Ahasweb hovoří


Devadesátý první den - 30.8.98, neděle

Havel měl stejný nápad jako já, pokud jde o nejvhodnější umístění redakce Svobodné Evropy: někde na opuštěném kopci v polích. Umístění ve vilové čtvrti Bubeneč jej naproti tomu poněkud překvapilo. Má totiž vlastní vilu docela nedaleko. V Hovorech z Lán se pokusil na toto téma zažertovat při debatě se Zemanem, který byl tentokrát jeho hostem. Opět to ale jako vždy svým stylem nejistého vtipálka popletl. Měl přitom ojedinělou možnost se postavit osobně do role skutečného hrdiny a prohlásit, že on se ničeho neobává a že je skutečně rád, že jsou redaktoři RFE jeho sousedi. Místo toho nejistě zažertoval, jako že ho to překvapilo a po natáčení dal nepochybně pokyn tuto problematickou pasáž z pořadu vystřihnout.
Zeman nejspíše netušil, že byla tato pasáž vystřižena a dovolil si Havlovo překvapení interpretovat v rozhovoru pro novináře jako jeho nesouhlas s umístěním redakce. Nebo to věděl a s gustem předvedl, že bojovník za svobodu projevu Havel cenzuruje vlastní slova. Českému rozhlasu nezbylo nic jiného, než vystřiženou pasáž dodatečně odvysílat. Narukoval sám pan ředitel rozhlasu a pokusil se vysvětlit Havlovu reakci jako žertování na vážné téma. Prostě to rozmazali jak se dalo. Vyplývá z toho jeden závěr: u pořadů, které se tváří jako téměř živé vysílání se vystřihování nevyplácí. Je to projev jasné autocenzury, pokus vynechat něco, co by mohlo být vysvětlováno v tomto konkrétním případě jako projev Havlovy slabosti, obavy z atentátu. A tak to také díky Zemanovi dopadlo.
Doufejme, že se napříště pan prezident vystříhá stříhání ve svém propagačním vysílání. Nejlepší variantou by bylo vysílat tento pořad živě. Takový pořad by měl mnohem větší účinek. Jenomže dramatik Havel nesnáší tiskové konference, obává se svého selhání v přímé reakci na položenou otázku. Všechny svoje projevy si pečlivě připravuje, leští je do literární, někdy až neposlouchatelné podoby (ani číst se to většinou nedá, jak je to kostrbatě intelektuálně dokonalé) a pak je čte stejným způsobem, jako jeho komunističtí předchůdci.
Všechno špatně: politik musí předvádět posluchačům svoji rychlou reakci, schopnost improvizovat a přitom neblábolit. I to je jedna z důležitých schopností, které občané u svých reprezentantů a vůdců oceňují. Havel k improvizaci nenáchází dost odvahy, je spíše teoretik, intrikán a ideolog než vůdce.

Dopravní podnik takto pražský objevil opět Ameriku. Od 1.září budou některé příměstské autobusové linky praktikovat "nový způsob" kontroly cestujících: bude se nastupovat pouze předními dveřmi. Nepamatuji si, kolikrát už byla v minulosti tato praxe zavedena a opět nějakým chytrolínem zrušena. Připomíná mě to poměry v jedné firmě, kterou dobře znám. Nastoupí nový dynamický a geniální šéf, který zruší podle něj nepotřebné útvary. Když se zjistí, že to byl omyl a je pro neschopnost přemístěn svými kamarády na jiné lukrativní místo, jeho nástupce zrušený útvar po jistém tápání opět začne budovat. Samozřejmě s obrovskými obtížemi, protože kvalitní lidé orientující se ve velké firmě se sehnat nedají. Takže to trvá několik let, než se situace opět stabilizuje.
Vraťme se zpátky do dopravního podniku: doporučuji ekonomům této firmy spočítat, zda by ztráty způsobené černými pasažéry nebylo výhodnější zlikvidovat opětovným zavedením průvodčích do pražských tramvají. Vyřešil by se tím i problém bezpečnosti zejména v nočních hodinách a tramvajoví kapsáři by byli v krátké době "profláknutí". Dokonalý informační servis, který poskytovali průvodčí za starých časů, by byl současnými turisty velmi přivítán a dozajista by zlepšil kredit Prahy v zahraničí. Kdo nezažil báječnou atmosféru v tramvaji se zábavným průvodčím, neví o čem mluvím. Ale zkuste si to představit...

TopZpět