Dvorní klaun Paroubkova cirkusu, předseda bezpečnostního výboru sněmovny František Bublan, předkládá poslancům návrh, který má zásadně ovlivnit podobu rodícího se Ústavu paměti národa (ÚPN) neboli ústavu pro zkoumání a bádání o tom, co bylo předtím a co potom. Řečeno mediálním slovníkem, má se tam přísně vědecky zkoumat zejména doba nedávno minulá označovaná jako období totality, vládu jedné strany lidově označovanou za totáč. Paroubkův poskok Bublan totiž dost nečekaně navrhuje, aby v radě ÚPN zasedli i zástupci KSČM. Řečeno Bublanem "v zájmu zajištění objektivnosti, nestrannosti a vyváženosti zkoumání prováděných ústavem", aby byl dodržen "princip poměrného zastoupení" podobně, jak je tomu ve sněmovně.
Podle mého to především není nečekaný návrh. Socani přece již drahně let pomáhají komunistům a naopak, komunisté, kdykoliv je třeba, hlasují v parlamentu s ČSSD v jednom šiku. A protože jde především o bádání v temné minulosti komunistů, měl by se podle mého názoru celý ÚPN obsadit výhradně bývalými (ČSSD) a současnými (KSČM) komunisty, protože ti přece o době nedávno minulé a o praktikách své rodné strany (KSČ) toho vědí nejvíc. I z vědeckého hlediska bude pro ně samotné přínosné a poučné, když budou moci analyzovat příčiny, proč ten jejich svinský režim zkrachoval a to nejen u nás. A jak už to v takových výzkumných pracovištích bývá, až zmapují ten svůj bývalý režim, mohli by konstruktivně zaměřit své skvělé mozky do budoucnosti a navrhnout nám všem novou a lepší cestu k uskutečnění leninských ideálů. Třeba podle osvědčeného čínského vzoru. Ředitelem ÚPN by se mohl stát například nudící se důchodce Zeman.
V každém případě je existence takového vědeckého pracoviště nutná především proto, že se tam zaměstná pár desítek, v budoucnu i stovek jinak neupotřebitelných lidí, kteří by jako nezaměstnaní zatěžovali sociální systém. Každý státní úředník navíc přece zmenšuje fronty před úřady práce. Dnes ve veřejné správě a veřejných službách pracuje na 750.000 lidí a mohlo by jich být více. Zhruba 450.000 z nich dostává mzdu ze státního rozpočtu, ostatní ji pobírají z jiných veřejných rozpočtů.
Průměrný plat ve veřejné správě dosáhl loni zhruba 22.900 korun, ročně je to tedy na platech směšných 206,1 miliard korun. Celkem máme 4,839 mil zaměstnaných. Když odečteme oněch 750 tisíc státních zaměstnanců, zjistíme, že každých 5,42 zaměstnaných obyvatel živí jednoho státního úředníka. Každý z nich musí jen na jeho plat odevzdat měsíčně neuvěřitelných 22 900 / 5,42 = 4 225 korun!!! Bože, kam jsem se to dnes ve svých úchylných pravičáckých úvahách dostal!
19.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
