Následující text je z velké části kompilací novinových zpráv: Vandalsky jste devastovali mé srdce, znásilnili mou duši a podpálili mé svědomí. Mysleli jste, že dusíte život jednoho patetického mladíka. Díky vám, umírám jako Ježíš Kristus, pro inspiraci generací slabých a bezbranných lidí," uvedl masový vrah Čo Sung-hu.
Čo Sung-hu poslal televizní společnosti NBC balík s fotkami a videonahrávkou v pondělí krátce po deváté ráno z Blacksburgu. Zásilku tedy podal poté, co zabil dva mladé lidi na univerzitní koleji, a před tím, než šel postřílet desítky studentů a učitelů do školní budovy. Univerzitní ochranka ani policie mu v tom nedokázala zabránit. Vrah, který v pondělí zmasakroval na škole v americké Virginii 32 studentů, strávil v minulosti několik dní na psychiatrii. Vyhrožoval totiž sebevraždou. A také to po masakru udělal.
Své zbraně si střelec opatřil zcela legálně, bez jakékoli stopy podezření. "Předložil tři různé průkazy totožnosti. Policejní záznam byl také v pořádku," vysvětluje v médiích majitel obchodu, kde si Čo Sung-hu koupil devítimilimetrovou poloautomatickou pistoli. Stát Virginie má jeden z nejvolnějších zbrojních zákonů v USA, nevyžaduje ani čekací dobu, ani registraci zbraně.
Řádění střelce na univerzitě ve Virginii a smrt třiatřiceti lidí znovu staví Spojené státy před otázku, zda by nebylo dobré změnit zákony o volném prodeji zbraní. Podle odhadů má v zemi zbraň přibližně pětatřicet procent domácností, ročně zahyne na následky střelby zhruba 30 tisíc lidí. Nic se ale nestane, výroba a prodej zbraní a zájmy "občanských" střeleckých sdružení jsou nade vše.
Jeho školní "práce" - básně, a především dvě krátké hry, byly bizarně temné. Pedofilie, násilí, řetězová pila, konspirační teorie, jako by Čon Sung-hu posbíral ten největší odpad, který lze v Americe najít. Jedna studentka vzpomíná, že za tři semestry, co se Sung-huem chodila do společného kurzu, jej neslyšela nikdy promluvit. Nebavil se ani s vyučujícími. Když profesorka požádala na úvodní hodině studenty, aby na papír napsali svá jména, nakreslil tam Sung-hu otazník. Se sluchátky na uších ignoroval otázky. Opravdu povedené poměry panují v amerických školách. Studenti nemusí komunikovat s vyučujícími...
Podrobnosti o rodině své dcery prozradil dvěma jihokorejským listům dědeček třiadvacetiletého studenta Čo Sung-hua, který zabil 32 lidí a nakonec i sebe.
"Odešli do Států s tím, že chtějí pořádně vychovat své děti. Mysleli, že budou schopni poskytnout jim v USA dobré vzdělání," Kim, který žije v provincii Kjonggido nedaleko Soulu řekl, že před vycestováním do USA provozovali Čoovi rodiče antikvariát v Soulu. "Koupili si ten krámek za peníze, které můj zeť vydělal v Saúdské Arábii, než se oženil."
Emigrace dcery s rodinou ale nebyla podle něj nijak snadná. Do USA je prý pozvali příbuzní ze zeťovy rodiny. "Odcestovali tam letadlem, neměli s sebou moc peněz...Sung-hu dělal svým rodičům starosti, když byl malý, protože nemluvil, byl ale způsobný. Nevím, jak mohu odčinit svou odpovědnost za to, že jsem své děti nevychoval řádně. Nevím, jak mohl (Čo Sung-hu) něco takového udělat, když jeho rodiče odešli do daleké země a tvrdě pracovali".
Jedno je jisté: Kdyby například rodiče vraha neemigrovali do USA, nemusel být nikdo mrtvý. Nebo: kdyby byli bývali všichni žáci a žákyně ozbrojeni, měli své zbraně nabité a stříleli by po vrahovi, nemuselo jich tolik zahynout. Pokud by se ovšem nepostříleli navzájem. Nebo: kdyby panoval v USA zákaz volného prodeje zbraní a každá škola měla kontrolní rámy se školní policií, nemuselo jich tolik zahynout, možná, že by zahynul jen střelec a nanejvýš nějaký ten policista při pokusu vraha se do školy prostřílet. Nebo: kdyby se nepromítaly žádné filmy plné násilí a to zejména v televizi, bylo by možná méně mrtvých. Nebo: kdyby celosvětová média nevěnovala podobným tragédiím takovou péči, třeba by to Čo Sung-hua nenapadlo. Můžete si vybrat. V každém případě poučte své děti nebo vnuky, že jakmile zaslechnou ve škole střelbu nebo dokonce uvidí namířenou pistoli či samopal, musí padnout co nejrychleji k zemi a dělat mrtvé. Nejvhodnější je forma praktického nácviku. Možná to přežijí...
A jen na závěr: i u nás se podobná tragedie už stala. Jistá Olga Hepnarová úmyslně najela 10. července 1973 nákladním autem Praga RN na tramvajové nástupiště s úmyslem usmrtit co nejvíce lidí. Následkem jejího činu zemřelo 8 lidí a dalších 11 bylo těžce zraněno. A před činem napsala dopis do novin. Byla popravena dne 12. března 1975. Hepnarová pocházela z dobře situované rodiny. Její otec byl bankovní úředník, matka zubní lékařka. V základní škole se výborně učila. V pozdějších letech si přestala rozumět s rodiči a okolím. Pak následovaly potíže s navázáním jakéhokoliv kontaktu s lidmi. Jak uvedla, celý svět se ji stal nepřítelem. V červnu 1964 se pokusila o sebevraždu léky. Rok se léčila v psychiatrické léčebně. Je to až neuvěřitelně podobný příběh.
20.4.2007 [Trvalá adresa článku.]
