HISTORKY

 RADY 

VYKOPÁVKY

ZAHRADA

OBLÍBENÉ

  ARCHIV  

Pozemní vojska do Kosova se stávají pomalu ale jistě reálnou možností, jak balkánskou válku ukončit. Británie dnes sdělila, že by uvítala, kdyby se Spojené národy zapojily do působení mírových sil v Kosovu. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného britského vládního představitele.

Tento blíže neurčený britský politik tak reagoval na oznámení náměstka německého ministra zahraničí Ludgera Vollmera, že Bonn vypracoval plán k ukončení kosovského konfliktu, který počítá se zastavením úderů NATO na 24 hodin, aby Jugoslávie měla možnost začít stahovat své síly z Kosova, a následným rozmístěním mírových sil v provincii. Tyto síly by podle Němců měly být řízeny aliancí a podpořeny mandátem OSN.

Generální tajemník Kofi Annan se dnes večer setká v Bruselu s šéfy vlád zemí Evropské unie. Podle Německa, které nyní EU předsedá, může Annan sehrát klíčovou roli přesvědčením Moskvy, aby souhlasila s německým přístupem, tedy plně podporovat údery NATO při zesílení politického mírového vyjednávání.

V jihosrbské provincii Kosovo operuje k dnešnímu dni 23 oddílů jugoslávské armády o síle jednoho pluku, což znamená zhruba 31.000 vojáků, policistů a příslušníků polovojenských jednotek. NATO při vzdušných operacích využívá 550 letounů a nejméně o 300 dalších aliance požádala Spojené státy.

Nechci současnou velice napjatou mezinárodní situaci nijak bagatelizovat. Jedná se ale o klasickou situaci podobnou té, když se v hospodě strhne rvačka, do které zasáhne policie nebo vojenská lítačka a po uklidnění situce na zemi zůstane ležet kdosi, který se do mely dostal jen proto, že byl právě v hospodě v době, kdy si to mezi sebou vyřizovali dolňáci s horňáky. Při bádání nad tím, proč se vlastně rvačka seběhla a kdo to vlastně začal, se ukáže, že nikdo neví, kdo první ulomil tu nohu od židle nebo hodil půlitr na obraz státníka.

V nemocnici se sejdou pobití z obou táborů a konflikt dále pokračuje. Místní policajt to nedokáže vyřešit, protože patří k dolňákům. Musí se tedy přizvat posila z okresního města. Jenže ti se vůbec nevyznají v složitém propletenci vzájemné nenávisti tradující se již z několikátého kolena. Nakonec někoho obviní z podněcování nenávisti a útoku na veřejného činitele, který je tak snadné vyvolat. Přidá se několik pokut za poškozování cizí věci a konflikt na nějakou dobu utichne.

Ovšem ti, kteří to tenkrát začli a nebyli nikdy dostatečně usvědčeni, ti se začnou nudit, že se nic pořádného neděje a tak horňákům skácí májku, dolňáci jim zapálí hasičskou zbrojnici a tak to pokračuje dál a dál. Jistě to trochu přeháním, možná že v našich civilizovanějších končinách to k té zapálené zbrojnici nedojde. Ale na Balkáně, kde být ozbrojen je rodinnou tradicí, se všechno odvíjí v poněkud drastičtějších etapách. Albánci ani Srbové nezaváhají, když jen trochu podezřelý protivník sáhne nepředloženě do záňadří pro fajfku a vystřelí nikoliv varovný výstřel do vzduchu, ale přímo do něj.

A protože jeho dědeček zastřelil dědečka někoho a znásilnil babičku jiného - před mnoha lety pochopitelně- tak se sebere trochu větší tlupa a jde jim to vrátit i s úroky. Přitom se jako oblíbená součást takové výpravy znásilňuje a hlavně krade cizí majetek. V zemi s takovými "kulturními" tradicemi není pak jiná šance, než jí obsadit pozemní armádou spojených států z okolí a pokusit se o odzbrojení nejen místní regulérní armády, která to nezvládla nebo dokonce zabíjení a vyhánění podněcovala, ale i veškerého civilního obyvatelstva.

Protože na Balkáně, kdo nemá doma alespoň lehký kulomet či granátomet, to není žádná pořádná rodina. Nebude to jednoduché a pokud nebude Miloševičova armáda spolupracovat, bude to velice krvavé.

Je tedy otázkou, zda bez ohledu na humanitární city, které v nás může vzbuzovat utrpení dětí, starců a žen, zdali by nebylo jiným možným řešením dokonalá izolace Jugoslávie od okolního světa, hospodářské embargo. Prostě spuštění opravdové železné opony kolem takového ohniska napětí. Když se nad tím zamyslíte, tak i ti starci a zejména ženy mají značný vliv na vyvolávání napětí a tedy i odpovědnost, protože starci řádili podobně zamlada a ženy s oblibou posílají své syny pomstít zločiny páchané proti jejich rodině. Zabili jste nám kocoura, tak my vám pověsíme babičku.

A to všechno se děje na prahu třetího tisíciletí, kdy jsme si mysleli, že nejhorší patálie jsou za námi, že komunizmus je na lopatkách a že bude líp. Jsme tam, kde byli naši předkové na počátku tohoto tisíciletí. Jak pravil Hašek ústy Švejka: zabili jste nám arcivévodu a tak dostanete přes držku. Blbne se nadále na kvadrát a žádné světélko v dáli nevidět.

Nejspíše ta kultivace člověka z opice ještě zdaleka neskončila. Nebo by to chtělo nějaké opravdu silné kosmické zbraně, něco jako paprsky míru, přátelství a lásky. A také aby ty paprsky likvidovaly odvěkou touhu lidstva po bezpracném zisku, aby se nevraždilo a nekradlo. Jenomže ten, kdo nás stvořil, ať už to byl starozákonní Bůh nebo někdo jiný, se od nás odvrátil a je to jenom na nás.

Deset kandidátů na prezidenta má Slovensko k dispozici pro přímé volby, které se budou konat 15.května. O nejvyšší státní úřad se bude ucházet deset osobností, nebo spíše osob: Rudolf Schuster, Ján Slota, Magdaléna Vašáryová, Juraj Lazarčík, Ivan Mjartan, Juraj Švec, Michal Kováč, Boris Zala, Jan Demikár a jako poslední se přidal k této krásné společnosti Vladimír Mečiar. Toho víceméně donutila jeho rodná strana HZDS, aby se pokusil o velký návrat.

Přesto, že to není tak dávno, co tvrdil, že se už nikdy do politiky nevrátí. Kdo má zájem, můžete si připomenout jeho tehdejší slova v hudební produkci vytvořené neznámým umělcem ve formátu MP3, kterou s ohledem na její velikost 505 kB jen dočasně přikládám. Je to historický dokument doby...

Přejme Slovákům, aby to Vlado nevyhrál. Já osobně jsem dal hlas na serveru SME komu jinému, než známé krasavici a navíc inteligentní - Magdaléně Vašáryovej.

Na závěr ze zprávy ČTK: Známý bělehradský rozhlas B92 začal dnes opět vysílat, ale s novým managementem. Tato nejpopulárnější nezávislá rozhlasová stanice byla zavřena koncem měsíce, kdy do redakce vtrhli uniformovaní policisté a vysílání zastavili. Zároveň přinesli soudní nařízení, kterým byl odvolán ředitel Saša Mirkovic a nahrazen Aleksandrem Nikačevičem, bývalým studentským předákem komunistické strany.

Přestože rádio bylo 24.března po zákroku policie zavřeno a šéfredaktor Veran Matic nakrátko zadržen, pokračovalo ve vysílání přes satelit a na Internetu. Podle rozhodnutí vlády je nyní B92 pod kontrolou Mládežnické rady, stínové organizace spojené s vládnoucí Socialistickou stranou Srbska jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Všech 40 zaměstnanců a většina dopisovatelů odmítla s novým ředitelem pracovat, řekl Matic agentuře AP. Program nového rádia B92 je zbaven všech nezávislých informací a také z něj byla vymýcena hudební produkce západních zemí. V jejich vysílání není nic nového. Pouze rozmnožují státem řízený zpravodajský systém, řekl Matic.

Rozhlasová stanice B92 byla nejvlivnějším nezávislým elektronickým médiem v Jugoslávii, což bylo oceněno i v zahraničí několika cenami. Poté, co jí bylo znemožněno vysílat, začala využívat webové stránky na Internetu, kterou navštívilo na 15 miliónů lidí, než vláda server zavřela. Zpravodajský program rádia B92 přebíralo přes satelit na 30 dalších stanic, které pokrývají více než 60 procent jugoslávského území. Ale i ty vláda postupně zavírá. Hlavním charakteristickým rysem nového programu je loajalita vůči vládnoucí straně, řekl Matic a dodal: "Budeme se snažit bojovat legálním prostředky za naše rádio a za zachování našeho lidského potenciálu."

Jistě vám to něco připomíná. Tedy alespoň těm, kteří zažili komunistické manýry, komunistický tisk, rozhlas a televizi. I to je odpověď každému, kdo se bere za nebohý srbský lid. Ano, jsou nebozí, protože se nepostaví komunistickému režimu ani tehdy, když je pod těžkým tlakem vojenského útoku NATO. Naopak podléhají masově šířené propagandě orientované především nacionalisticky.

Připomíná to dobu, kdy německý národ podlehl masové hysterii šířené nacisty, zajisté i vlivem strachu šířeného mezi "obyčejnými" lidmi. Většina byla ale tenkrát opravdu a upřímně nadšena z nezastupitelné role, kterou musí německý národ v čele s Hitlerem sehrát ve světových dějinách. Srbové si dnes myslí něco podobného o své úloze na Balkáně, ale i v Evropě. Protože Balkán byl vždy bolavým palcem Evropy. Vzpomeňte na Albánii, která zase pro změnu podlehla na dlouhá léta maoistickému moru.

Na internetu se zdá, že RADIO B92 zatím jugoslávské úřady nezlikvidovaly.
 

Home