HISTORKY

 RADY 

VYKOPÁVKY

ZAHRADA

OBLÍBENÉ

  ARCHIV  

Svatba na hradě Windsor. Ve starobylé gotické kapli svatého Jiří na hradě Windsor si 19.června v podvečer řekli své ano nejmladší syn královny Alžběty princ Edward (35) a jeho snoubenka Sophie Rhys-Jonesová (34). Ulice města Windsor, ležícího západně od Londýna, zaplnilo na 20.000 lidí. Svatba, která byla od samého počátku zamýšlená jako rodinná událost, nicméně nepoutá tak velký zájem britské veřejnosti jako předchozí sňatky Edwardových sourozenců. Na svatební obřad byli mezi zhruba 550 hosty pozváni i někteří známí umělci jako Tom Jones, John Travolta nebo lord Lloyd-Webber. Protože však svatba není organizována jako oficiální státní událost, neúčastní se jí politici. Několik hodin před svatbou udělila královna Edwardovi titul hrabě z Wessexu a Sophii Její královská Výsost hraběnka z Wessexu. V civilním životě se však bude představovat jako Sophie Wessexová. Všeobecně se očekává, že jejich svazek bude trvalejší než ostatních tří královských sourozenců. Znají se již šest let a smysl života hledají spíše v civilním podnikání než v životě královské smetánky. Jejich děti, budou-li mít nějaké, nebudou mít titul Jeho (Její) královská Výsost. Jejich první syn se stane vikomtem, dcery budou oslovovány titulem lady. Po smrti svého otce prince Philipa převezme Edward jeho titul a stane se vévodou z Edinburghu.

Je to věčná škoda, že kolotoč času smetl české království do propadliště dějin. Český král by byl jistě zajímavější postavou než český loutkový prezident bez skutečné politické moci. Všichni dva minulí čeští nekomunističtí prezidenti byli v podstatě jen intrikány, kteří se v pozadí pokoušeli tahat za nitky v loutkovém divadle politických stran, navenek se tvářili jako nepolitičtí politici. Dnešní prezident Havel nedělá v rámci tradice nic jiného. S královskou korunou by se musel chovat mnohem důstojněji a šířit kolem sebe jen samá moudra, nevrhal by se do kdejakého dobrodružství. Mohl by si ponechat královskou výsadu udělování milostí a navíc, mohl by udělovat šlechtické tituly! Je snad britská demokracie špatná, protože tyto tituly respektuje?

Problém je v tom, jak na to. Chtělo by to najít nějakého tajného potomka českých králů, nějakého potomka levobočka splozeného ovšem s opravdovou šlechtičnou. Jsme přece Evropané a pokud jde o království, máme nádhernou minulost. Karel IV. byl přece i císař římský! A právě v Římě se prováděly podobné obraty ve státním zřízení: republika se přece změnila v císařství. Dnes by to nemuselo proběhnout tak krvavě. Ať tedy žije monarchie v Čechách!!! Míním skutečnou důstojnou monarchii s parlamentem i senátem a ne žádnou anarchii.

V Londýně tekla krev. V násilnou demonstraci se v londýnském finanční centru City proměnila původně pokojná Street party, která byla svolána 18.června na protest proti kapitálu, proti všem. Několik lidí včetně policistů bylo zraněno, jedna dívka spadla pod kola policejního vozu. Nejméně sedm osob muselo být ošetřeno v nemocnici. Jejich zranění však údajně nejsou vážná. Mladí lidé, jichž se v City sešlo několik tisíc, házeli na policisty kameny a různé předměty. Někteří z nich rozbíjeli rovněž okna v budovách bank či finančních institucí. Street party pokračovala v Londýně až do pozdních nočních hodin.

Jak vidíte, naše obavy před konáním podobných street party jsou přehnané. Zatím se u nás nezapalují auta a účastníci našich street party zdaleka nevypadají jako muž na snímku. Zajímavé je, že britský tisk označuje účastníky za příslušníky moods, tedy v podstatě za chuligány. Přiznám se, že namám příliš jasno, jaké druhy chuligánů se u nás právě vyskytují. Ten název samotný bych nepovažoval za nijak hanlivý, sám jsem býval chuligánem, či spíše chuligánkem, nic moc. Za totality to nebylo jednoduché, ba dokonce se chuligáni pronásledovali. Prostě jsme chtěli být jiní stejně tak, jako ti dnešní. Hesla jako "Pryč s globalizací", "Ať zhynou zlí kapitalisté", "Zastavte automobily", "Silnice pro lidi" jsou jen zástupným problémem.

V našem světě je spousta věcí, které se nám nelíbí, které nemáme rádi, hlavně když jsme mladí. Nikdy jsem se nezamýšlel nad tím, jaké jsem měl pocity, když jsem si načesával někdy kolem roku 1960 na hlavě něco jako kohouta, oblékal šíleně úzké nohavice a boty s vysokou světlou podrážkou. Zelená barva na vlasy tenkrát jaksi nebyla. Byl jsem rozechvělý, nervózní při představě, jak se na mě budou dívat s křivým úsměškem ti dospělí páprdové a jejich mamčy či dokonce soudruzi v uniformách. Třeba budou ze mě mít strach a budou mě i chtít zatáhnout na čtyřku a sepisovat se mnou protokol, poslat hlášení na školu. Nemohl jsem si ovšem pomoci, překonal jsem třes v duši i na těle, uhladil vlas vlevo i vpravo a vyrazil na trafouš (pro neznalé, na Václavák).

Nejdůležitější ale bylo, že to celé mělo jeden hlavní cíl: zapůsobit ohromujícím dojmem na děvčata. Je nanejvýš pravděpodobné, že to dnes probíhá naprosto stejně. Spirála se opakuje, možná, že to ani není spirála, ale jen pouhý kruh. Pubertou si prostě musí projít každý. Pravdou je, že jsme to neměli tak ideologicky propracované jako dnes, naším idolem byla hudba z rádia Luxemburk, které ve skutečnosti vůbec nevysílalo pro východní země. Mělo shodou okolností jen jeden z nejsilnějších vysílačů na středních vlnách. Přesto sehrálo ideologickou roli nepřítele komunistů díky vysílání hudebních relací. Jeho redaktoři to mnohem později zjistili a byli velice překvapeni. Jak praví žijící klasik, jsou to ale paradoxy...

Einsteinův mozek. Kanadští vědci objevili patrně tajemství, proč se jeden z největších fyziků 20. století Albert Einstein dopracoval k teorii relativity, která převrátila tehdejší vidění času a prostoru. Po prozkoumání jeho mozku totiž zjistili, že ve srovnání s mozky normálních lidí vykazuje zvláštnosti v oblasti zodpovědné za třírozměrnou prostorovou představivost a za matematické schopnosti.
Einstein, který zemřel v roce 1955 ve věku 76 let, odkázal svůj mozek pro vědecký výzkum. Mozek byl uložen na Princetonské univerzitě, kde dostal povolení k jeho vědeckému studování od Einsteinových dědiců Thomas Harvey. Ten jej rozřezal v badatelském záchvatu na 240 kousků a téměř nikomu dalšímu je neposkytl, ale sám žádné výsledky zkoumání nezveřejnil. Podivínský to badatel...

Teprve zcela nedávno v roce 1996 přizval na pomoc vedoucí oddělení neurochirurgie na McMasterově univerzitě v Hamiltonu Sandru Witelsonovou, a to zřejmě na základě jejich odborných článků a také proto, že McMasterova univerzita vlastní jako jediná na světě sbírku se stovky mozků lidí, kteří měli zaživa mírně nadprůměrný inteligenční kvocientem pohybující se kolem 115 bodů.

Po zevrubném porovnání Witelsonová zjistila, že Einsteinův mozek má o patnáct procent širší temenní lalok než ostatní, protože rýha vedoucí temenní oblastí má oproti jiným mozkům zcela nezvyklý průběh. To umožnilo mnohem větší vzájemné propojování mozkových buněk a jejich snadnější vzájemnou spolupráci, uvedla Witelsonová. Tolik o mozkovém problému list The New York Times.

Podle některých odborníků si Einstein svůj mozek "vypěstoval" intenzivní mozkovou činností. Pokud je toto tvrzení pravdivé, platily by na mozek stejné principy, jako na pěstování svalů. Stačilo by tedy vyvinout příslušný trenažer pro mozek, možná by bylo vhodné vyvinout specializované trenažery pro jednotlivé druhy mozkové činnosti. Vypěstovat pak specialistu například na nervovou chirurgii nebo marxistickou filozofii by nemělo být technickým problémem.

Home