Třicátý čtvrtý den
Problém, který máme s Cikány (Romy) a který mají oni s námi není problémem rasovým. Jedná se o konflikt rozdílného přístupu k životu. Cikáni mají vlastní žebříček hodnot: žít co nejsnadnějším způsobem - provlékat se mezi různými nástrahami nepřátelského okolí, pokud možno ignorovat jakékoliv zákony, které si na ně vymysleli gádžové a které oni neuznávají. Nejzdatnější cikán je takový, který dovede nejlépe na hloupé gádže vyzrát: vytáhnout z nich co nejvíce peněz pro bezpracný veselý život. A když to nejde po dobrém, je potřeba zvolit jiné možnosti: dovézt nepotřebné věci z Německa a prodat je hloupým gádžům, sebrat někde něco nepotřebného, odmontovat kabel, sebrat kanalizační mříž, ukrást okap, prošacovat cestující v tramvaji. Pracují vždy ve skupinách, ve skupinách se  perou, bydlí pohromadě. Žijí vlastně v dobrovolně zvolené izolaci, v ghetu. Neradi posílají svoje děti do školy, která je v jejich chápání světa na stejné rovině jako vězení pro dospělé. Osamocený cikán se prakticky nevidí. Pokud ano, je to nejspíše ten, který opustil svoji rodinu,  žije mezi gádžy a uznává jejich mravy a zákony.
Není to žádná zvláštnost, kdekoliv ve světě žijí podobným způsobem Číňani, u nás i Vietnamci. Snaží se žít také pohromadě nejlépe v jedné čtvrti (New York) nebo alespoň v jednom paneláku (Praha). Společnost ale tyto obyvatele přijímá mnohem lépe: jsou totiž užiteční, pracovití. Vietnamci se u nás starají o to, aby mohl občan české národnosti s nižším příjmem snadno a bez rizika nakupovat relativně levné pašované zboží, případně zboží se sfalšovanou značkou, dokonce i falešné české lázeňské oplatky. Jsou trpěni, nikdo je fyzicky nenapadá, možná že jsou vydíráni čínskou mafií. Jistá ekonomicky uvědomělejší část občanů je ovšem vnímá jako parazity, kteří neplatí řádně clo ani daně a okrádají tak státní kasu o peníze, které by mohly být použity pro veřejné účely.
Někteří Cikáni ale takto prospěšní občanské společnosti nejsou, jsou hluční, řvou opilí po nocích ve svých bytech, jsou nečistí, házejí odpadky z okna, dokonce kálejí z balkonu, nepracují, poškozují si záměrně zdraví a rádi berou jakoukoliv podporu z peněz ostatních občanů. A osočují tyto občany z útisku, že je nemají rádi, že by je rádi zavřeli do lágru. Zajímavé je, že jistou část českého národa, které se začíná říkat "nepřizpůsobiví občané" nevidíme tak zřetelně: nemají totiž odlišnou pleť, která tak snadno identifikuje cikány. A přitom se projevují často i horším způsobem: vraždí, loupí, znásilňují. Dříve se také těmto lidem říkalo "lumpenproletariát". Prostě sebranka. A tak když se tedy některý cikán bude chovat stejně, pak je třeba s ním zacházet jako se sebrankou bez ohledu na rasu.