Čtěte nejnovější a nejdůležitější zprávy ze zahrádky, kde právě Ahasweb dlí a je zmítán přírodními živly.

Aktualita: požáry v USA se nepodařilo uhasit ani s pomocí zahraničních požárníků. Byla nasazena i armáda v počtu několika tisíc vojáků. Je s podivem, že země disponující téměř neomezenou mocí se nedokáže vypořádat s lesním požárem. Podle záběrů televizních kamer ale nikde nebyla vidět žádná větší technika. Proč třeba armáda nepoužije bombardovací letadla pro vytvoření pásů země bez vegetace, přes které by nemohl požár dál pokračovat? Armáda také jistě disponuje velkým množstvím těžkých mechanizmů pro zemní práce, které by takové přehrady proti ohni mohly vytvořit.

V jedné filmové komedii, jejíž děj se odehrával v Africe byla docela poučná scéna, jak se zachránit před požárem: uměle založený požár vytvoří území bez vegetace, které poslouží jako útočiště před blížícím se požárem. U tak velkých požárů nemá smysl je hasit vodou, která často ani není k dispozici. Kropení ohně vysokého několi desítek metrů vodou z helikoptéry nemá žádný viditelný účinek. Oheň zastaví jen nedostatek potravy, jen území bez vegetace. Doufám, že to někoho ve Státech napadne a že konečně americká armáda ukáže svoji skutečnou sílu. Čekat na podzimní a zimní nadílku sněhu by bylo projevem naprosté neschopnosti a nevídané rezignace.

Změněná realita. Došlo vám už konečně, že svět se během posledního roku dramaticky změnil a už nikdy nebude vypadat jako dřív? Zásadně a masově se změnily způsoby lidské komunikace. Do nedávné doby platilo, že když si chcete pohovořit s druhým člověkem, musíte se s ním setkat osobně nebo jej zastihnout v okamžiku, kdy se právě nachází u svého stacionárního telefonu doma nebo v práci. Většino lidí dokonce ani telefon doma neměla a ani v zaměstnání nebyli telefonem k zastižení. Zavolat třeba svého známého pokrývače nebo zedníka do práce nebylo možné. Jen "bílé límečky" měly tuto výsadu, i když někteří zaměstnavatelé viděli jen neradi, když si někdo vyřizoval soukromé hovory v pracovní době. A tak nezbývalo než se setkávat osobně a komunikovat oním pradávným způsobem z očí do očí. Mělo to i řadu výhod. Osobní kontakt poskytuje i prostředky neverbální komunikace: gestikulaci rukou, výraz tváře, postoj těla. Když třeba pro vzdálenost či nemoc nebylo možné osobní setkání, byl tu velmi starý a mocný prostředek: dopis.

Psaní dopisů v minulosti významně kultivovalo jazyk, přispívalo k preciznější formulaci myšlenek. Ne nadarmo se používalo úsloví "hoď to na papír" v situaci, kdy debata nikam nevedla. Sice se říká, že dané slovo platí (ve světě možná, ale u nás?:-), ale všechny důleži tépředpisy, zákony, smlouvy, rozhodnutí se precizují písemnou formou. Kolik jen spisovatelů začalo svoji dráhu právě psaním dopisů milované osobě či nejlepšímu příteli. Dnes to zdegenerovalo na stručný email nebo ještě stručnější esemesku či dokonce jen ubohý smajlík.

Proč jsem v titulku použil výraz "změněná realita"? Protože opravdu právě teď všude okolo nás dochází k dramatické změně ve způsobu komunikace vlivem masového rozšíření mobilních telefonů a internetu. Kolik asi každý z nás ztratil dříve času marným sháněním někoho po telefonu? Ani zavedení záznamníků to nijak nezlepšilo. Naopak, záznamník dokonce vytvořil dobře použitelnou komunikační hráz. "Zvedni to prosím," ozývalo se ze záznamníků po celém světě. Nebo:"Zavolej mě ihned na číslo xxx!". A když jste zavolali, ozval se vám zase jen záznamník. Dnes vytočíte - pardon, naklepete číslo na svém mobilu a máte spojení s mobilem druhé strany. Záleží jen na volaném, zda to zvedne - pardon, odklepne, nebo po zjištění, že ho otravujete právě vy, hovor odmítne.

Čekání na dopis od blízkého člověka se rychle stává naprostou kuriozitou. Brzy už nebude žádné "Paní, nesu vám psaní". Z posledních sil se drží jen posílání pohledů se závažnými sděleními typu "Tady všude jsme byli", zcela zmizelo posílání telegramů. Jak vypadá telegraf známe už jen z historických filmů. Obě moje dospělé ratolesti posílají ze svých cest po světě jen pohledy a maily, protože nějaký ten počítač připojený na internet se najde spíše než poštovní úřad a je to i lacinější a hlavně rychlejší.

Na internetu se rozlézá ještě jeden mor: konference. Pravda, některé rádoby odborné a řízené možná k něčemu jsou. Ale většina konferencí obsahuje naprostý blábol točící se kolem naprosto neuvěřitelných věcí. Nevěříte? Pak se začtěte do nepatrné ukázky vysoce intelektuálního výlevu názorů a "myšlenek" týkajících se telenovely Divoký anděl a Natalie Oreiro:
---------------------------------------------------
Ahoj holky a kluci,
 
nejdrive ke sprostym vyrazum, ano, jsou osklive, ale pro Iva je to stale malo a my, co nechavame pruchod svym emocim se proste nekdy neovladneme.
 
Takze ke vcerejsku, Ja nevim, co to ma znamenat, Ivo, kdo to vlastne je? Je to romantik schopny milovat az za hrob, nebo jen zakerny nestastnik a sobec? Ja nevim. Ikdyz vim, ze vse dopadne tak, jak ma, tak stejne nevim, zda po tom vsem, je mozne jeste citit k blondakovi sympatie. Fakt. S tou ZIRAFOU mne fakt nastval. Je to hlupak, ktery zapomina, ze z nej tato slicna deva, udelala nejvetsiho idiota na svete a zkazila mu vse, co kdysi chtel.
Milagros mi ani lito neni, ona si stim nejak poradi. Zavinila si to svym zpusobem sama, ale jen svym zpusobem. Jsem moc zvedava co chysta na " zamilovany parek v lese".Mejte se,
 
Ahojky,
 
co rikate na vcerejsi dil? Ja si myslim,ze byl nic moc, ale i troch tak zvlastni. Proc, protoze vetsina dilu konci v nejake napjate situaci. Vcerejsi konec byl takovej neutralni. Vcera jsme se toho taky moc nedozvedeli - kdyby jsme tento dil nevideli, tak o nic neprijdem. Nejvic mi v hlave lezi ta sluzebni cesta. Predpokladam,
 
ze Ivo nejel do vedlejsiho mesta, ale jak se tam potom dostala Mili. Na koni!?:/
 
Ivo to uz prehani, kdyz tak rychle zapomnel na Mili. Urcite na ni stale mysli, ale snazise pomoci Andrei na ni zapomenout. Ted se Mili namichla a chce to "tycce" a Ivovi zneprijemnit. Z toho muzou vyplynout dva zavery - Ivo Mili uplne odsoudi - nebo Ivo zacne myslet na Mili. Urcite ma Mili rad, protoze by se k ni tak hodne nechoval, kdyz byli spolu u madam Angeliky. No uvidime, ale az v pondeli:-((((((((((((
hnusnej fotbal.
 
Porad koluji zvesti, ze Mili bude v Izraeli, ze byla v Praze. Muze laskave nekdo napsat podrobnejsi informace o Mili v Praze. Nebo, ze by to byla FAMA:((
 
David
-------------------------------------------------------------------

Tak vy nevíte, kdo je to Natalie Oreiro? Nebojte se, já to nevím taky. Domnívám se, že to nepatří do všeobecného vzdělání. Ale zpět k mému tématu o změněné realitě.

K nejrozsáhlejší změně v mezilidské komunikaci ale dochází právě teď masovému používání mobilních telefonů. Náhlým a nečekaným způsobem je každý člověk vlastnící mobil kdekoliv a kdykoliv dosažitelný. Tak zvané "vykecávání", které měla v oblibě jistá nejmenovaná část obyvatelstva s telefonem na stole se stává masovým jevem. Éterem proudí hovory o ničem, plné prázdných myšlenek, či spíše bez myšlenek. Proti své vůli tak posloucháte rozhovor, kdy jedna slečna reprodukuje pře mobil jiné slečně rozhovor, který měla před chvílí s jinou slečnou slovy "...a ona povídala... a já jí na to řekla...". Děs a čistá hrůza z toho člověka jímá z té představy zemské atmosféry plné podobných hovorů. Zajímavé je sledovat takového telefonujícího, kterak kráčí po ulici, rozpráví a přitom kolem sebe mává rukama, směje se, dělá grimasy jakoby určené volanému (tedy správně tomu, kdo je tady, protože vy jste tam - viz Jára da Cimmerman, Sebrané dílo).

Mít mobil dnes znamená být in (bože, nejsem in!), kdo není dosažitelný mobilem jakoby nebyl, riskuje ztrátu obchodních partnerů, přátel, milenek a nevím ještě čeho. Je společensky nemožný: "Ty ještě nemáš mobil???" je odsouzení, které vás přinutí navštívit nejbližší mobilobchod. Na druhou stranu se ale nemít mobil stává výrazem odporu proti této manipulaci u lidí, kteří si příliš váží osobní svobody a nezávislosti. Jiní zase číslo svého mobilu dávají jen úzkému okruhu vybraných osob, mít mobil takového NĚKOHO je vyznamenání. Někteří mobil zapínají jen v určené hodiny, aby tak získali alespoň po jistou část dne pocit klidu a nezávislosti. Trpí ale nejistotou, zda je právě teď někdo důležitý nevolá, jsou, jak mi pamětníci říkáme "rozpolcení jako Německo" a docela jistě si zadělávají na žaludeční vředy. Není již třeba navštěvovat staré rodiče, stačí jim věnovat mobil a občas brnknout. Nemáte dostatek času na své děti? Kupte jim mobil a občas jim zavolejte. Prostě a jednoduše: svět už nikdy nebude jako dřív...

Židé a Arabové mají stejný genetický původ. Židé a Arabové pocházejí přes svůj mnohaletý značně konfliktní vztah ze společných předků: mají totiž stejné genetické dědictví. Vyplývá to ze studie vypracované univerzitou v britském Leicesteru.
Podle jednoho z badatelů a tvůrců studie Marka Joblinga jsou Židé "genetickými bratry" nejen Palestinců, s nimiž se často "upřímně nenávidí", ale také Libanonců a Syřanů. Tyto poznatky vyplývají z analýzy kyseliny deoxyribonukleové (DNA), která je nositelem lidského genomu.
Britští výzkumníci srovnávali vzorky DNA od osob pocházejících z Blízkého východu a od příslušníků židovské diaspory v různých částech světa ve snaze zjistit, zda rozchod na tisíce let zanechá stopy v genetické výbavě.

Tolik tisková zpráva. Tak nám zase páni vědci objevili Ameriku. Není to tak dávno, co jsem totéž tvrdil svým restauračním přátelům a sklidil za tuto odvážnou hypotézu posměch. Doslova jsem tenkrát řekl: "Dejte Židovi turban, Arabovi přilepte pejzy a nikdo nepozná, kdo je kdo. Jak praví klasik, věc jest prostou: je to přece už dávno napsáno v bibli. Židé jsou jen jeden z kmenů jednoho národa nomádů, kteří se v daném prostoru středního východu pohybovali právě tehdy, kdy je Hospodin vybral jako vyvolený národ. "Objev" genetického bratrství nás Čechů a Romů ještě čeká na svého objevitele. Dozvíme se pak z povolaných úst, že jsme všichni dohromady jeden indoevropský kmen, ve kterém jsou Romové jen trochu více "indičtí" a my trochu více "evropští".

Microsoft to zase rozbalil:Microsoft Reader Ve spolupráci s firmou Barnes&Noble(druhé největší knihkupectví na internetu) vyvinul a začal zdarma šířit program Microsoft Reader, který má přispět k šíření elektronických knih. Kvalita zobrazení se má co nejvíce podobat tištěné knize. Stáhněte si jej zde (je to 7 MB, to je asi 30 minut): www.microsoft.com/READER/.
Najdete zde i Add-in pro Microsoft Word pro konverzi .DOC do formátu pro Microsoft Reader. Ještě se k tomuto programu vrátím s podrobnější recenzí.

Nevíte co je ANTIKONSKRIPCE ? Jste odpůrci vykonávání vojenské i civilní služby? Pak se musíte podívat na www.akon.vojna.cz.

Home