

Nejhorší situace je v případě, kdy se nezaměstnaný při svém bezcílném potulování po bytě neustále potkává se spolubydlícími příbuznými, které dřívě potkával pouze náhodně večer nebo při ranním kolotoči. Postupně si vzájemně začínají jít na nervy, každodenní konflikty se gradují a mohou končit i fyzickým násilím. Je to podobné se situací, do které se můžete dostat, když odjedete po dvaceti letech konečně se svou manželkou a nedej bože i s její matkou na "krásnou" dovolenou. Občan Kronov se rozhodl k razantnímu řešení: obě vyhodil z okna. Skončil tak svou roli nezaměstnaného a nastoupí nepochybně do jiné: stane se vězněm v ruském vězení. To mu v žádném případě nelze závidět.


Úpadek francouzského jazyka ? [16.3.1999]
Nový německý ministr zahraničí Joschka Fischer slíbil, že se naučí francouzsky - a Francie, kterou znepokojuje klesající význam jejího jazyka, bude tímto gestem jistě potěšena. Vyhlídky francouzštiny "nejsou povzbudivé", tvrdí francouzská asociace "Le droit de comprendre" (Právo rozumět). Tato organizace, která zastřešuje čtyři sdružení vystupující na ochranu čistoty francouzského jazyka, se obává nejhoršího.

Asociace varuje, že nebezpečí nehrozí jen ze strany ekonomické globalizace, ale také od laxního používání mateřštiny. Joschka Fischer sám může být dobrým příkladem poklesu vážnosti francouzského jazyka - současný německý ministr zahraničí si před lety ve škole vybral raději latinu, než franštinu a přitom je stejně jako většina jeho spoluobčanů nadšeným frankofilem ve vztahu k francouzské kuchyni a kultuře, ale jeho postoj k francouzštině je nevalný. Ani dobře míněné programy francouzsko-německé kulturní výměny v posledních třech desetiletích nic nezměnily na rostoucí dominanci angličtiny. Nejspíše na tom pouze vydělala řada fondů a občanských organizací z prostředků obou národních rozpočtů.

V samé Francii pak bují frangličtina - míšení anglických slov do vět či spojování anglických a francouzských frází. Jakkoli to jazykovým puristům dělá vrásky na čele, ve francouzštině již dávno zdomácněla anglická slova, jako "football", "party" či "weekend". Francouzská akademie, nejprestižnější literární ústav na světě, dohlíží na jazyk a jeho čistotu od roku 1634. "Strážci francouzštiny" se snaží najít přijatelné alternativy pro přejímaná slova, ale jejich prosazení není snadné. Francouzi si raději půjčují výrazy jako "bigextra" pro hamburger, "Snow Board" či "World Cup", než by se namáhali s vymýšlením domácích slov.

Podobné používání nefrancouzských slov sice oficiálně zakázal v červenci 1994 zákon, ale francouzské alternativy anglických slov se například v reklamách či sportovních textech objevují zcela výjimečně. Odborníky přitom ani tak neznepokojují anglická slova, jako je "shopping" či "parking", ale skutečnost, že angličtina začíná převažovat v oborech, jako je technologie, věda, či administrativa.

Asociace Právo rozumět si mimo jiné stěžuje na zvyšující se počet návodů a spotřebitelských informací, které se na široké škále výrobků objevují výhradně v angličtině, což mnohé angličtinou nevládnoucí zákazníky ponechává v temnotě nevědomosti. U nás není situace o nic lepší, ačkoliv naše zákony nepřipouštějí prodej výrobků bez českého návodu.

V rámci Evropské unie je francouzština (26,5 procenta obyvatel EU) až na druhém místě za angličtinou, kterou hovoří 35,5 procenta obyvatel EU. Třetí je němčina s 25,2 procenta, následovaná italštinou a španělštinou. Dávno pryč jsou slavné dny, kdy ruský car psal své ženě francouzsky, kdy francouzština byla výhradním diplomatickým jazykem a hodiny francouzštiny byly běžné na mnoha školách po celé Evropě. Joschka Fischer, stejně jako jeho předchůdce Klaus Kinkel, zatím musí při rozhovorech se svým francouzským kolegou Hubertem Védrinem používat angličtinu - nebo zavolat tlumočníka.

Naši politici jsou na tom naprosto stejně. Nemají jinou šanci, než používat angličtinu, nebo tlumočníka. Pokud chceme jako malý až maličký národ vstoupit do EU, nezbude nám nic jiného, než zavést angličtinu jako povinný předmět do školní výchovy a to od základní školy. Většině z nás starších to bude připomínat neblahou povinnou výuku ruštiny v dobách, kdy jsme patřili do jiné části světa. A řadě občanů se to nebude líbit. Němčina přitom není dobrou alternativou, nelze ji považovat za světový jazyk.

Přitom ministerstvu školství dávno ujel vlak. Dodnes nemají dostatek kvalitních učitelů angličtiny. Ti, co přešli z ruštiny na angličtinu jsou nepoužitelní. Přivandrovalí rodilí Američané zase nemají většinou žádné pedagogické vzdělání a ani pegagogické schopnosti. Budeme snad potřebovat Americké Mírové sbory ?

 

TopZpět