Opět nové obrazy v galerii

Kam s penězi ? Po téměř smrtelném kolotoči, který zažila Investiční a poštovní banka minulý týden bylo dnes v 7.00 hod ráno ještě před otevřením bank oznámeno, že vše je geniálně zachráněno: IPB byla prodána Československé obchodní bance. Všechny pobočky IPB (nyní již vlastně pobočky ČOB) budou dnes normálně fungovat, bankomaty budou naplněny bankovkami. ČOB převzala celou, úplně celou IPB včetně Poštovní spořitelny, dále tam patří Českomoravský penzijní fond, IPB Pojišťovna, První investiční společnost, Českomoravská hypoteční banka, IPB Leasing a Českomoravská stavební spořitelna. Všechny smlouvy, termínované vklady a garance zůstávají plně v platnosti, vklady jsou garantovány ve výši 100%. Z prohlášení není jasné, za kolik byla banka prodána, je to nepochybně předmětem obchodního tajemství. Také není jasné, kolik akcií vlastně ČOB koupila a kdo se ještě a jakým podílem na vlastnictví banky podílí. Nucená správa IPB zahájená dramatickým obsazením centrály IPB správcem za pomoci samopalů policejního útvaru rychlého nasazení s případným názvem URNA tedy trvala jen pouhé tři dny. Zdá se, že v tomto směru jsme jistě vytvořili světový rekord. Údajně byly obavy, že stávající manažment, zejména pánové Tesař a Procházka, má snahu vytáhnout z banky peníze na svá konta kdesi v zahraničí.

Nemá cenu rozebírat celou kauzu podrobněji, stejně nejsou volně k dispozici relevantní údaje o stavu IPB. Banka byla prý řízena tak, že podnikala slušně řečeno riskantně. Její obchodní operace byly na hraně zákona, pánové Tesař a Procházka si dělali co se jim zlíbilo. Banka především financovala tzv. českou privatizaci, to znamená, že peníze důvěřivých drobných vkladatelů se půjčovaly především vlastním kamarádům s jasnou vizí, že už je banka nikdy neuvidí zpátky. Inu, to je oblíbená praxe našich milých bankéřů, záložníků a kampeličkářů. Oblíbeným trikem v tomto kolotoči peněz je vydávat se za ekonomické blby a smolaře, kteří vše činili v dobré víře pomoci české ekonomice. Vždyť to jsou vlastně čeští vlastenci, hrdinové, noví obroditelé našeho hospodářství. To jen omylem směrují peníze na svá konta kamsi do zahraničí, nakupují drahá auta a rozlehlé vily. Člověk je přece ve své podstatě zlý a nemravný a často svůj boj sám se sebou prohrává. Dítě vám řekne "maminko, to jsem nechtěl udělat, že ta stodola shořela, to byla nešťastná náhoda. A ty peníze jsem si jen půjčil, neukradl jsem je..."

Proto nebudeme na naše bankéře krutí a zlí, zlo se má odplácet dobrem. Udeří-li tě, nastav druhou tvář. Jedno je ale jisté zcela nesporně: pokud jste někdo ve dvou vlnách české kuponové prichvatizace získali třeba až neskutečných 30 či dokonce 50 tisíc, pak vězte, že je již dávno nemáte. Odevzdali jste je bez řečí a dobrovolně jako naprostí pitomci zpátky státu ve zvýšených daních v důvěře, že budou použity na věci veřejně prospěšné a sociální, zejména když nám právě vládnou ti hodní narudlí hoši z Lidového domu. Leč opak je pravdou. Vaše penízky se dostaly vládním penězovodem zpátky k těm gaunerům, pardon, českým privatizátorům, kteří je sice chtěli použít pro vaše blaho, pro rozvoj podniků, které vám poskytují nebo poskytovaly práci, ale nějak se jim to vymklo. Prostě objektivní potíže, nekalá konkurence ze západu, samé podrazy a najednou, světe div se, podnik je na huntě, prachy neznámo kde a zaměstnanci na dlažbě.

Jak pravil Lenin, Što délať? Kam dát svoje těžce vydělané peníze? Někdo podobnou starost nemá, protože je se svým rozpočtem v mínusu. Buď je zadlužený pracující nebo zadlužený nepracující na podpoře či dokonce nepracující bez podpory bos, tedy například takový bezdomovec. Ten se vašim starostem o peníze jen směje.

Problémy kam s penězi má tedy jiná část populace. Jsou to především všichni poctiví podnikatelé, kteří musí mít někde otevřený běžný účet, protože všechny obchody se nedají dělat s kufrem peněz. Další nemalou skupinou jsou kupodivu důchodci či občané do důchodu se odpovědně připravující. Kladu důraz na slovo odpovědně, protože jistá část obyvatelstva nemá náladu ani chuť se chovat odpovědně. Ti odpovědní jsou si vědomi, že jejich současná skrovná životní úroveň se s přechodem na státní podporu zvanou důchod silně sníží a jejich životní náklady se naopak mohou dramaticky zvýšit například příchodem nemoci. Snaží se proto si něco peněz pro důstojné prožití konce života našetřit. Nemalá část z nich se ve světě financí vůbec neorientuje, jako jediný bankovní produkt znají vkladní knížku nebo slamník. Pokud mají své peníze doma, přicházejí nejen o symbolický příspěvek na inflaci ve výši kolem 4% úroků, ale navíc se vystavují i riziku loupeže či přepadení, kdy přijdou o všechny své peníze, často i o život. Riskují i ztrátu spojenou s případnou měnovou reformou či přechodem na euro.

Jiní se snaží peníze uložit do něčeho hmotného: kupují obrazy, starožitnosti, známky, zlato. I ti riskují ztrátu při případném prodeji nemluvě o možnosti tragické chyby při nákupu, kdy mohou být snadno podvedeni či koupí věc kradenou, která je jim zabavena. Největší riziko je pravděpodobně u obrazů, ovšem pokud to někdo dělá dlouhodobě na základě hlubokých znalostí, může mu to přinést i několik set procent zisku. Důležité je, aby se našel kupec právě v tom okamžiku, kdy budete potřebovat hotové peníze. Dnes už i lékaři raději dávají přednost platbě na dřevo.

Kupovat zlato v klenotnictví nemá smysl, protože při prodeji se hodnotí jen váha zlata, nikoliv umělecká práce, za kterou zaplatíte při koupi nemalou část ceny. Kupovat zlato v prutech či cihlách - samozřejmě v bance - znamená sice jistotu, leč s ohledem na kolísání ceny zlata stejně při prodeji obvykle ztratíte až desítky procent ceny, protože nebudete moci počkat na výhodný okamžik, kdy kurs zlata poněkud stoupne.

Investovat do nemovitostí je krajně riskantní podnik. Nejistá je už fáze koupě, kdy můžete koupit něco, co údajnému prodávajícímu nikdy nepatřilo a nepomůže vám mnoho ani spolupráce realitní kanceláře. Její účast v procesu prodeje a koupě zvýší nepochybně cenu, kterou zaplatíte, až o deset či více procent. Pokud koupíte, máte naději, že ceny zejména pozemků budou spíše stoupat než klesat. Odborníci tvrdí, že právě teď jsou ceny nemovitostí na historickém minimu. Tvrdí to ovšem už nejména jeden rok. Největší nárůst se dá očekávat, jakmile vstoupíme do EU, pokud tam ovšem v dohledné době vstoupíme.

Marné také není koupit lacino pozemek od obce s tajnou informací, že tudy povede dálnice a že cena stoupne. To je klasický pozemkový podvod za účasti komunálních úředníků či politiků, odehrává se dnes a denně. Na to ale potřebuje důvěrného kamaráda na správném místě, který musí dostat řádný podíl na zisku. Může se stát, že shrábne zisk celý a vy na tom budete se svými penězi stejně, jako před realizací této náročné operace. Nezapomeňte si započítat všechny náklady s koupí nemovitosti spojené.

Další z možností je nakoupit ve vhodnou chvíli dolary nebo marky (u marek pozor na přechod na euro!) a uložit si je pro větší bezpečí do schránky v nějaké větší bance. Nebo dát do zavařovačky a zakopat na neznámém místě.

Trvalou a jistou investicí do budoucna je nakupování kvalitních vín a kořalek. Potřebujete na to jen pořádný sklep a vyznat se v tom. Takové produkty stářím jen získávají na ceně a je naděje, že se správný kupec-pijan najde ve správnou chvíli, kdy budete muset prodat. Nakonec i ten doktor přijme s větším nadšením archivní víno staré deset let spíše, než flašku kořalky koupenou právě teď v samoobsluze.

Co takhle stát se tichým společníkem? Máte-li spolehlivého známého nebo člena rodinného gangu, není to špatná varianta. Otázkou je, zda se jeho byznys vyznačuje tím, že produkuje alespoň o něco více, než vklad u spořitelny na 4%. Protože kdyby prodělal, tratíte s ním i vy. A když zbankrotuje, vaše peníze budou fuč. Lepší je se spojit s drogovou mafií, tak je výsledek jistý. Můžete se také dát na nelegální lichvu neboli půjčovat peníze na krátkou dobu za nekřesťanský úrok. V obou případech je poněkud nejisté, že se dožijete důchodu ve zdraví...

Teď si asi říkáte, tak co nám ten Ahasweb poradí? Kam teda máme ty svoje krvavě nabyté peníze uložit? Mám jen jednu radu: vyberte si zdejší pobočku některé světoznámé zahraniční banky. Nepočítejte s horentním ziskem, hledejte jen takovou banku, která má vklady pojištěné na 100%. Založte si osobní účet, některé banky tomu říkají vkladní knížka, se kterou jdou ale dělat všechny operace jako s osobním účtem, zejména bezhotovostní platby. Nechte si vystavit mezinárodní kartu do bankomatu, což vám ušetří cestování do pobočky pro peníze, protože ta bude nejspíše v nějakém velkém městě, možná jenom v Praze. A potom se modlete usínaje i vstávaje, aby nedošlo k nějaké velké mezinárodní finanční krizi.

Spojí se Korea ? Symbolickým potřesením rukou mezi severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem (58) a jihokorejským prezidentem Kim Te-džungem (75) začal v úterý 13.června 2000 v severokorejské metropoli Pchjongjangu historický, vůbec první summit obou států rozděleného Korejského poloostrova. "Jsme součástí téhož lidu. Třináctý červen bude mezníkem v dějinách", řekl při první, téměř půlhodinové schůzce v oficiální rezidenci v Pchjongjangu Kim Čong-il svému hostu. Ten sdílel názor, že je třeba usilovat o to, aby byl první mezikorejský summit úspěšný. "Prezident Kim Te-džung a předseda Komise národní obrany (nejvyšší funkce v KLDR) Kim Čong-il se dohodli, že budou podporovat národní usmíření a spolupráci", informoval po jednání novináře náměstek jihokorejského ministra pro národní sjednocení Jang Jong-sik.

Jak dopadne tato choulostivá operace? Mezinárodní komentátoři zmateně kalkulují a nic nechápou. Kde se vzalo náhle to společné úsilí o spojení obou částí Koreje? Předpovídám, že to dopadne stejně, jako v případě Vietnamu: sever mírně povolí pouta v oblasti soukromého podnikání, jih bude mít náhle k dispozici docela slušný trh, pokud ovšem vysolí něco na dřevo. Hlavně to bude chtít jídlo a investice do zemědělství a průmyslu. Výsledkem bude společná vláda komunistů a demokratů. Pohlaváři ze severní části Koreje by se totiž rádi více obohatili a začali si užívat života po západním způsobu. Ideologické zmaty mohou klidně hlásat dál stejně jako ti naši komunisté. K žádným zmatkům a revoluci nedojde, protože armáda vše udrží v klidu. Nás se možná dotkne časem to, že automobily Daewoo se budou montovat i v severní části Koreje a tak budou možná méně kvalitní...

TOYEN vás dozajista nadchne a omámí. Galerie Hlavního města Prahy uspořádala v Domě U Kamenného zvonu a ve Staroměstské radnici impozantní výstavu této světoznámé české surrealistické malířky. Původním jménem Marie Čermínová, narodila se 21. září 1902 v Praze, zemřela 9.listopadu 1980 v Paříži. V roce 1923 začala používat pseudonym Toyen, kterým nahradila svoje rodné jméno.

Poprvé vystavovala na legendárním Bazaru moderního umění (1923). V roce 1922 se o prázdninách na Korčule seznámila s malířem Jindřichem Štýrským, který zůstal až do své smrti jejím nerozlučným přítelem. Toyen stála u zrodu Skupiny surrealistů v ČSR a vedle Štýrského byla jejím nejvýznamnějším představitelem. Účastnila se výstav mezinárodního surrealistického hnutí nejčastěji iniciovaných André Bretonem, s nímž se seznámila v roce 1936 v Praze.

Po vypuknutí války ve svém bytě ukrývala nejmladšího člena skupiny Jindřicha Heislera. Toyen i Heisler po roce 1945 tušili, že politická situace může přerůst v komunistický převrat a tak odešli v roce 1947 do pařížského exilu. V 50.letech úzce spolupracovala s teoretikem Ch.Estiennem, jenž připravil několik jejích samostatných výstav, od konce 50.let do poloviny 60.let s teoretikem E.Jaquerem, který ji začlenil do mezinárodního hnutí Phases.

Přelom 50. a 60.let představuje vyvrcholení malířské aktivity Toyen, jak to dokumentovaly její tři samostatné pařížské výstavy - 1958, 1960 a 1962. V roce 1966 v rámci uvolňování komunistického režimu uspořádali F.Šmejkal A V.Linhartová výstavu dvojice Štýrský a Toyen v Brně a v Praze (viděl jsem:). Ve druhé polovině 60. let se začala věnovat více kolážím, suché jehle a volným knižním ilustracím.

Neleňte, zvedněte líné pozadí a vzhůru na Toyen. Výstava končí až 6.srpna a opravdu stojí za to. Další šance uvidět tak reprezentativní průřez celým dílem Toyen bude tak nejdříve za třicet let! Pro milovníky erotiky jsou zde vystaveny i erotické kresby a obrazy Toyen...

Home