Čtyřicátý pátý den - 15.6.98

Turistika je nové průmyslové odvětví a pro řadu zemí je základem celé jejich ekonomiky. Nemůžeme tvrdit, že se v dřívějších dobách necestovalo. Příkladem sexuálního turisty byl Casanova, Marco Polo byl spíše turistou cestujícím do Číny než obchodníkem, středověcí křižáci sice jeli osvobodit Svatou zem ale z větší částí se jednalo o turistiku a poznávání exotických zemí a žen.
Za komunistů jsme cestovali kamkoliv hlavně za nákupy, dodnes se někteří naši takyobčané živí pašováním alkoholu do Polska. Ale většina lidí v civilizovaných zemích necestuje za obchodem. Cestování je pro ně zábavou, vytržením ze šedi každodenního života. Často se to maskuje poznáváním cizích kulturních statků, ale nejoblíbenější částí takové výpravy bývají návštěvy restaurací, barů a jiných zábavních podniků, konzumace exotických jídel a nápojů   někdy i s následky na zdraví. Existuje řada jiných lákadel jako zábavní parky s Mickey Mousem, olympijské či jiné hry, američtí turisté cestují po světě také i proto, aby se ujistili, že stravovací kombajny McDonald jsou již skutečně na každém rohu.
Jedna americká babička žijící kdesi na Miami v rámci jakéhosi výzkumu na otázku, kam cestovala nejdále ve svém životě odpověděla, že nikam. Nikdy nikam necestovala mimo hranice města. Na užaslou otázku a proč? odpověděla: "Proč bych někam cestovala, když už jsem tam?". Pak upřesnila: "No jsem přece tam, kam spousta lidí cestuje z druhého konce světa a rádi by tu zůstali, ale musí zase zpátky do svých domovů. A já tu mohu zůstat celý život."
Totéž by mohl říci téměř každý z nás, pokud ovšem bydlí a žije v nějakém přijatelném místě jako je Praha, Kutná Hora či Brno, šumavské hvozdy, brdské lesy nebo Slapská přehrada. I když třeba ta Praha začíná být plná těch odporných obtěžujících turistů, pražští hospodští zdražili aby na nich vydělali a mohli jet na Bahamy a pro domácího člověka tu zejména v létě začíná být nesnesitelno.
Je možné se domnívat, že jedním z motorů, které vytrhávají jisté množství lidí z jejich domovů a vrhá je vstříc neznámým světům je jejich nespokojenost s tím, jak jejich okolí vypadá, nespokojenost s jejich vlastním životním stylem. Snaží se tedy alespoň na krátkou dobu zapomenout na to, jako celý rok žijí a žít si tak trochu nad poměry, v luxusním prostředí, nechat se obskakovat číšníky a hotelovými sluhy, prostě žít si jako páni. Alespoň ochutnat sladký život těch, kteří tak mohou třeba i v Praze žít celý rok v luxusním hotelu. Návrat zpět ale znamená rezignaci a přiznání toho, že nejsme tak bohatí, abychom mohli být celý rok tak šťastní jako o dovolené.
Takže vám přeju, aby vás nepotkal infarkt v horké Africe, aby na vás neskočila žlutá zimnice někde v Indočíně, chraňte se před úpalem či úžehem (nikdy jsem zcela nepochopil jaký je mezi tím rozdíl), ale hlavně se chraňte před zloději, místo peněz si vezměte platební kartu nebo cestovní šeky, pojistěte sebe, své blízké, své auto i svého psa či psy, zabezpečte svůj domov a své květiny stráží sousedů nebo profesionální ochrankou a vyražte na dovolenou. Protože vyrazit si je to správné slovo.
Nechte si ale prosím pár dní na to, abyste si po dovolené někde v klidném zapomenutém místě uprostřed české přírody mohli odpočinout po všech těch zážitcích a zamyslet se nad tím, zdali to bylo opravdu smysluplné. A zkuste něco vymyslet a udělat pro to, aby se vám tam, kde žijete, o něco více líbilo po celý zbytek roku.