Ahasweb hovoří


Osmdesátý devátý den - 26.8.98, středa

Diletanti v CIA nebo v nějaké jiné tajné službě USA se dopustili tolika chyb, že zřejmě nedostali ty díly systému Tamara pro identifikaci letadel, které si objednali. Nebo si objednali nesprávné díly z třeba jiné verze Tamary, než kterou na černo kdysi získali. Oni to tají, že ji mají a tak celá tajná akce, do které byla zapojena řada nespolehlivých civilních osob ztroskotala. Nebyla ale nic snadnějšího, než pod pláštíkem noci tajně navštívit výrobní závod a zde zcela tajně objednat a nafasovat potřebné díly, tajně je odvézt na nějaké tajné letiště a tajně s nimi odletět na tajné místo ve Spojených státech. Celé je to k smíchu a svědčí to o tom, že přetrvává v amerických tajných službách stav, kdy si agenti pletou Slovinsko se Slovenskem, domnívají se, že hlavní město České republiky je Bratislava a Mečiar že je naším prezidentem.
Jedno je na celé té komedii s Tamarou ale nejlepší: jak nějací čecháčkové v komunistickém státě více méně na koleně dokázali vyvinout zařízení, které ještě dodnes ohrožuje bezpečnost Spojených států a které zcela znehodnotilo miliardové dolarové náklady na vývoj úplně neviditelných vojenských letadel. Zdá se, že si tuto schopnost českých hlaviček uplést z h.... bič, začíná uvědomovat řada zahraničních investorů, kteří potřebují vyrábět něco složitějšího a náročnějšího na mozky. Ony ty zlaté české ručičky jsou totiž zlaté právě pro to, že s nimi hýbe česká hlavička. Takže tahle historie o Tamaře je vlastně dobrá zpráva, ba jedna z nejlepších.

Václav Erben , takto tiskový mluvčí ministra financí, byl odvolán za oznámení, že pan ministr Svoboda bude požadovat od novinářů, aby zveřejňovali celé texty jeho odpovědí na své otázky a nikoliv jen jejich dílčí části. Jsem toho názoru, že tento jeho nápad není až tak od věci: je svinskou a zaběhnutou praxí řady novinářů našich ale i cizích, vytrhovat věty, které někdo někde řekl, ze souvislostí (viz případ Zeman-sudeťáci=komunisti), klást zavádějící otázky a jedna z nejhorších manýr televizních reportérů a rejžů je natočit si rozhovor, nechat mluvit politika a pak pustit jen obraz s komentářem, který plácá o tom, co údajně osoba na obrazovce vlastně řekla. To je krajně neslušná metoda o vůbec se nedivím odporu politiků odpovídat "na kameru" na otázky reportérů, kteří je ještě ke všemu chytají za kabát jako nějaký bezdomovec žebrající o peníze na pivo. Protože ten mikrofon nastrčený před zpovídaného je naprosto trapná rekvizita.
Všechny ty rádoby dramatické a dynamické zpravodajské relace jsou na hony vzdálené popisu právě se odehrávající reality. Méně lépe zpracovaných rozhovorů by bylo nepochybně více. Zejména tato praxe je i důvodem nespokojenosti s prací novinářů třeba i u Václava Klause. S příchodem pana Puchalského do televize se nezměnilo vůbec nic, pouze se to začíná celé blížit práci spolku honicích psů z TV NOVA.

Sociální pracovnice z Krnova se rozhodly působit pozitivně na děti z problémových rodin besedou o prevenci kriminality a drogových závislostí. Po skončení této bohulibé akce ale zjistily, že je děti okradly o peníze a doklady. Děti se nazalekly ani přítomného policisty se psem. Prosba okradených odbornic na sociální problémy, aby si tedy děti ponechaly peníze (jak výchovné:)) a vrátily alespoň doklady, vyzněla do prázdna.
Je to klasická ukázka toho, že vývin dítěte je možné zásadním způsobem ovlivnit nejvýše do 5 let jeho věku. Pak už je vše ztraceno a jeho život se ubírá nezadržitelně směrem, který určila výchova v rodině a na ulici. Nic nezmůže škola dva roky poté a už vůbec nic všelijací pracovníci prevence nebo represe. Je to smutné, ale je to tak. Vzpomínám si na jeden italský neorealistický film, kde byla nádherně pojednána scéna, jak se velmi malé děti učí kapsářství v soukromé škole jakéhosi chmatáka, větší a silnější se pak zde učily i otevírat pokladny. Je zcela jisté, že takové soukromé školy ať už rodinné nebo i veřejné existují i v tomto státě.

TopZpět