HISTORKY

 RADY 

VYKOPÁVKY

ZAHRADA

OBLÍBENÉ

  ARCHIV  

Prázdniny a kremace. Máme nyní čas dovolených, poklidu a prázdnin a tak si jistě najdete čas se zamyslet nad tím, kde a jak ukončí vaše tělesná schránka svoji existenci spolu s vaším nesmrtelným duchem, jaká se kolem toho odehraje parádní inscenace, či zda odejdete nenápadně a potichu rozmetáni nějakým zřízencem na příslušné loučce.. Stále máme co dohánět, stačí se podívat celkem nedaleko, do nizozemského Utrechtu. Tam se můžete na svých toulkách Evropu zastavit.

Daelwijcké krematorium, ve městě Utrechtu nainstalovalo do smuteční místnosti dvě skryté televizní kamery, které mohou snímat průběh jakéhokoli pohřebního obřadu. V případě zájmu, vyjádřeného příslušným poplatkem, je obřad přenášen po Internetu a může být pozůstalými sledován kdekoli na světě. Aby se však tyto obřady nestaly předmětem perverzního zájmu nepovolaných, je vstup do programu chráněn speciálním heslem, které je sděleno pouze oprávněným pozůstalým.

Podle agentury ANP hodlá sdružení nizozemských krematorií CNV v případě zájmu tuto službu rozšířit i na jiné ústavy. Je určena především příliš starým nebo nemocným osobám, které se posledního rozloučení s blízkými nemohou osobně zúčastnit.

Neplést si s Daelwijck Cremators Hockey Club Utrecht, na kterém se oslavuje především památka poražených soupeřů...

20. července (03:56 SEČ 21. července) 1969, právě před 30 lety udělal Neil Armstrong první "malý krok" na Měsíci "Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo" je jeden z nejslavnějších výroků našeho století. Pronesl jej americký astronaut Neil Armstrong 20. července (03:56 SEČ 21. července) 1969, kdy se jako první pozemšťan dotkl Měsíce. Před třiceti lety přistál v šedém prachu "Moře klidu" modul kosmické lodi Apollo 11, jejíž posádku tvořili vedle Armstronga Edwin Aldrin a Michael Collins. Vzpomínám na ten okamžik docela přesně, protože ač okupováni sovětskou armádou, mohli jsme v televizi sledovat přímé přenosy z těchto slavných okamžiků.

Příprava na historický let byla dlouhá celých osm let. V květnu 1961 vyhlásil americký prezident John Kennedy program Apollo, jehož cílem bylo přistání člověka na 384.400 kilometrů vzdáleném Měsíci. Realizací byl pověřen Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který předběžně stanovil termín prvního pokusného letu na březen 1965. Již od roku 1964 se uskutečňovaly experimenty s různými modely kosmické lodi, které byly na oběžnou dráhu vynášeny těžkými raketovými nosiči. V lednu 1967 byl stanoven termín letu Apolla 1 s posádkou Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffeena na 21. února 1967. Vše ale odsunula tragická nehoda 27. ledna 1967, kdy při jednom z posledních testů kabiny vznikl v důsledku elektrického zkratu požár, při němž zahynuli všichni tři astronauti a byla zničena i samotná kosmická loď.

V důsledku neštěstí bylo rozhodnuto o zrušení první části programu Apollo, takže plánované lety Apolla 1, 2 a 3 se vůbec neuskutečnily. Pokračovaly další testy bez lidské posádky, postupně byly do vesmíru vypuštěny lodě Apollo 4, 5 a 6. První pilotovaná loď Apollo 7, která uskutečnila 163 obletů Země, byla vypuštěna 11. října 1968.

Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo následující Apollo 8. Po dosažení oběžné dráhy kolem Země bylo nasměrováno na oběžnou dráhu kolem Měsíce, který desetkrát obletělo a vrátilo se zpět na Zemi. Apollo 9 prověřovalo na oběžné dráze kolem Země měsíční sekci lodi. Apollo 10 dosáhlo oběžnou dráhu kolem Měsíce a testovalo měsíční sekci asi 15 km nad povrchem Měsíce.

Konečně 16. července 1969 byla z floridského kosmického střediska vypuštěna loď Apollo 11 s jediným úkolem - přistát na Měsíci. Loď o hmotnosti asi 43 tun byla vybavena relativně slabými raketovými motory, které jí umožňovaly dostat se po oddělení od nosiče na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Zde se Apollo 11 rozdělilo na dvě části - velitelskou a měsíční sekci. Zatímco Michael Collins nervózně čekal na oběžné dráze, Neil Armstrong a Edwin Aldrin přistáli 20. července 1969 v měsíčním modulu (výška sedm metrů, hmotnost 15,1 tuny) na povrchu Měsíce.

Jako první vstoupil na měsíční povrch v 03:56 SEČ 21. července Armstrong, čtvrt hodiny po něm i Aldrin. Společně na povrchu Měsíce instalovali vědecké přístroje a nasbírali 22 kilogramů hornin. Po 21 hodinách a 36 minutách se s modulem vrátili k velitelské sekci. Měsíční modul byl ponechán na oběžné dráze kolem Měsíce a zbytek lodi Apollo se vrátil zpět na oběžnou dráhu kolem Země. Zde se z kosmické lodi vydělil kuželovitý přistávací modul, který kosmonauty dopravil v poslední fázi letu na padáku 24. července 1969 na matičku Zemi.

Nespokojený Havel. Prezidentovi Václavu Havlovi se nelíbí ústavní změny prezidentských pravomocí, které připravuje komise ČSSD a ODS. Způsob jmenování členů bankovní rady centrální banky není třeba měnit, omezení práva prezidentských milostí bude systémový nesmysl a zavedení povinnosti hlavy státu jmenovat po parlamentních volbách premiérem nejprve předsedu vítězné strany by bylo gestem nedůvěry ve zdravý rozum prezidenta, shrnul Havel své výtky k zamýšleným změnám Ústavy poté, co o nich hovořil s předsedou ČSSD a premiérem Milošem Zemanem.

Zeman na prezidentovy výtky o omezení práva udělovat milosti odpověděl, že ČSSD ani ODS nechtějí zrušit právo prezidenta dávat milosti. "Tento návrh pouze předkládá názor, že toto právo by mělo být vyhrazeno až pro situaci, kdy proběhne řádné soudní řízení," řekl premiér novinářům po setkání obou státníků.

Nelze s tím než souhlasit, protože funkce prezidenta v našem státě není nejvyšší soudní stolicí a jinak je stejně jen na ozdobu a měla by být zrušena nebo přeměněna na funkci krále v rámci přechodu do monarchie. Jinou, reálnější alternativou by bylo sloučení funkcí prezidenta a předsedy vlády do jedné podle amerického vzoru. Naši politici se ale této varianty obávají, prý by hrozilo zneužití moci. Přitom jsme to tak mohli mít už od roku 1918, nebýt faktu, že pan profesor Masaryk neměl náladu na stará kolena řešit nějaké politické půtky a tak si poručil u amerických autorů naší tehdejší ústavy tuto variantu. Jinak by to okopírovali i s chlupy z americké ústavy a vůbec by nám to dnes nepřišlo. Inu, to jsou ty tragické zásahy "velikánů" do dějin národů...

Home