Sedmdesátý pátý den - 5.8.98, středa

Havel bojuje znovu o život. Srdce se mu rozběhlo včera až na 200 tepů za minutu, na plicích je zánět, znovu dýchá přes trubičku v krku. Držme mu palce: přes jeho politické neobratnosti má přece jenom formát. Také by měl ještě napsat vlastní paměti, alespoň netuším, že by něco takového napsal.
Zeman by měl nechat svých oblíbených bonmotů. Jeho poslední přirovnání landsmanšaftu ke komunistům či republikánům odmítli všichni němečtí politici včetně Kohla. Sice se to, co řekl, špatně interpretuje zejména v zahraničním tisku (jeho srovnání vycházelo z faktu, že landsmanšaft, naši komunisté a republikání odmítli shodně Česko-německou deklaraci), ale s tím se musí počítat. On je pan ministerský předseda ještě stále v kůži předsedy nejsilnější opoziční strany, kdy mohl v boji za voliče plácat, co ho napadlo. Teď je všechno jinak, je představitel státu a jeho bonmoty, jak tomu vznešeně říkají novináři, nebude nikdo brát jako nezávazné klábosení u piva nebo becherovky, ale jako plácání ministerského předsedy. Mohli bychom se tak zařadit ke Slovensku, které je také spíše vnímáno přes výroky pana Mečiara. Pokud si nás tam už nezařadili.
To se ovšem týká i všech jeho ministrů, kteří se také vyznamenávají. Ministr kultury Dostál by nejraději zavedl placené pobyty pro naše spisovatele na Dobříši, ministr průmyslu Grégr se hádá s ministrem životního prostředí Kužvartem o Temelínu. Grégr chce stavět, Kužvart je proti, i když by rád rozhodnutí svalil na mezinárodní komisi. Já jsem pro dostavění, pořád lepší než uhelné elektrárny. A nebo budeme muset svítít loučí, ale to by se Kužvartovi také nelíbilo, protože jak se můžete dočíst v Ahaswebových vykopávkách, louče se dělají ze smrkového dřeva.
Na ministerstvech se to rojí, padáka dostávají příznivci či členové ODS, novou šanci kamarádi z Lidového domu. Zeman mínil, že žádné takové kamarádšofty (nebo snad se to teď bude psát kamarádšloufty ?) se nebudou zavádět, dost toho bylo za dřívějších vlád, ale jeho věrní mění a hrnou se na nové výhodné fleky. Úspěšně v tomto oboru podniká soudruh Šlouf, který dosadil již kromě kamarádů na výhodné místo i vlastního synka Ondřeje. Nabral si ho jako tajemníka ministr kultury Dostál. Tady je jasně patrná jeho rudá záře nad hlavou, kterou se snaží zamaskovat.
Dnes bude zveřejněno programové prohlášení vlády, ale v této chvíli (14.30) ještě na serveru http://www.vlada.cz nic není. Asi si to ještě zemanovci zcela neosvojili. Zato jsou tam stále zajímavé nabídky na místa ve vládě: topič nízkotlaké plynové kotelny, stěhovák a lakýrník. Je to logické, zejména poslední dvě funkce budou nezbytné: stěhuje se sem a tam moc lidí a materiálu (doufejme, že ne tajného) a lakovat se bude na červeno. Topič Ruml už má volno, ale nějak se mu tam do té kotelny nechce. I když by to bylo krásné, začít novou kapitolu tzv.druhého disentu.

Silnice a jízda po ní mě nedá pokoje. Když jsem hledal v různých materiálech, nalezl jsem ještě jednu radu: pořiďte si do mlhy jednu mlhovku, která by byla otočná, umístěná co nejníže a mohla se zaměřit na pravý okraj silnice. Ten se totiž neustále ztrácí a pak to většina řidičů řeší tím, že se snaží držet bílé přerušované čáry uprostřed. Pokud ale tohle udělají dva řidiči jedoucí proti sobě, není vyloučeno, že se nestihnou vyhnout.
Nikde jsem takovou mlhovku neviděl, pouze lovci zvěře a policie někdy mívá hledáček na pravém sloupku. Další problém je, zdali by taková specielní mlhovka pro pravou krajnici vyhověla našim předpisům. Napiště, pokud k tomuto problému něco máte, rád to zveřejním.