Ahaswebovy noviny

Nejsa žádným velkým historikem, obrátil jsem své zraky k odborníkům. Ti praví, že se starší syn Vratislava a Drahomíry se stal roku 921 ještě jako nedospělý knížetem malého knížectví ve středních Čechách. Vychovala ho jeho bába Ludmila, přitom ale jeho jménem vládla matka Drahomíra. Samostatně začal panovat až od roku 925. O jeho vladařských zásluhách se nic neví, jen to, že roku 929 podlehl sasko-franckému králi Jindřichovi I. a zavázal se mu nadále platit roční tribut 500 hřiven stříbra a 120 volů, i když o počtu odesílaných volů se vedou spory. To ale vyvolalo celkem logicky nesouhlas českých předáků a ti si postavili do čela jeho mladšího bratra Boleslava. Nakonec to vedlo k Václavovu zavraždění 28. září 935 na Staré Boleslavi. Boleslav se tak stal knížetem a rychle sjednotil pod svou vládou Čechy i rozsáhlá území na severu a na východě až po hranice Kyjevské Rusi (!). Václav tedy nezaložil český stát, to provedl jeho bratrovrah Boleslav. Václav byl zabit z pouhých politických důvodů, nikoliv z důvodů náboženských. Zatímco Václav postavil jediný kostel Sv.Víta (románskou rotundu na místě dnešního goticko-novogotického chrámu), pak Boleslav jich nechal postavit celých dvacet. Boleslav I. se po zavraždění Václava po dobu 14 let snažil ochránit český stát proti západní německé expanzi a podrobování. Nakonec se po nerovném boji a vzdorování poddal německému králi Otovi I. a obnovil starý poplatek. Jeho pokus vytvořit ve středu Evropy nezávislý slovanský stát se nezdařil.
Pokud by měl být někdo patronem českého státu, pak by to měl být právě Boleslav. Ovšem taková postava zatížená zločinem bratrovraždění líčená po staletí v nejčernějších barvách - prý nechal dokonce zavraždit i svoji matku či dokonce i babičku Ludmilu - takový státník se nehodí za patrona a už vůbec ne křesťanského světce. Základem křesťanské víry je uctívání nikoliv silného nemilostrdně vraždícího židovského Hospodina, ale mírumilovného ukřižovaného Krista.
Konec konců šlo v celé naší známé historii o to, zda se podřídíme vlivům ze západu, čili katolickému křesťanství šířenému křížem i mečem, nebo východnímu pravoslavnému křesťanství, které k nám přinesli věrozvěstové mírné povahy. Ti ale nedošli dál než na Moravu a od těch časů tu máme rozpory mezi "čížky" zejména pražskými a Moravany. Nakonec jsme byli stejně všichni usilovnou "prací" katolické církve a v poslední nedávné době díky rakouské monarchii poněmčeni a jen zázrakem jsme se opět vrátili ke svému češství. Které ovšem v rámci Evropské unie brzy opět ztratíme.
A ty voly včetně stříbra odvádíme už zase, tentokrát do Bruselu. Máme ale dobu demokratickou a tak nám ti noví páni nějakou tu strukturální hřivnu zase pošlou zpátky, abychom tolik neštěkali. Pomněte, že slavný byl vždycky ten panovník, který nejprve všechny o všechno obral a pak jen těm svým věrným něco z toho opět rozdal. Žili pak ve sladkém nevědomí, že byli obdarováni a ty ostatní neobdarované drželi zkrátka.
V každém případě slavit Václava je pěkné a většina národa českého si k tomu přidala jeden den dovolené a užívá si volných čtyř dnů většinou na svých venkovských statcích, či na turistických cestách po krásách české země nebo dokonce ve spřátelené cizině. Což je v podstatě všeobecně blahodárné. Proto všichni vzdejme čest památce knížete Václava, který byl tak zákeřně zabit ve jménu pochybných politických cílů směřujících k něčemu tak nereálnému, jako je česká samostatnost a nezávislost uprostřed Evropy.
Na závěr vás trochu zmatu: existují historikové, kteří potměšile tvrdí, že v případě Václava a Boleslava jde ve skutečnosti o jedinou postavu. Vychází se přitom z totožnosti obou jmen - Václav = více slav, Boleslav = bole (v ruštině dnes stále "více") slav. Rozdělení na vraha a světce by pak bylo něčím na způsob případu Jekyl&Hyde.
Rovněž se vedou diskuse o datu Václavova zavraždění. V roce 929 napadl německý král Jindřich Čechy a místní vládce se mu podal. Podle některých našich protiněmecky orientovaných vlasteneckých historiků byla právě zde příčina Václavova zavraždění, neboť Boleslav prosazoval aktivnější politiku vůči mocnému sousedovi. Vládce Čechů je ovšem jmenován ve Vidukindově kronice, která popisuje Jindřichovo tažení, tak nešťastně, že pořádně nevíme, jde-li o Václava nebo o Boleslava.
A kdy máme vzpomínat na Václavovo zavraždění ? Podle Kristiánovy legendy mělo připadnout na den sv. Kosmy a Damiána, který se slavil 28. září. Dnes na toto datum připadá i státní svátek. Zastánci alternativních verzí však namítají, že je možné, že Kosma a Daimán byli spíše patrony kostela, před nímž byl Václav zabit, než označením data. Aby se to ale ještě více zamotalo, nepodařilo se dodnes prokázat, že by v Boleslavi existoval v 10. století kostel tohoto jména. Byl tedy vůbec Václav zavražděn? Když, tak kde? Pak věřte historikům. A ještě něco: prý měl nemanželského syna a ten se jmenoval Zbraslav. Mimochodem, ve zbraslavské galerii je velice pěkná výstava unikátních japonských barevných dřevořezů zobrazujících zejména tzv.krasavice, neboli gejšy a kurtizány ze "zelených domů", což je poetický název japonských nevěstinců. Moc pěkné, najdete tam i originály slavného Hokusaie.

Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.

CDmusic.cz - Old Czech music, jazz, trad.folk, brass - Czech Labels at Czech prices. Visa, Eurocard/MasterCard (SSL / 3-D Secure)

28.9.2004 - Svatý Václav náš stát ale nezaložil.