ČSÚ uvádí, že v roce 2005 bylo v České republice 122 232 sociálně slabých rodin. Z této statistiky se nedá zjistit, o kolik osob v takových rodinách se jedná. Průměrný počet osob v rodině má být podle jiných statistik 3,5 osob. To je velmi nejisté číslo, protože v sobě nezahrnuje neformální "rodiny" občanů žijících na hromádce. Stát údajně získá na pomoc sociálně vyloučeným lidem v příštích sedmi letech 13 miliard korun z evropských fondů. Prvního ledna příštího roku prý začne pracovat Vládní agentura pro řešení romských otázek. Český stát pravděpodobně začne sbírat přesné statistické údaje o Romech, kteří se ale ke svému "romství" v převážné většině nehlásí. Bude tak například agentura vědět, kolik procent Romů je nezaměstnaných nebo jaké mají vzdělání? Navrhla to ministryně Džamila Stehlíková (SZ), která má ve vládě na starosti problematiku menšin a lidských práv. Je jí nejspíše jasné, jak se při průzkumu pozná Rom od neroma. Asi podle barvy. Po skončení pořadu Otázky Václava Moravce v Ústí nad Labem ministryně řekla, že stát statistiku potřebuje, aby mohl účinně řešit problémy romské komunity.
Z takových sdělení můžeme nabýt dojmu, že vláda hodlá uvedených 13 miliard použít například jen pro řešení palčivého romského problému. O tom, jak se uvedený nemalý obnos konkrétně "utratí" není zpráv. Pokud vynecháme rozdělení sociálně vyloučených či slabých občanů na Romy a neromy, prostým výpočtem zjistíme, že se jedná v průběhu let o finanční dotaci ve výši cca 15 tisíc korun na jednu "sociálně slabou" rodinu a rok. Není známo, zda se mezi tyto rodiny počítají důchodci, kteří většinou žijí opravdu jako "sociálně vyloučení". Proč by se uvedená částka nemohla použít pro založení kapitalizačního důchodcovského fondu pro nastartování reformy důchodů, když z privatizace nic nezbylo?
Náš milý Český statistický úřad vůbec vyniká přesnými informacemi. S klidem na svých stránkách publikuje dva roky starý článek z novin o chudobě v Česku zřejmě proto, že jeho pracovníci nejsou schopni na otázky kolem chudoby vydat řádné svědectví podepřené skutečnými daty a tak s klidem použijí nijak neověřené údaje novináře na svých oficiálních stránkách. Jak je patrné, i v terminologii "odborníků", politiků a novinářů panuje zmatek v tom, kdo je to chudý občan, kdo sociálně slabý nebo dokonce sociálně vyloučený či kam patří bezdomovci nebo dokonce žebráci. O tom, že někteří občané žijí v naprosté bídě se nehovoří ani nepíše. Slovo bída zní totiž příliš tvrdě, i když asi nejlépe vystihuje ekonomickou situaci řady osob a rodin, jejichž přesný počet ale nikdo nezná.
Můžeme tedy očekávat, že 13 miliard korun bude v příštích sedmi letech utraceno především za pochybné studie "renomovaných" agentur, nadací a jim podobných spolků. Možná, že něco z tohoto bohatého stolu grantů a dotací odpadne na podporu hudebního vzdělávání Romů, na různé festivaly bezdomovců, rekvalifikační kurzy, na které nikdo nepřijde a podobné veleúspěšné akce státních úředníků a ke všemu ochotných "neziskových" organizátorů. Rozuměj těch bohulibých spolků, jejichž neziskovost spočívá v tom, že od nich stát nezíská ani korunu na daních.
2.7.2007 10:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]
