Čtyřicátý druhý den - 8.6.98
Stávka pořádaná státními zaměstnanci v pondělí 8.června se zřejmě inspirovala obdobnými boji francouzských "revolucionářů" na dálnicích. Nemám nic proti stávce jako projevu nespokojenosti s velikostí žvance, který si lze koupit za mzdu ať už je zaměstnavatelem kdokoliv. Ale odmítám, aby byli ostatní nezúčastnění občané bráni jako rukojmí. Blokovat dálnice, silnice nebo železnice je třeba považovat za druh terorizmu a důrazně se proti tomu postavit. Vyvolá to zásobovací chaos, škody na převáženém zboží. Od toho už je jen krůček k pokládání bomb a střelbu do autobusů. Nechápu, jak může takové akci policie asistovat a dokonce řídit dopravu směrem do kolapsu.
Silnice jsou přece státní, tedy veřejný majetek a určitě je nelze zařadit mezi kategorii pracoviště, které stávkující v krajním případě obsazují, aby zabránili stávkokazům narušovat jejich stávku. Pokud chtějí ti, co mají státní silnice na starost demonstrovat svoji nespokojenost s jejich stavem a hlavně se svými mzdami, mají neomezené možnosti jak demonstrovat: mohou přecházet na světelně řízených křižovatkách přes přechody se standartami s patřičnými hesly, použít megafony k informování řidičů čekajících na zelenou, rozdávat letáky a třeba i instalovat transparenty na dálniční mosty a nevím co ještě. Taková akce může mít i déletrvající charakter a také větší účinek. Zablokováním dopravy si proti sobě jen postaví většinu obyvatel. Socani ovšem tuto stávku včetně blokády podporují, protože jejich heslo je volební hlasy za každou cenu.

Reklama na sex po telefonu v denních novinách je něco, s čím se nemohu smířit. Deník Slovo se v tomto oboru vyznamenává: třetina jeho jedné stránky je zaplněna fotografiemi přebornic v telefonickém sexu. Obrázky s hesly jako Studentky vypráví,  Rovnou na věc, Rychlovka, Miluju rychlovku, Udělám tě hned, Nevydržíš déle než minutu se zřejmě snaží ušetřit zákazníkovi čas a současně i uspořit  peníze za telefon. Prostě stačí jen 38 káčé a dost. Otiskovat inzeráty tohoto ražení v běžně i dětem přístupném tisku je bezohledný přístup majitelů i redaktorů tohoto deníku: předseda představenstva a ředitel společnosti: PhDr. Jan Outlý, členové představenstva ing. Miroslav Pucholt, Libor Ševčík, Ing. Jiří Otava , Mgr. Luboš Kotrba, dozorčí rada: ing. Jaroslav Bažant, ing. Marcela Klikarová, Ing. Ilona Matulová, šéfredaktor Slova: Libor Ševčík, zástupci Ivan Bednář, Ladislav Kadavý a Pavel Páral . Morálka nemorálka, prostě spoléhají zřejmě spíše na to, že většina jejich čtenářů jsou prasata a že jim taková reklama nevadí, ba spíše že se na ní těší. Řeknete si, že je snadné cokoliv odsoudit, ale jak pomoci oněm sexuálně neukojeným chudákům, kteří to nejraději dělají přes telefonní šňůru? Mám jednoduchý návrh pro provozovatele těchto linek: zaveďte si laskavě bezplatnou linku 0800xxx, kde by se dychtiví erotomani dozvěděli, kam že mají volat za oněch 38 kaček aby uvolnili svůj vnitřní přetlak. Uvidíte, že zisky a vzápětí nejenom zisky ještě stoupnou a pak náklady a nejen náklady klesnou. A přestali by obtěžovat v novinách. Otázka ale je, z čeho by pak takové seriózní deníky jako je Slovo vlastně žily?