Pamětník
počátků dějin
počítačů
komentuje
Ahaswebovy noviny
redaktor a vydavatel Jan Bílek/AHASWEB První
téměř
každý den
události
kolem sebe   
  HOME   POČÍTAČE

HISTORKY

 RADY 

VYKOPÁVKY

ZAHRADA

OBLÍBENÉ

  ARCHIV  

Ahasweb hovoří sto osmdesátý devátý den - 3.června 1999, čtvrtek

Když je léto, vzhůru do Thajska! Účast na mezinárodní konferenci nazvané "Politická stránka asijské ekonomické krize" bude hlavní náplní víkendové návštěvy předsedy Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause v Thajsku. Ve středu odcestoval do jeho hlavního města Bangkoku. Vždycky jsem fandil spíše Klausovi, ale zdá se, že se v poslední době orientuje na problémy jiných států, kam jim jezdí radit, jak na to. Neměl by vynechat ani Turecko, protože v tureckém hospodářství a hlavně způsobech vládnutí se vyzná dokonale. Ale protože to není žádný hlupák, lze z jeho cestovatelské aktivity spíše vyvozovat něco docela jiného. Dělá si v zahraničí kamarády a renomé, sbírá různé diplomy a tituly, píše knihy, které mu překládají dokonce i v Jugoslávii. Řada novinářů a politiků zase nepochopila, proč ten překlad knihy Česká cesta v srbském jazyce.

Klaus se opět ukázal jako vizionář: připravil si půdu pro svůj vstup kvalifikovaného poradce do srbsko-kosovské ekonomiky ihned poté, co bude ukončen vojenský konflikt. Proces přechodu od socializmu tam bude jistě velice podobný české cestě. Američané dodají kapitál a Klaus rady, jak ty peníze správně použít. A protože se poučil, co udělal při privatizaci české ekonomiky špatně, nebude nad něj.Majesty King Bhumipol Adulyadej of ThailandZná i mentalitu Srbů, má tam známé a přátele. Nezůstane jistě radit sám a mohl by i zařídit velice výhodné podmínky pro české firmy, které by se mohly obnovy zničené Jugoslávie zúčastnit snadněji, než firmy americké, které to mají velice daleko a hlavně se tam budou bát vstoupit. A proč by naše firmy nemohly stejně dobře podnikat v Thajsku. A navíc, být kamarádem s Thajským králem se může hodit našemu budoucímu prezidentovi...


Pozor na minisukně. Státní úřady ve městě Cardenas ve státě Tabasco na jihovýchodě Mexika zakázaly svým zaměstnankyním nosit minisukně a šaty s hlubokým výstřihem, údajně z morálních důvodů. "Považujeme tyto součásti dámského oděvu za poněkud nemorální a proto naším cílem je, aby zaměstnankyně nosily uniformy", obhajoval dnes toto rozhodnutí starosta Cardenasu Oscar Priego.

Úřednice, které se rozhodnou nařízení ignorovat, mohou podle jeho slov dostat pokutu rovnající se polovině denní mzdy. Některé z nich to doslova rozběsnilo. "Nemáme nic proti nošení uniforem, ale myslím, že je zbytečné vydat zákaz nošení minisukní, poněvadž se hodí do našeho klimatu", reagovala v místním rozhlase na starostův příkaz žena jménem Rebeca. Teploty ve státě Tabasco přesahují v létě často hranici 40 stupňů Celsia. Podobný zákaz už delší dobu platí také ve městě Guadalajara na západě Mexika.

Nemáme žádné podrobnější důvody, které hrály roli při vydání tohoto zákazu. Jistě by bylo zajímavé zjistit, zda pravým důvodem nebyl fakt, že se starosta nadále nemohl dívat na své kolegyně, které při nošení minisukní zcela postrádaly dostatečnou sebekritiku. Některé ženy totiž oblékají minisukně bez ohledu na svůj věk a tělesnou váhu. Pohled na takové monstrum pak může způsobit i duševní újmu.


Prodaná nevěsta nesmí do Japonska. Operní soubor pražského Národního divadla bude hostovat na sklonku letošního roku v Japonsku. Inscenací Dvořákovy Rusalky tam otevře festival české kultury uspořádaný k desátému výročí pádu totalitního režimu v tehdejším Československu. Bude uvedena i Janáčkova Její pastorkyně a Bizetova Carmen.

Prodaná nevěsta ale do Japonska nesmí. "Smetanově Prodané nevěstě je japonský operní trh uzavřen," konstatoval na tiskové konferenci ředitel divadla Jiří Srstka. Japonci podle něj nesnesou, aby si někdo dělal legraci z postiženého člověka a nepřijali by proto koktání Vaška, nejkomičtější figurky opery, které se Češi bez zábran smějí. Něco na tom je, smát se duševně postiženému jistě není ta pravá zábava. Ovšem obecní blázen či blb sloužil jako zdroj zábavy v českých zemích po dlouhá léta.

Pokud bychom převzali japonské zvyklosti v oblasti humoru, nemohli bychom se dnes smát třeba takovému Luďku Sobotovi, který si velice často na takového milého blba rád hraje a obecenstvo je většinou nadšeno. "Uvidíme, jak přijme Vaškovo koktání čínské publikum. Tamní tradice nejsou zas až tak rozdílné od japonských," poznamenal s obavami ředitel Srstka.

 

Home
Home
http://volny.cz/ahasweb/