HISTORKY

 RADY 

VYKOPÁVKY

ZAHRADA

OBLÍBENÉ

  ARCHIV  

Automatické překlady a jazyk český. Mail od McAfee dorazil mému kolegovi. Ten si jej přeložil pomocí nejmenovaného překládacího programu pro www stránky a získal velice zábavnou zprávu v jazyce česko americkém. Cituji jen některé perličky:

"Tato zpráva je vzkřísil vás jako předplatitel McAfee Clinic. Dear Jiri:

My jsme vzrušeni oznámit propuštěni z náš nejprve příplatková služba, McAfee klinika.
Rescue disk vytvoří vyčištění, virus-free, disketa k začátek a prohlednutí váš PC bez dále nakazí usilovně pohon mělo by to stát se vyřazené.
Užít si nových a služeb. My vypadáme vpřed k vidění vás u McAfee.com znovu brzy!"  

Je to pěkné, co všechno pro nás McAfee dělá. Horší je to s možnostmi automatického překladu. Zdá se, že se zatím elektronických překladačů hovořících za nás s cizinci nebo dokonce s mimozemšťany jen tak nedočkáme. Je to bohužel důsledek chaotického vývoje jak gramatiky, tak slovní zásoby všech jazyků. Kromě umělých, jako je třeba esperanto. Ale to se pro odpor nacionalistů zejména frankofonních i germanofonních a anglofoních ani nemluvě. Každý z těchto národů si osobuje právo prohlašovat svůj národní jazyk za mezinárodní. Kdysi to byla francouzština jako jazyk diplomatický, zvítězila angličtina jako jazyk dobyvatelů světa.

Můžeme se smát výsledkům automatických překladačů, ale většina z nás se při pokusu o plynulý anglický rozhovor stejně utápí v podobných nesmyslných frázích a naše anglosaské přátele nutně uvádíme do rozpaků. Pokud si o nás přímo nepomyslí, že jsme negramoti, nedovzdělanci. Stejně špatně mluví anglicky i Němci, Francouzi, či obyvatelé Afriky. Ti si dokonce vytvořili jakousi pingwin englisch, čímž se ovšem degradovali na úroveň podřadných lidí. Je to hezké zdůrazňovat, jak je nutné ovládat alespoň jeden světový jazyk, protože ono jich je poněkud více. A který tedy vlastně? Který si vybrat? Někteří tvrdí, že když máte obchodní styky jen s Němci, je nejlepší právě angličtina, protože na tom budou obě strany stejně. Budou obě stejně nejisté, o čem jste se vlastně dohodli. V dobách totalitních byla jako všekomunistický jazyk ruština. Bylo skutečným zážitkem si "pokecat" s Němcem, pochopitelně "východním" neboli "dederonem" rusky. Germánovi totiž ruština jde mnohem hůře, než nám Slovanům.

Nezbývá, než se stát dvojjazyčným národem stejně tak, jako do už dávno udělali například Švédové. Jak na to doplatí naše česká kultura, zda se náš národní jazyk během několika desetiletí vytratí a nejspíše se nedožije nového obrození, tak jako po německé lázni, to se ukáže. Jsme příliš malý národ, který bude zanedlouho v rámci EU považován za jakési raritní etnikum kdesi kolem Golden Prague. S ohledem na reklamu, kterou nám dělají ve světe naši milí Romové nás budou označovat jako Bohemy, což je například ve Francii synonymum pro Cikány z východu.

Policajti musí chodit pěšky. Principiální (?) důvody vedou spolu s nutností finančních úspor ministra vnitra Václava Grulicha k tomu, aby v ulicích objevilo více pěších policistů. Ministr to uvedl v souvislosti s 90 milióny korun, které chybějí policii do konce roku na její činnost. Je to skutečně tak: když je méně peněz, bude bezpečněji, protože policisté se nebudou jen bezcílně projíždět ulicemi, ale budou konečně šlapat chodník. Benzin bude jen pro pohotovostní vozidla vyjíždějící k haváriím a ohlášeným zločinům. Možná, že se zvýší náklady na služební obuv, ale lepší je mít policisty s prošlapanými botami, než policisty s ošoupaným zadkem z automobilu zahraniční značky.

Jsou to ale paradoxy. Je to zřejmě jediná cesta, jak je vyhnat do terénu a do ulic. Stačí, když budou, jak za starých časů, obcházet hospody, kontrolovat podezřelé elementy a zkoušet, zda jsou dveře od chat či obchodů zamčené. Když se takový policajt bude nudit, může zajít zkontrolovat i vchod do obchodu ze dvora. V zimě vzbudí domácí už ráno v pět, aby do šesté zametla sníh z chodníku. Jak se tak dívám na ilustrační foto, není mi zcela jasné, proč chodí naši policisté nejméně po dvou? Snad se nebojí chodit sami, jako se bojí běžný necvičený neozbrojený občan či dokonce slabá žena? A praxe, kdy jeden hlídal vždy toho druhého, případně třetí byl navic ještě v Stb, ta praxe snad už dávno pominula. Přesto jsem opět včera spatřil na živé pražské ulici trojici policistů v živé rozmluvě. Chodí tak asi také proto, aby se nenudili. S kým by si takový policajt sám jako kůl v plotě na ulici popovídal. Ten, kterého si pamatuji z Královských Vinohrad, si vždycky pěkně pokecal s mým otcem v jeho malém krámku v ulici Vilímovské. Pak zašel zase vedle k drogistovi, zastavil se i na rohu v hospodě a tak se dostal do obrazu, co se děje, kdo v noci zase vyváděl. Všichni ho měli za člena občanské společnosti obnášející těch pár ulic a bloků, které měl na starosti se svým pendrekem a píšťalkou. Nepotřeboval žádnou vysílačku ani mobil, telefon pro případ potřeby byl na rohu v budce či v kterémkoliv větším obchodu či hospodě. Kdyby hořelo, na rohu byl za sklíčkem požární hlásič, který stačilo stisknout a hasiči byli na cestě. Dokonce přesně věděli, kam mají jet.

Třeba se staré zlaté časy vrátí, jen je zapotřebí, aby soudruh Grulich nezapoměl rozdat policistům píšťalky, aby se mohli svolávat z okolních ulic v případě, kdy budou přepadeni oni nebo někdo jiný. Za starých časů chodil strážník po svém rajóně sám a nebál se, protože kolega byl u něj nejdéle do pěti minut. Ovšem strážníci byli trénovaní na běh, je to zřetelné i ze starších veseloher, kde většina pronásledovatelů zločinců metelila pěkně po svých. Uvidíme, co to udělá dnes. Horská kola by to mohla výrazně vylepšit zejména na sídlištích. Místo jednoho automobilu značky WW se dá zakoupit nejméně čtyřicet bicyklů. A pozor! Nepotřebují žádný benzin a přispívají k zlepšení fyzické kondice. V městském provozu je dokonce bicykl rychlejší než zločinec prchající autem.
 

E-mail kamkoliv do vesmíru. Od poloviny letošního srpna přijímá společnost Bentspace se sídlem v kalifornském Davisu za poplatek 7,66 amerických dolarů objednávky na vzkazy a dopisy do tisíce slov, které pak odesílá vysokofrekvenčním vysílačem ve směru, který zákazník určí. Vzkazy putující rychlostí světla dorazí k Měsíci za sekundu, ke Slunci za více než osm minut a k nejvzdálenější planetě sluneční soustavy Plutu za několik hodin. K nejbližší hvězdě trvá cesta přes čtyři roky, zatímco do centra naší galaxie, Mléčné dráhy, poletí vzkaz 30.000 let.

Motivy pro psaní vzkazů jsou různé. Příznivci hvězdného seriálu Star Trek vysílají rady hrdinům cizích světů, syn píše svému zemřelému otci a žena trpící nevyléčitelnou rakovinou se obrací o pomoc k Bohu. Odpověď z hlubin vesmíru ale nepřichází a tak společnost Bentspace pošle alespoň krásný certifikát, který si můžete nechat zarámovat.

Politici nevzkazují nic? Ale mohli by... Třeba požádat Boha o pomoc při sestavování státního rozpočtu na příští jubilejní rok. Pan Klaus i pan Zeman by si mohli postěžovat na úplně nemožné až blbé české novináře. Pan Macek by se mohl spojit s inteligentními mimozemšťany, protože s ohledem na výši svého IQ si tady s nikým nerozumí. V každém případě by si tak mohli ulevit bez nebezpečí, že jejich názor či stanovisko bude napadnuto vzápětí někde v médiích. Je to o něco lepší, než se vyzpovídat farářovi. 

Ruskaja prichvatizacija. Za časů Sovětského svazu si Rusové rádi kladli otázku, proč je jejich země nejbohatší na světě. Ochotně si na to odpovídali: "Protože v SSSR každý, od nejvyššího funkcionáře po posledního zedníka, z 'majetku lidu' krade, kolik může - a přesto je stále co krást", uvádí se v komentáři zveřejněném v nejnovějším vydání německého týdeníku Stern.

Sovětský a nyní ruský člověk vždy považuje státní finance tak trochu za svoje. Vždyť všechno bohatství státu patří lidu. Zvyk je železná košile a našinec je přece docela chápe. Nic takového netušili zřejmě zástupci mezinárodního měnového fondu, USA i Německa, když začali do Ruska pumpovat peníze svých daňových poplatníků. Skoro se to nezdá ani možné, vždyť mají přece již dávno bohaté zkušenosti se samozvanými "demokratickými" vládci v Africe, kteří dokázali "ulít" mnohem větší procento z peněž přitékajících z civilizované Evropy a Ameriky. Další ekonomické experimenty pak byly v Africe zastaveny a tento kontinent je dnes opět ponechán sám sobě.

Krade se i na Balkáně od dob konfliktu v Bosně, tak bylo jisté, že budou krást i "noví" ruští lidé. Proč se tedy peníze do Ruska vůbec dostaly? Jako daň za likvidaci potencionálního vojenského nepřítele? Nebo je ve státních rozpočtech USA a Německa příliš mnoho prostředků, se kterými si neví rady? Nevypadá to na to. Pak už zbývá jen jedna alternativa: když se do Moskvy pustí státní prachy, značná část z nich bude nejspíše použita na nákup pšenice a průmyslového zboží ze západu. Takže se prodá často i to, co již nejde doma na odbyt. A domácí dělník dostane práci, sociální napětí se zmenší. Prostě dvě mouchy jednou ranou.

Není tenhle můj názor snad dokonce příliš levičácký? Bohužel mě ale nic jiného již nenapadá. Považovat všechny ty půjčky Rusku i jiným pochybným státům jenom za špatný podnikatelský záměr, to se mě opravdu nezdá. Takoví pitomci to snad nejsou. I když, nechali se přece okrást Koženým o pěkných pár milionů dolarů. Tak proč by se nedali obrat vykutálenými rusáky o téměř čtvrt biliónu dolarů? Jestliže jim to ale už došlo a zarazí penězovod západ-východ, zdá se, že ruská zima bude letos pěkně tuhá.

Home