Ahasweb hovoří

Dvacátý šestý den
Proč získává Strana důchodců za životní jistoty neočekávanou podporu voličů? Odpověď je jednoduchá: tato strana je snadno čitelná, je naprosto jasné, za koho její předáci mluví. Použil jsem slovo "předáci" záměrně: jsou to vlastně zpolitizované odbory důchodců. Volební program mají velice jednoduchý a snadno pochopitelný: hájit zájmy důchodců proti státu. A hlavním zájmem je výše důchodů, jejich kupní síla. Někteří pravicoví politici se pozastavují nad tím, jak může být v demokratické společnosti strana, která vlastně hájí zájmy určité části obyvatelstva proti zájmům těch ostatních. A navíc zájmy skupiny ekonomicky neaktivní, která vůbec nepřispívá ke společnému dílu. Ale to je zcela legitimní: oni důchodci celý život přispívali a to, že na sklonku života dostávají od těch ještě pracujících jistou finanční podporu, je výsledkem společenské dohody a máme na to zákony. Společnost se takto rozhodla na základě tradice, že ti mladší se musí postarat o staré, nemocné, opotřebované.
Na venkově v dřívějších dobách odcházeli staří rodiče na vejminek, mladý hospodář je živil na základě prostého faktu: to, že mohl pracovat a živit svoji rodinu, bylo přece zásluhou těch odcházejících, kteří mu tuto pracovní příležitost vytvořili nebo alespoň rozmnožili, při nejhorším udrželi.
V komplikované industriální společnosti postupně vznikla instituce důchodového pojištění: ten, kdo pracuje, odvádí jistou část mzdy správci pojištění, kterým je stát. Po dosažení určené hranice věku je mu až do konce života vyplácena určitá částka. Současný stav je ale právně velice nejistý: neexistuje žádná smlouva mezi pojištěncem a státem, stát zcela volně manipuluje jak s výší odváděné, tak i výší vyplácené částky a limitem odchodu do důchodu.
A protože o tom rozhoduje vláda a parlament, není divu, že strana DŽJ vznikla. A není to první případ, kdy se politická strana staví za určitou docela jasně vymezenou část obyvatelstva. Koho například zastupují lidovci? Není to tak ostře vyhraněné, ale přece: křesťansky orientované voliče pracující na venkově, možná zemědělce vůbec. Všimněte si, jak úporně pan Lux setrvává na postu ministra zemědělství a jak sbírá předvolební preference tu na bramborách, jindy na jablkách.
Proč by tedy důchodce volil stranu, která se jeho problémy zabývá jen okrajově nebo vůbec? Podobnou podporu by mohla snadno získat strana SZZ - Strana Závislých Zaměstnanců. Strana obhajující všechny , kteří námezdně pracují v zaměstnaneckém poměru za více méně pevný plat a jsou bezprostředně závislí na svém zaměstnavateli a jsou budoucími důchodci. Ale to jsou přece odbory? Jenomže odbory mají jaksi z tradice hájit právě zaměstnanou většinu obyvatelstva proti zaměstnavatelům. To není právě optimální varianta a politická strana, která by měla občanský charakter by mohla tuto roli plnit lépe v rámci parlamentní demokracie s cílem dosáhnout rozumného kompromisu. Aby zaměstnaní prostřednictvím odborů ekonomicky nepoložili svého zaměstnavatele a aby chamtivý bezohledný zaměstnavatel nepřivedl své zaměstnance na samu hranici bídy.
Je trochu zvláštní, když o straně důchodců pan místopředseda lidovců Kasal prohlásí:"To, co znám z jejich programu, se vždy týká jen určité skupiny občanů. Mně to na parlamentní politickou stranu připadá málo". Přitom mu vůbec nepřipadá zvláštní, že se jeho strana tak vlezle snaží hájit práva zemědělců, což je skutečně jen dosti malá skupina občanů.
Proč hlavně klesly preference stran jako je ODS nebo zejména ODA? Protože volič má pocit, že by volil strany, které vytvářejí především podmínky pro podnikatele, továrníky a makléře, přední šéfy velkých firem. Starost o zbývající většinu námezně zaměstnaných si příliš nedělají. Vycházejí z logické úvahy, že když budou podnikatelé dobře podnikat, bude i práce a slušné platy i pro zaměstnance. Jenže tohle občanovi málo vysvětlují a on pak jde a volí neví proč socialisty nebo dokonce republikány či komunisty.
Proč budete vy, ženy pro muže přitažlivější? Protože si koupíte za pouhých 2 155 Kč Bodie Wonders a vaše ňadra se budou nádherně dmout. To považuji za pozitivní zprávu: protože v zemi, kde se objevuje podobná reklama, se lidu nedaří špatně.

Ostatně soudím, že sociální demokracie nesmí volby vyhrát. Jinak prohrajeme všichni.

TopZpět