Tragédie autobusu.
Na deset se v sobotu 6.2.99 zvýšil počet obětí úterní tragické srážky autobusu se stojící nákladní tatrou u Středokluk v okrese Praha-západ. Na jednotce intenzivní péče ortopedického úrazového oddělení nemocnice v Kladně zemřel odpoledne čtyřiapadesátiletý těžce zraněný muž. Na resuscitačním oddělení nemocnice v Kladně je hospitalizován další těžce zraněný cestující z tragicky havarovaného autobusu, osmadvacetiletý Bělorus, jehož stav je podle lékařů stabilizovaný.

Řidič již přiznal vlastní chybu a hrozí mu trest tři až deset let vězení. Možná, že se prokáže, že stojící tatra nebyla osvětlená a že nebyl za ní postavený výstražný trojúhelník, ale mrtvým to život nevrátí, těžce zraněným, kteří to snad přežijí to nevrátí zdraví navždy poškozené. Vypadá to i na to, že autobus nebyl docela v pořádku, že možná jeho oplechování bylo zrezivělé. Rodiny zemřelých dostanou dvacet tisíc jako finanční výpomoc, která ovšem nebude stačit na nic víc, než na slušný pohřeb.

Z uvedeného případu, který zdaleka není jediným v poslední době, vyplývá jedno: silnice je nebezpečným místem, kde se ale účastníci provozu nechovají přiměřeně tomuto nebezpečí. Navíc stávající předpisy neodpovídají změněným podmínkám na silnicích. Přibylo rychlých aut, speciálně u nás přibývá nákladních vozů a autobusů, které jsou v katastrofálním stavu. Jejich majitelé, ať už je to stát, města nebo soukromníci, nemají peníze na řádné opravy, natož na nákup nových bezpečnějších vozidel.

Proto by se každý účastník provozu na silnici měl vždy snažit zajistit vlastní bezpečnost, ale také bezpečnost ostatních. Každý přece musíme počítat s tím, že se naše vozidlo stane nepojízdným. A v noci je to tím horší, protože když to nejede, tak to většinou také nesvítí, nejdou spustit varovná blikající světla. Pokud chcete tedy něco pozitivního udělat, kupte si pořádnou velkou akumulátorovou svítilnu s blikajícím žlutým světlem. A v případě, že zůstanete stát tam, kde nemá stojící vozidlo co dělat, zapněte proboha toto světlo záchrany životů těch, kteří se právě zezadu blíží a netuší, že se tady motáte kolem vašeho nepojízdného miláčka. A pozor: i zepředu se na normální silnici můžete stát překážkou, do které v plné rychlosti narazí vůz z protisměru, který právě předjíždí někoho jiného. Takže druhé světlo je nutné, aby blikalo na levém předním blatníku.

Jedno je jisté: směšný trojúhelník už dosloužil a doba si žádá razantnější prostředky pro označení nepojízdného vozidla. Nečekejte, že naši zákonodárci snad změní v dohledné době příslušnou vyhlášku. Zachovejte se jako myslící bytosti a jednejte z vlastní vůle racionálně. Hned zítra jdu nakupovat!!!
 

Sněhová kalamita je tady. Od rána padá sníh jako utržený z řetězu a nehodlá jen tak přestat. Kolem nedělního poledne napadlo v Praze kolem 5 cm čerstvého mokrého sněhu. To se jistě dokonale hodí organizátorům Mezinárodního mistrovství české armády nazvané "Winter Survival", tedy zimní přežití, dnes začíná v Jeseníkách v oblasti Pradědu. Dvacet tříčlenných družstev ze šesti zemí bude do pátku soutěžit v přežití ve volné přírodě, orientačním běhu ve dne i za tmy, horolezectví a lyžování. Již pátého ročníku tohoto sportovního klání se kromě českých vojáků zúčastní také příslušníci ozbrojených sil Norska, Belgie, Rakouska, Polska a Slovenska.

Doufám, že jsou účastníci dokonale vyzbrojeni teoreticky i prakticky. Pokud ne, mohou se něco málo dozvědět v Ahaswebových radách. Podívejte se tam i vy, zejména jestliže hodláte vyrazit někam do přírody, nebo jen po silnici.

Bill pustil chlup.
Spoluzakladatel softwarového gigantu Microsoft Bill Gates a jeho žena Melinda o víkendu věnovali 3,3 miliardy amerických dolarů na dobročinné účely. Prostředky půjdou do dvou nadací ve prospěch celosvětových zdravotnických a vzdělávacích projektů. Jak v sobotu informoval americký magazín Fortune, poslední finanční převod od nejbohatšího člověka světa je považován za dosud největší charitativní dar, jaký kdy byl poskytnut.

Peníze poskytnuté šéfem Microsoftu zahrnují 2,2 miliardy do nadace Williama Gatese, která nese jméno Gatesova otce, je jím také spravována a zaměřuje se na programy kolem ochrany zdraví a populace. 1,1 miliardy pak bude převedeno do Gatesovy vzdělávací nadace, z níž se mj.financuje počítačová výchova dětí a mládeže.

Podle statistik je Bill Gates svým majetkem 82 miliard dolarů nejbohatším člověkem planety. A pokud to takhle půjde dál, asi jím zůstane. Jeho smrtí, do které je jistě ještě daleko, to ale neskončí, firma Microsoft bude existovat dál a bude ještě bohatší. Je to důsledek mechanizmu, kdy značná část firem a obyvatel této planety, kteří vlastní počítač, odevzdávají téměř každý rok jistou částku do pokladny této nadnárodní firmy. Často zcela zbytečně, jen v touze být dostatečně "in", mít to nejmodernější. Nemůžeme tento trend ani trochu srovnávat například s trhem modního oblečení, i když to k tomu má velmi blízko. Pokud si na jaře nekoupíte nejnovější model šatů nebo saka, ještě to neznamená, že nebudete moci komunikovat se svými obchodními partnery. Bez poslední verze známého balíku Office se ale nechytnete, protože prostě tu zatracenou nabídku či smlouvu, kterou vám právě poslal obchodní partner mailem, nepřečtete a nebudete mu moci poslat vaše připomínky.

Dobrovolně jsme se chytili do Gatesovy pastičky a nemáme šanci z ní uniknout. Protože standardy tvoří jeho firma, naše disky nám zaplácávají nesmysly jeho programátoři. Je to možná počátek budoucí celosvětové nadvlády, kdy bude opuštěna myšlenka spojených národů a bude nahrazena spojenými počítači. Nebudeme platit daně tak jako dnes, zaplatíme je do společné nadnárodní pokladny vždy při zakoupení nové verze programu, nového upgradu, nových nástrojů. Nebo ještě lépe, jak to vidí vizionáři a jak to už částečně funguje, zaplatíte na síti sítí za zapůjčení Wordu pro napsání jednoho spisku relativně nepatrnou částku. A další den či hodinu opět za stejný či jiný program. Je to mechanizmus již dokonale odzkoušený mezinárodními telecomy.

Otázka zní: je to, co nás čeká špatně? Máme nějakou jinou alternativu? Bude se nás někdo ptát, zda to tak chceme? Ostatně, ptal se někdo nás (mám na mysli občanskou společnost), zda chceme mít takto uspořádaný stát, zda chceme právě takové zákony, které uplácali ministři a poslanci? Měl kdokoliv z nás vliv na to, jak vypadá naše ústava? Odpověď je jednoduchá: NE, NIKDY. A ani v budoucnu tomu nebude jinak. Nápady, že bychom mohli o důležitých věcech hlasovat přímou volbou pomocí internetu, byly rázně zavrženy. Přece nemůže kdejaký blbec či slepice rozhodovat o věcech tak důležitých, jako jsou platy poslanců či kolik se přihodí panu prezidentovi na opravy a adaptace Pražského hradu, aby mohl kromě hradní galerie zprznit i jinou část této národní památky jen proto, že jeho kamarád architekt Šípek potřebuje nějaký ten vejvar.

A už na mě jde zase ta blbá nálada. Ale ta se ztratí, protože venku neustává ani patnáct minut po jedné v neděli v Praze v Evropě na zeměkuli padat sníh a nevím proč, já mám katastrofy rád, přímo miluju ten zápas s přírodou, ve kterém ona vždy vítězí a ukazuje nám tak jasně, že jsme tu jen bobek živé hmoty, která náhodou nabyla té schopnosti, které tak nadneseně říkáme rozum.