Stereotypy podle názoru odborníků na lidskou duši usnadňují život. Někteří jedinci ale nemají rádi stereotypní, nudný život v kolotoči: ráno vstanu - nasnídám se - jdu do práce - pracuji - jdu z práce - nakoupím - navečeřím se - zapnu televizi - usnu. Ovšem většina národa takto žije a realizuje i jiné řekněme standardní životní postupy: jdu do hospody - urazím svých 10 piv - sednu za volant - jedu domů. To se pak často transformuje do scénáře hospoda - auto - bouračka - funus. Nebo: hospoda či herna - nemám peníze - vyloupit poštu. Jiný scénář: veřejná zakázka - soutěž - úplatek - jistý zisk.
Jeden takový stereotypní scénář vypadá následovně:
- vědecký výzkum přírody
- objev nového druhu živočicha či rostliny
- dostaví se reportéři a kameramani
- odvysílá se to v televizi
- objeví se turisté
- příroda včetně objeveného druhu je zničena
- protestující ochránci přírody
- krach turistického průmyslu
- alkoholizmus a vymření původního obyvatelstva
V minulých časech jsem opravdu miloval "filmy o včelách". (terminus technikus z dob začátků televize, kdy vznikaly různé neplánované pauzy ve vysílání a režie musela mít takový nějaký film připravený pro vyplnění nečekané mezery. Představte si, že v dávných dobách byly v televizi i přestávky! A to plánované s titulkem "Přestávka". Když byla delší, dalo se něco "o včelách".). Takový kabelový kanál Max je jich dnes plný. Ale čím dál, tím více dospívám k názoru, že to veškeré přírodní bádání je k ničemu, ba že zcela plánovitě vede ke zničení takové objevené přírody. Vždycky se nejdříve objeví mladý nadšený vědec, který se potřebuje proslavit nevídaným objevem, což se mu často podaří. A pak už následuje jen ta zkázonosná spirála smrti.
Apeluji proto na přírodovědce: nechte proboha přírodu, zejména tu ještě nedotčenou na pokoji. Zanechte pokusů objevit v hlubinách moře či v Antarktidě něco nového. Já osobně mám rád záhady a když spatřím nějakého neznámého tvora nebo rostlinu, nesnažím se o žádné zařazování a pojmenovávání. Tiše sleduji tu záhadnou krásu a pak se po špičkách vzdálím. A nikomu neřeknu, kdeže jsem to viděl. Protože co kdyby jej napadlo se tam podívat s celou rodinou, zdupat to tam, udělat si tam ležení a "pozorovat přírodu". Koneckonců to bádání přírodovědců dodnes pořádně neobjasnilo, zdali pocházíme skutečně z opic, nebo nás někdo naklonoval. A to se ještě někteří domnívají, že jsme se vyvinuli z medvědů...
|
SOFRES-FACTUM s.r.o. uvedla včera výsledky jejího posledního výzkumu na téma "kdo by koho volil kdyby". Cituji:
Výsledky, které prezentujeme v této zprávě, jsou analýzou provedenou na reprezentativním vzorku 2099 občanů ve věku od 18 let. Šetření proběhlo ve dvou vlnách, a to ve dnech 14.-21.8. 1998 a 28.8.-4.9.1998.
ČSSD by nadále volil největší podíl lidí, kteří by přišli k volbám. Sociálním demokratům by nyní odevzdalo hlasy 27,1 % potencionálních voličů. Mírný pokles preferencí této strany, kde kterému došlo v průběhu července, se v srpnu zastavil a nyní se situace nemění.
Preference ODS se po období mírného nárůstu ustálily na úrovni podpory čtvrtiny potencionálních voličů (25,2 %). Vyšší preference, než ukazuje současný výsledek, naposledy dosáhla ODS v "předbalíčkovém" období, konkrétně v březnu 1997 (26,5 %).
Další podrobné podrobné informace o ostatních stranách zde v příloze.
Vyplývá z tohoto průzkumu řada zajímavých věcí: ČSSD je strana dělníků, ODS strana inteligence a podnikatelů, US spíše strana bohatých, KDU-ČSL strana chudých z malých měst a vesnic. Otázka zní, jak moc se dá takovým průzkumům věřit, protože vzorek 2099 občanů a občanek může být vybrán také velmi účelově. O tom se na serveru sofresáků nedočteme. Opakovaně pokládám otázku, z jakého popudu tato dnes mezinárodní společnost tento průzkum předkládá a kdo to zaplatil. Je to totiž zcela komerční firma a nikoliv nějaká nadace, která by pro takové politické průzkumu seděla lépe.
Stojí tu totiž otázka, kdo vlastně v této ale i ostatních zemích vlastně nejvíce ovlivňuje politické smýšlení obyvatelstva a tím i výsledky voleb. Nepochybně jsou to novináři, firmy provádějící a zveřejňující průzkumy, televizní a rozhlasoví redaktoři. Nikoliv politici, protože ti na rozdíl například od politiků v USA neovlivňují své voliče přímo, ale přes média, která navíc jejich slovům nenechávají vůbec zaznít, jen z nich vytrhávají a případně překrucují to, co vlastně řekli a oni pak vysvětlují, že to tak neřekli, a že to bylo vytrženo a že chtěli říci něco docela jiného. Politici navíc u nás trpí jakousi schizofrenií, protože se domnívají, že mohou jednou hovořit jaksi za sebe, za člověka, a jindy že mohou hovořit za sebe jako za ministra, předsedu vlády. Zejména socdemáčtí ministři to ve svém neumětelství dělají velmi často.
Takže otázka zní: kým se necháte více ovlivnit při vaší volbě? Názory novinářů, politiků nebo se pokusíte si vytvořit vlastní názor? Stavěl jsem se včera v nejmenovaném hypermarketu pro pivo, pytle na odpadky, džusy a červenou řepu. Pivo pro sebe, džusy pro ženu, řepu pro oba - je dobrá na červené krvinky. Bylo tam narváno, hala jako stodola a všichni jsme tam přijeli auty. Jiná možnost není, je to trochu za městem. Na parkovišti nebylo k hnutí, odhadem tam bylo asi tak 600 aut všeho druhu. Prostě, na bídu a spálenou vykradenou zemi to nevypadalo.
|
Zpět