Ahasweb hovoří sto sedmdesátý třetí den - 4.dubna 1999, neděle

Vojenská pomoc Ruska? Jugoslávský prezident Slobodan Miloševic údajně požádal 2.3.1999 v pátek Rusko o vojenskou pomoc, aby se Jugoslávie mohla lépe bránit útokům Severoatlantické aliance. O pomoc požádal podle agentury Tanjug v rozhovoru se členy neoficiální ruské a běloruské parlamentní delegace, které dnes přijal v Bělehradě. V Moskvě však o několik hodin později ruský poslanec popřel pravdivost této zprávy.

Předseda branného výboru dolní komory ruského parlamentu Roman Popkovič však vzápětí popřel tvrzení, že Miloševic žádal Rusko o vojenskou pomoc. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy Popkovic, který se dnes spolu s dalšími kolegy ze Státní dumy setkal v Bělehradě s jugoslávským prezidentem, uvedl, že Miloševic ruské delegaci naopak sdělil, že Jugoslávie je schopna vlastními silami odvrátit agresi a teroristy.

Náčelník generálního štábu ruské armády Anatolij Kvašnin na to v Moskvě na zprávu agentury Tanjug o údajné jugoslávské žádosti o vojenskou pomoc prohlásil, že Rusko takovou pomoc může poskytnout "v závislosti na situaci". Dále poznamenal, že "je třeba zhodnotit, o jakou pomoc se jedná".

Kreml oficiálně nereagoval na zprávy o Miloševičově údajné žádosti; Mluvčí Kremlu na telefonický dotaz agentury Reuters odpověděl, že ruská parlamentní delegace neměla žádný mandát, protože ji nevyslal ani prezident ani ruská vláda.

Jednalo se tedy nepochybně o pokusný balónek, o pokus zjistit, jak bude mezinárodní veřejnost a především NATO reagovat na případný vojenský vstup Ruska do konfliktu na straně Jugoslávie. Ministerstvo zahraničí Spojených států v pátek večer upozornilo ruskou vládu, že by "se dopustila vážné chyby", kdyby vojensky pomohla Bělehradu. Což je velmi jemné upozornění na fakt, že by se v takovém případě prakticky jednalo o zahájení války mezi Ruskem a NATO, ne-li začátek třetí světové války.

Čestný člen vedení Demokratického svazu Kosova (DSK) Skender Gashi, který žije v zahraničí, v pátek vyslovil obavy, že umírněný předák kosovských Albánců Ibrahim Rugova se stal srbským zajatcem. "Obávám se, že Rugova je ve skutečnosti zajatcem Srbů, protože Rugova není zrádce a normálně takové věci nedělá," řekl Gashi v reakci na čtvrteční setkání Rugovy s jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem v Bělehradě, během něhož podle srbské televize vyzval k zastavení náletů NATO.

NEW YORK - Spojené státy jsou znepokojeny tlakem Srbska na svržení demokraticky zvolené vlády Černé Hory. Řekl to v pátek ve Washingtonu tiskový mluvčí amerického ministerstva zahraničí James Rubin. Prohlásil, že Spojené státy sledují situaci kolem Černé Hory pozorně a jakýkoli pokus o svržení tamní vlády by uvrhl Bělehrad do ještě větší mezinárodní izolace.

Je jisté, že válka na Balkáně bude pokračovat podle standardního scénáře válečných stratégů z Pentagonu.

Rusové se zapojí dodávkami "humanitární pomoci" ve formě zbraní a vojenských poradců, protože potravin nemá Rusko dost ani pro vlastní lidi, kteří jsou živeni naopak ze zásob dodaných v rámci hospodářské pomoci z Německa a USA. Protože bombardování nebude mít viditelný efekt, nastoupí pozemní jednotky NATO a pokusí se obsadit Černou Horu a Kosovo.

Mezitím z Kosova odejde poslední Albánec a válečné pole bude k dispozici pro největší vojenské dobrodružství tohoto tisíciletí. Američané se pokusí zlikvidovat samotného Miloševiče, ale nepodaří se jim to. Technologická převaha spojenců posléze přinutí Miloševiče k zahájení jednání o míru. Jugoslávii obsadí na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN vojska Ruska a NATO. Rusové budou v Srbsku, ostatní v Kosovu a v Černé Hoře. Větší část utečenců z Kosova, tedy ti, kteří nemají žádné příbuzné kdekoliv v Evropě, se vrátí do svých vypálených vesnic. Černá Hora se odtrhne a vyhlásí pod patronátem NATO samostatnost.

Po dvaceti letech se Miloševič vzdá vlády, nastoupí loutkový režim politiků, kteří zavedou téměř demokratické zřízení. Rozjede se naplno hospodářská pomoc Spojených států a Německa. Někde jinde ve světě vznikne nová lokální válka.


Letadla L-39 do Jemenu. Nedávno uzavřená smlouva o dodávce české letecké techniky a servisu pro jemenskou armádu, zahrnující především dovoz letounů L-39 C, by neměla zůstat osamocena. V Jemenu se na tom v pátek shodli ministři zahraničí obou států Jan Kavan a Abdal Kádir Badžammal, jejichž jednání se soustředilo právě na možnosti rozvoje vzájemných hospodářských vztahů, které v uplynulých letech stagnovaly. Ministři hovořili například i o možnosti vývozu tanků do Jemenu či o zesílení exportu škodovek. Dohodli se také na vytvoření smíšené česko-jemenské komise a návštěvě šéfa jemenské diplomacie v Praze letos v létě nebo na podzim. ČTK to po setkání řekl Kavan, který v pátek přiletěl jako první šéf české diplomacie na dvoudenní oficiální návštěvu Jemenské republiky.

Doufejme, že dodávky našich nových zbraní (letadla L-39) i starších zbraní (přebytečné tanky) do Jemenu nebudou svěřeny liberecké firmě Agroplast. Zajímavé ale bude sledovat, zda se tento nemalý obchod bude realizovat přes nějakou soukromou firmu (která utrhne nemalý peníz) nebo bude prostředníkem ministerstvo obrany. Není ale jisté, zda ministerstvo obrany disponuje koncesí na nákup a prodej zbraní. Ne-li, pak ale nebude problémem, aby si příslušné povolení udělilo samo sobě.


Komunistické živé štíty. Dobrovolníky, kteří chtějí vlastními těly jako živé štíty chránit v Jugoslávii terče vojenských úderů Severoatlantické aliance, organizuje ultralevicová Strana československých komunistů. Komunistům se zatím přihlásilo 70 lidí ochotných okamžitě odjet na Balkán.

Náčelník severomoravské SČK Ludvík Zifčák prohlásil: "Máme připravených asi 70 dobrovolníků, kteří jsou připraveniPolitické spektrum podle Ahasweba odcestovat do Jugoslávie jako živé štíty. V současnosti čekáme na vyjádření jugoslávského velvyslanectví v Praze". Dodal, že komunisté zásah NATO odmítají a požadují jeho zastavení.

Lidé, kteří chtějí jako živé štíty podpořit Jugoslávii, se v České republice přihlásili i republikánům. Jejich odchod však podle republikánů zatím není možný, protože jugoslávské hranice jsou uzavřeny.

Opět nám tyto dvě strany předvádějí, že mají naprosto shodnou politickou linii. Pilný čtenář si vzpomene na moji definici politického spektra: není to úsečka, jak se neustále tvrdí, ale kruh: po jeho obvodě se rozprostírají politické strany. A jak jasně vidíte, ultralevicové a ultrapravicové strany se setkávají na opačné straně proti stranám politického středu. V našem českém případě se se soudružským objetím a polibkem objímají republikáni a superkomunisti. Obě strany totiž po rozpadu komunistického režimu zakládali agenti StB...

Home
Home
http://www.mujweb.cz/www/ahasweb/