Boj proti kapitálu se opět rozpoutal, tentokrát přímo v srdci "světového imperializmu", ve Washingtonu. Účastníci zasedání Mezinárodního měnového fondu a světové banky se museli za pomoci policie probojovat v autobusech do místa jednání. Demonstrantů bylo kolem deseti tisíc. Máme se tedy v Praze na co těšit. Však se také účastníci protestů nechali slyšet, že určitě do Prahy přijedou. Těžko říci, z které banky berou peníze na letenky, jisto je, že je mají a že přijedou. Ještě mě pořád straší v hlavě Hitlerův Mein Kampf, jak je to mazaně napsané a jak se to dá stále ještě zneužívat. Tak si představte, že na straně 154 stojí:

"Dnes již nejsme vysmíváni chytráky naší městské politiky; dnes vidí i tito, pokud nejsou vědomými lháři, že mezinárodní kapitál byl nejenom největším válečným štváčem, nýbrž ani nyní, po skončení bojů, neopomíná dělat z míru peklo. Boj proti mezinárodnímu finančnímu a půjčovnímu kapitálu se stal nejdůležitějším programovým bodem boje německého národa za nezávislost a svobodu."

Připomínám, že to Áda napsal někdy kolem roku 1924, po první světové válce, před válkou druhou. Má to tedy znamenat, že současní odpůrci mezinárodního kapitálu, globalizace a čertví ještě čeho, jsou ve skutečnosti zakuklení fašisté? S Hitlerovým výrokem, pokud by netušili, kdo ho napsal, by jistě bez výhrad souhlasili. Jedna z demonstrujících na otázku Proč jste tady? odpověděla: "Protože světová banka podporuje válku." Není jasné, kterou válku měla na mysli, nejspíše válku jako takovou, válku jako prostředek k znásobení kapitálu. Za největší zlo globalizace považují zejména ožebračování tzv. třetích zemí, bývalých kolonií.

Zdá se, že se svět nachází ve stejném srabu, v jakém se potácel před první, ale i před druhou světovou válkou. Ke třetí válce snad nedojde, když, tak jenom omylem nebo na základě nějakého teroristického zásahu většího rozsahu, řekněme za použití jaderné zbraně. Světové bohatství zdrojů, o které jde především a vždycky šlo, je ovšem již mnohem menší, řada zemí již nemá žádné vlastní zdroje energie a surovin. Tam, kde ještě něco zbývá, logicky vznikají menší či větší postkoloniální války. Odpůrci globalizace a kapitalizmu jsou sice velmi agresivní, akční, jejich protesty jsou i dobře organizované včetně využití internetu, nemají ale žádnou skutečnou organizační platformu a zejména nenabízejí žádný skutečný recept, jak tedy dál. jak má svět existovat bez toho nenáviděného kapitalizmu. Naivně se domnívají, že prostá revoluční akce něco zmůže, že se někdo z těch vládců chytne za nos a řekne doma ve své hedvábné posteli: Víš, mámo, musíme s tím už sakra něco udělat, právě mě napadlo, jak ten kapitalizmus zlikvidovat a nastolit nový řád na úplně jiné, lepší bázi.

My jsme si na rozdíl od demonstrujících odpůrců globalizace a kapitalizmu tu jinou bázi pěkně užili. A nikdo, kromě 11% prokomunistických pitomců, nemá chuť ten experiment znovu opakovat. Je tu nějaká snadná, rychlá cesta, jak jinak a lépěji dál? Žádná rychlá a geniální řešení neexistují. Problém chudoby a bídy, hladu, nedostatku a drahoty spočívá ve dvou věcech: je nás na matičce Zemi moc a nikomu se nechce pořádně makat. Současní vládci v Číně tu třetí cestu nalezli: povoleno je jedno dítě v rodině, když máš dvě, nedostaneš žádné přídavky na děti a když máš víc dětí, můžeš přijít i o zaměstnání. Je to samozřejmě nedemokratické, ale jinak se králíkovi vysvětlit nedá, že toho dělání potomků musí nechat, aspoň na chvíli. Prostě mu nedáte mrkev a on to pochopí. Drobné podnikání je povoleno, státní kapitalizmus je povolen, soukromá iniciativa není zločin. V Číně proto žádný hladomor není, zatímco v sousední Severní Koreji ano. Tohle je ale přece pro nás nepřijatelné, řeknete každý z vás. Ano, ale my v Čechách se nemnožíme geometrickou řadou, všude jinde ale, všude tam, kde je hlad a bída se ovšem množí obyvatelstvo velice nekoordinovaně.

A z úst jejich mluvčích pak můžete slyšet v televizi názor, že "když nám nepomůžete, když se s námi nerozdělíte o svůj krajíc, tak potom se zvedneme a zatlučeme na vaše dveře, Afrika se vydá podle starodávného vzoru na cestu, stěhování národů započne." Ono to stěhování už započalo, je to vidět každý den na našich východních hranicím, je to jednosměrný pohyb z východu na západ, z jihu na sever. My tu na rozdíl od nich ještě máme trávu na loukách vhodnou pro jejich dobytek, ještě tu máme stromy, se kterými je možné zatopit, ohřát se a uvařit si kus flákoty a jít dál.

Tohle všechno pánové ve Světové bance a MMF moc dobře vědí a v obavách o budoucnost civilizovanější části světa se snaží nějak pomoci. Jenomže to zatím vždy skončilo půjčkami, které nikdo nebyl schopen splatit. Ve skutečnosti to žádné půjčky nejsou. Jsou to podpory vyplácené ve strachu, že jinak bude hůř, že nám přijdou zabušit na dveře. V Africe samotné k tomu právě teď dochází, majetek bílých farmářů je jednoduše zabavován a oni sami jsou vyháněni, často i zabíjeni. A peníze přicházející jako pomoc od těch bohatších států často končí na kontech samozvaných vládců. Proto se volá po zprůhlednění poskytování pomoci strádajícím ekonomikám a po přesunu peněz na přímé financování rozvoje místo dlouhodobých půjček rozpouštěných do kapes vládnoucí byrokracie a nereálných projektů. Když někdo neumí s penězi hospodařit, tak mu místo toho musíte dát raději poukázky na oblečení, nástroje a stravu a hlavně práci. Jinak si do chatrče koupí za tu podporu televizi a chlast a ze zoufalství se začně rozmnožovat.

Klaus bude prezidentem. Hradní mistr intrik pan Jiří Pehe zplodil tuhle krásnou jasnozřivou dedukci:
"V posledních týdnech lze v kuloárech od některých politiků čtyřkoalice zaslechnout následující úvahu: Pokud se politickým oponentům nepodaří čtyřkoalici rozštěpit, spadne jí volební vítězství v roce 2002 do klína. Jelikož čtyřkoalice nebude s největší pravděpodobností schopna sestavit vládu sama, bude, coby pravicová formace, muset nabídnout opoziční spolupráci Občanské demokratické straně. Má-li se předsedou vlády stát představitel čtyřkoalice, bude možné získat ODS ke spolupráci pouze tak, že čtyřkoalice podpoří Václava Klause v prezidentských volbách 2003."

Trvalo mu to dosti dlouho, než dospěl k tak pregnantnímu závěru. Ve svém článku v MFDnes pan Pehe samozřejmě brojí za to, aby se tak proboha nestalo, přece ta čtyřkoala není tak prodejná, aby vyměnila vládu za Klause prezidenta. Ale je prodejná a nejspíše to tak dopadne, jak již dávno prorokuji. Sociální demokrati znaveni čtyřletým vládnutím odejdou do opozice a pokud skutečně čtyřkoalice volby vyhraje, ještě ráda uzavře opoziční smlouvu s ODS. Protože tato ryze česká diplomatická nekoaličně neopoziční varianta si zaslouží delšího života. Protože, co by za to dali například taliáni, kdyby tu naši českou politickou uličku dokázali aplikovat. Chce to mezinárodní seminář, pochlubit se touto objevnou metodou vládnutí a naučit to širší mezinárodní politické publikum.

Kdo nechápete, co je to nahoře za záhadný obrázek, pak vězte, že jsem měl skutečně dobrý úmysl ozdobit tento článek potraitem pana Peheho, leč kde nic, tu nic. Selhala i jinak spolehlivá Altavista, která nabídla po zadání klíčového slova pehe právě tuto zázračnou skákající velrybu, pardon, jedná se o vorvaně. Ovšem pan Pehe je skutečně takovou bystrou rybou v našem politickém rybníce a tak proč ne. Budeme mu nadále říkat "náš milý vorvaň". A to není všechno. Ještě je po panu Pehem pojmenovaná jedna zátoka přímo ve Spojených státech amerických, na Tahiti. Opravdu krásné místo, může na ní být hrdý, hned bych tam jel na dovolenou.

Nebo také Home