Válka pokračuje:
Zdá se, že jsme po dlouhé době v situaci, kdy musíme jasně říci, s kým jsme. Můžeme si to dovolit. Jsme svobodná, demokratická země s demokraticky zvolenými poslanci, vládou a prezidentem. Někteří, jako prezident Václav Havel, to řekli zcela jasně. Jiní začali kličkovat ve snaze si pokud možno nikoho neznepřátelit. Jenže kdy se jde do války, musíte se postavit na jednu stranu. Není možné nasadit oblíbený trik české politiky, chovat se jako chytrá horákyně. Zalíbit se všem, neznepřátelit si nikoho. Na takový postoj jsme si měli vybrat nemastnou neslanou politiku Rakouska, které přidává svůj souhlasný hlas jen tehdy, kdy se mu to hodí. Které na jedné straně vyvíjí nátlak na zbourání Temelína a na druhé straně nakupuje elektřinu vyrobenou v jaderných elektrárnách ve Francii.

Náš velvyslanec při NATO Kovanda bez váhání při rozhovoru s novináři řekl, že my jsme se rozhodli zaútočit na Miloševiče. A měl na mysli my, NATO. Některým politikům to ještě nedošlo, že když se řekne NATO, jsme to i my, Češi, Česká republika. Problém balkánské války, protože to je válka, je jinde. Podívejme se na to, jaký názor na vojenskou akci v Jugoslávii mají britští komentátoři.

Britský Daily Telegraph tvrdí, že pokud je jednou aliance ve válce, musí si hlavně nějaký cíl jasně stanovit. Podle deníku by upřímným přístupem bylo, kdyby západní politici prohlásili nezávislost Kosova za cíl celé akce. O nic jiného přece Kosovským Albáncům nejde. A dodali, že NATO chce kosovským Albáncům pomoci, aby se zbavili srbské nadvlády jednou provždy. Daily Telegraph píše, že mezinárodnímu společenství musí být jasné, že po náletech musí přijít do jihosrbské provincie pozemní síly. Jak Spojené státy, tak Británie ale poslat "své chlapce" do Kosova nechtějí. A zřejmě ani nechtějí, aby je v tomto úkolu zastoupila Kosovská osvobozenecká armáda, takže v obavách o životy vlastních vojáků, přistoupili k polovičatému řešení.

Independent píše, že NATO je poprvé v historii agresorem proti uznávanému státu. Tuto operaci prý nelze srovnávat s Irákem ani s Bosnou. Saddám Husajn ohrožoval své sousedy, argumentuje se v úvodníku, a v Bosně se Srbové pokoušeli obsadit část území, které jim nepatřilo. List pokračuje, že Vietnam udělal dobře, když v roce 1978 vtrhnul do Kambodži, aby svrhnul Pol Pota, ale to ještě neznamená, že by jednotlivé státy měly rozhodovat, co je dobré pro někoho jiného. Podle některých hlasů je jediným legitimním zákonodárcem OSN, ale její Charta, dodává Guardian, je návodem k nečinnosti. OSN nedokáže prosadit svá rozhodnutí, a proto je třeba, jak Independent poněkud neochotně přitakává premiéru Blairovi, vydat se "třetí cestou". Tedy, pokud už si mezinárodní společenství nějaký cíl vytkne, ale není schopno ho uplatnit, měly by ho prosadit země, které k tomu mají prostředky. Tolik britský tisk.

Pro zastavení stupňujícího se konfliktu v Jugoslávii je zapotřebí nasazení pozemních jednotek a okamžité vypracování zcela nového textu dohody, který by nahradil dohodu z Rambouillet. V rozhovoru pro švédskou televizi to ve čtvrtek večer prohlásil bývalý zmocněnec OSN pro Bosnu Carl Bildt.

Bildt opakoval své dřívější přesvědčení, že bez nasazení pozemních jednotek NATO bombardováním nedosáhne svého cíle. Dokument z Rambouillet je podle něj již nyní mrtev a nové mírové rozhovory, jejichž zahájení by nemělo trvat déle než deset dnů, nemohou projednávat dnes již zastaralé pojetí a vývojem překonané formulace. "Nová smlouva bude muset například řešit otázku Kosova s dlouholetou a nikoli jen momentální platností", soudí Bildt. Podle něho je zapotřebí rychle jednat; nemá teď již cenu spekulovat o tom, zda zahájení bombardování ze strany NATO bylo správné či nikoli, třebaže on sám je ke kroku aliance skeptický. "Všechny strany stupňují konflikt, který ani jedna z nich nemůže vyhrát," uvedl na závěr rozhovoru Carl Bildt.

Švédsko se zásahu NATO neúčastní, neboť je neutrální zemí a nikoli členem aliance. Jak premiér Göran Persson, tak i ministryně zahraničních věcí Anna Lindhová vyslovili vůči akci NATO určitou dávku rezervovanosti, na druhé straně však oba jednoznačně odsoudili jednání Slobodana Miloševiče a označili tohoto muže za hlavního viníka nynější situace. Aspoň že tak.

Podle průzkumu veřejného mínění, zveřejněného ve stockholmském deníku Aftonbladet, jsou momentálně tři čtvrtiny obyvatel Švédska proti násilnému zásahu západní aliance v Jugoslávii.

A jak to vypadá u nás? Jen něco kolem třiceti pěti procent dotázaných obyvatel je pro zásah. Je to jen výsledek průzkumu prováděného na vybraném vzorku. Ve skutečnosti, kdyby se dotazovaní dostali do reálné situace, kdy by měli vzít do ruky zbraň a jít dělat na Balkán pořádek, by takové nadšení nebylo. Sotva by se našlo pár procent bojeschopných a odhodlaných. Něco jiného je schvalovat nebo být proti a něco docela jiného je jít osobně s vlastní kůží do války a třeba se z ní nevrátit.

Srbové se dnes v Kosovu snaží udělat to, co se nám povedlo po druhé světové válce s Němci: etnicky vyčistit území zbytku bývalé Jugoslávie od Albánců, vyřešit násilně problémy, které jsou s jejich touhou po samostatnosti. Vyhnat Albánce kamkoliv, do Albánie, do Makedonie, kamkoliv do Evropy. Ano, je to nelidské, nesmyslné, pohrdání hodné, stejně tak, jako zabíjení Srbů Albánci.

NATO je zcela jasně v roli policajta, který se snaží od sebe roztrhnout dva rváče. Při takové policejní akci se ale nemůže někomu stranit a nedá se to dělat na dálku z letadel. Je třeba je rozehnat od sebe dřive, než se rvačka rozšíří.
 

MOSKVA. Zvláštní oddíly moskevské policie vytlačily ve čtvrtek pozdě večer stovky účastníků protestní akce od budovy americké ambasády v ruské metropoli. Létaly láhve s inkoustem a jeden molotovovův koktail. Policisté se štíty a v přilbách rozprášili demonstranty do okolních ulic. Při akci nikdo údajně nebyl zraněn.

Rusko se musí vyhnout cestě konfrontace a nesmí nést odpovědnost za "chyby jugoslávských vůdců a separatistů", řekl v pátek pro ruskou televizi NTV předseda hlavní opoziční poslanecké frakce v ruském parlamentu Jabloko Grigorij Javlinskij. Nejdůležitější podle něj je, aby Rusko nebylo zataženo na "cestu přímé a frontální konfrontace s NATO, na cestu války".

Javlinskij v televizním vystoupení rovněž ostře kritizoval premiéra Jevgenije Primakova za to, že "formálně nevyloučil návrhy (vůdce komunistů Gennadije) Zjuganova a dalších politiků", týkající se dodávek zbraní Bělehradu a vyslání ruských dobrovolníků do Jugoslávie. K tomuto kroku kromě Zjuganova vyzval například i předseda Státní dumy (dolní komory parlamentu)Gennadij Selezňov.

Ruský prezident Boris Jelcin ve čtvrtek prohlásil, že Rusko má k dispozici "celou řadu mimořádných opatření", jimiž by mohlo reagovat na údery NATO proti JSR, že jich ale Moskva zatím nehodlá použít. Jelcin by rád poskytl napadeným Srbům alespoň hospodářskou pomoc. Nemá na to ale peníze. Samotné Rusko je totiž značně závislé na západní hospodářské pomoci a tak by se mohlo stát, že se tak do Jugoslávie dostanou oklikou americké potraviny. To jsou paradoxní situace, do kterých se dostává chcípající komunistická říše. Po Balkánu ještě čeká zatím trochu stranou severní Korea.
 

Home