Padesátý osmý den - 8.7.98
Senát bude od září zasedat v nové jednací síni. Páni senátoři vyměnili nevyhovující Rytířský sál za zrekonstruovanou konírnu. Doufejme, že to nebude mít negativní vliv na průběh jejich jednání a že budou jednat alespoň tak ušlechtile, jak ušlechtilí byli koně Albrechta z Valdštejna, kteří v této konírně stávali na počátku 17.století. Zdá se, že budou mít poněkud lepší podmínky než koně, protože rekonstrukce konírny stála do dnešního dne přes 123,5 milionu korun. Je to zřejmě jedna z nejdražších koníren na světě a stálo by to za to ji zapsat do knihy světových rekordů. Je vybavena klimatizací, to aby se senátorům nezdrcly myšlenky v hlavě. Nemám přesné informace o rozloze tohoto sálu, ale za 123,5 milionu by se na zelené louce dala postavit ve stylu dvojdomku pro pana Pitharta a jeho melody boys pořádná konírna i se stájí pro pány poslance dolní sněmovny. Zbylo by i na parkoviště a tak by kočáry pánů poslanců a senátorů nemusely smrdět a zaclánět v historickém středu Prahy.

Opoziční smlouva je již zřejmě realitou. Má být dnes potvrzena na jednáních vedení obou stran. Zeman odmítl po patáliích s Rumlem reálnou možnost vytvoření koalice ČSSD+KDU-ČSL+US. "Pan prezident tím není nijak nadšen", připustil jeho dvorní poradce Pehe. Ruml používá ve svém rozhořčení výrazy jako "bezzásadový postoj ODS" a Lux hovoří o "dělbě moci mezi ODS a ČSSD". Co jiného než bezzásadový postoj zaujali oba trpaslíci při svém nepodařeném tanečku kolem ČSSD. A oni ten tanec začali první. Klaus nedělá nic jiného, než pokračuje v jejich "bezzásadovém postoji". Do budoucna je může spasit jen jejich spojení do jedné partaje. Klaus i Zeman chystají většinové volby nebo alespoň zvýšení kvóty pro vstup stran do parlamentu na 15-20%.

Na dálnici se válejí v plné rychlosti kamiony, umírají lidé a doprava je na celé hodiny zastavena. Všechno řidičské chyby: nezvládnutí vozidla při náhlé potřebě zastavit na konci stojící kolony nebo za stojícím havarovaným vozidlem. Největší krizové situace vznikají na úsecích, kde se dálnice opravuje a kde se dva proudy řítících se vozidel náhle musí svést do jednoho proudu. Nikde není žádná rezerva, všichni jedou na doraz. Bezpečná vzdálenost se nedodržuje, protože jakmile kdokoliv před sebou nechá dostatek místa pro případné náhlé zastavení, okamžitě se mu tam někdo jiný nacpe.
Odmítám proto v poslední době po dálnici jezdit a raději najedu kilometry navíc, než se vklínit do toho spolku šílenců. Jednou z hlavních příčin situace na dálnicích jsou kamiony mezinárodní nákladní přepravy. Přitom železniční přepravu kamionů přes naše území se nepodařilo zavést. Jsme na rozdíl od Švýcarů národ hlupáků, kteří budou raději umírat na silnici a rozčilovat se nad stavem železnic a rozsáhle komentovat kdejakou drobnou havárii či pochybení železničářů. Ti jsou totiž odpovědní za každý kilometr trati, za každý vagon. Co se děje na silnicích a zejména na dálnicích nikdo nereguluje, žádná kontrola přetěžování kamionů se nekoná.