Pamětník
počátků dějin
počítačů
komentuje
Ahaswebovy noviny
redaktor a vydavatel Jan Bílek/AHASWEB První
téměř
každý den
události
kolem sebe   
  HOME   POČÍTAČE

HISTORKY

 RADY 

VYKOPÁVKY

ZAHRADA

OBLÍBENÉ

  ARCHIV  

Ahasweb hovoří sto devadesátý třetí den - 18.června 1999, pátek

Náboženská válka?Vladyka, pravoslavný biskup Artemije Dva středověké pravoslavné kláštery byly v minulých dnech v Kosovu vypáleny povstalci z Kosovské osvobozenecké armády, kteří rovněž unesli jednoho kněze. Prohlásil to v kosovském správním středisku Prištině pravoslavný biskup Artemije Radosavljevic, nejvyšší představitel srbské pravoslavné církve v Kosovu, který ve středu opustil Prizren kvůli obavám o bezpečnost. Spolu s ním odjelo do Prištiny na 250 Srbů - duchovních i srbských rodin. Artemije novinářům upřesnil, že v prizrenském kraji byly za uplynulé tři dny vypáleny klášter Svaté trojice v obci Mušutište a klášter svatého Marka v obci Koriša.

Artemije Radosavljevic dále uvedl, že byl zničen i pravoslavný kostel svatého Petra a Pavla ve městě Suva Reka, jež leží severně od Prizrenu, a vypálena srbská vesnice Novakovo. Ozbrojenci UCK podle něj též vyrabovali klášter Devic nedaleko městečka Srbica v pohoří Drenica východně od Prištiny. Zároveň unesli zdejší řeholníky, které posléze osvobodili francouzští vojáci mírových sil KFOR.

Uvedené události dokladují naprosto jasně, že se v Kosovu nejedná jen o národnostní problém. Tato válka je i válkou náboženskou. V Evropě je to jev, který patří někam do středověku. Není fanatické vyznávání náboženské příslušnosti nakonec tou hlavní příčinou této války? Žádná církev neodolá lákání zapojit se do politického dění. Náboženské konflikty vznikaly a jak je patrné, vznikají i dodnes všude tam, kde proti sobě stojí dvě církve. Konflikt je v takové situaci ostře a jasně vyhrocen a jakmile obyvatelům chybějí jasné důvody pro nepřátelství, začne se útočit pod patronací svatých za vyšší cíle. Primitivní nepřátelství má tak vznešenou zástěrku a to, co by jinak bylo jasným vražděním, se stává svatou válkou. Stejně tak se využívá, či spíše zneužívají "svaté" atributy národní historie, vzývají se slavní předkové, kteří jsou často zároveň i velkými postavami církevními. K všeobecnému nepřátelství vyzývají i historikové, kteří na obou stranách vyhledávají další argumenty, proč jsou jedni lepší, proč mají větší právo na dané území, protože na něm jejich noha stanula jako první. Básníci píší básně, aby bylo co recitovat ve školách a na masových shromážděních.

Z jakého důvodu podporují Rusové právě Srby? Je to jednoduché: oba národy mají jako hlavní a prakticky jediné náboženství pravoslaví. Příslušníků katolické církve je na Balkáně pramálo. Zato islám je vyznáním druhé strany. Je tedy snadné identifikovat nepřítele. Stačí vědět, jaké je víry. Zabít jej pod záštitou té vlastní, pravé víry, je snadnější. Jakoby odpovědnost za vraždění převzal někdo jiný, nějaká vyšší moc. Moc, která je světskou spravedlností nepostižitelná.

To je vysvětlení, proč muži a často i ženy páchají skutky, které by od nich nikdo, kdo je dobře zná, vůbec nečekal. Stejné skutky, které páchali dříve mírumilovní občané Německa za druhé světové války. Stačí dodat nějaký vysoký abstraktní cíl, jako je svatá víra v boha, národ nebo vůdce a z mírného pastevce či úředníka se stane rázem vraždící maniak.


Nesplněná americká očekávání. Američané jsou často zklamáni tím, jak se neplní jejich předpoklady. Očekávají, že budou všude vítáni jako osvoboditelé, kteří přinášejí osvobozeným národům demokracii. Jako ti, kterým bude domorodý, zaostalý lid vděčen za to, že jsou jejich chlebodárci, kteří budou v jejich zemi s nimi dělat byznys. Naproti tomu "osvobození" očekávají Ježíška, který jim dá všechno zadarmo, protože toho má nadbytek a neví co s tím. Všechno je ale jinak. Jedná se o kontakt jedné civilizace s jinou.

Národy, které jsou na vyšší civilizační úrovni, se na naší planetě chovají k těm méně civilizovanějším zcela v rozporu s pravidly, která již dávno vytvořili autoři scifi pro setkávání civilizací v kosmickém měřítku. Když výprava pozemšťanů objeví nějakou civilizaci, musí se podle těchto autorů držet následujících pravidel:

  • objevená civilizace je na nižší úrovni: zamaskovat se, nenápadně zaregistrovat a tiše zmizet.
  • civilizace je přibližně na stejné úrovni: zmizet, nekontaktovat. Riziko dlouhotrvajícího konfliktu, boj o území.
  • cizí civilizace je na vyšší úrovni: pokusit se o rychlý útěk, protože výprava pozemšťanů by mohla skončit v zoo nebo v muzeu, v horším případě někde na skládce či hřbitově.

Z toho vyplývá, že pokoušet se o přímý kontakt s cizími civilizacemi nemá smysl, protože by to mohlo ohrozit samotnou naši existenci, případně i existenci těchto civilizací. Kontakt na úrovni výměny technologických informací třeba i na dálku by mohl způsobit vnitřní otřes, protože určité mocenské skupiny se budou snažit získat tyto informace jen pro sebe s cílem posílit vlastní pozici.

S těmito závěry leckdo souhlasí, ale přitom denně dochází k takovým setkáním i v rámci naší planety. Tam, kde je rozdíl civilizací velký, dochází k likvidaci těch méně vyvinutých. Všechny přírodní národy a kmeny v Americe severní i jižní buď byly, nebo ještě budou vyhubeny. Jejich zbytky budou v degenerované podobě přežívat v rezervacích, které jsou obdobou zoologických zahrad. V těch skončí zlomek původní fauny civilizovaných území. Stane se z okupovaného Balkánu hlídaná rezervace pro původní obyvatelstvo s odděleními pro různá etnika nebo multinacionální společenství směřující k ekonomickému rozvoji? Splní se optimistická americká očekávání?

 

Home
Home
http://volny.cz/ahasweb/