Cyril Svoboda přišel s návrhem, aby si katolíci konečně začali sami financovat chod své církve. Biskupové by podle něj měli vydat výzvu, aby všichni skutečně praktikující věřící zavedli na svých účtech trvalé příkazy a každý měsíc posílali jedno procento svého příjmu na konto své farnosti. "Církev je nám svatá, tak ať je to vidět i tím jedním procentem," napsal ve svém návrhu. Inspiroval se prý v jiných evropských zemích, kde je financování církví věřícími běžné. "Už se musí zlomit myšlení v katolické církvi v tom smyslu, že se máme začít starat sami o sebe," řekl lidovecký ministr. Katolíci by podle jeho představy převáděli peníze na konto své farnosti. "Jde o to, aby farář věděl, kdo platí a kdo nikoli. On by to nemohl vymáhat, ale vytvořil by se tlak na ty, kteří neplatí," říká ministr. Z farností by podle Svobody peníze putovaly do pokladny České biskupské konference, která by je přerozdělovala diecézím po celém Česku. Tak by se třeba bohaté moravské farnosti podílely na provozu církve a opravách chudých kostelů třeba v severních Čechách.
Tolik zprávy z tisku. Pan Svoboda se nemusí inspirovat v zahraničí. Například Československá církev husitská (ČCH) vybírá od svých členů finanční příspěvek od samého počátku. Výši minimálního ročního příspěvku určuje podle Ústavy ČCH (článek 55) církevní zastupitelstvo, které je voleným orgánem. Svým členům rozesílá jednou ročně složenky místně příslušná správa náboženské obce. Podobně i Českobratrská církev evangelická (ČCE) jako rozpočtová organizace svůj život financuje ze 2/3 z darů a příspěvků členů církve a z 1/3 ze státního rozpočtu. Svobodův návrh je "převratný" v představě, že věřící by platili příspěvek měsíčně jedno procento, což připomíná praktiky politických stran, zejména pak KSČ-KSČM. Chybí už jen návrh, aby tuto církevní katolickou daň posílal přímo zaměstnavatel, protože jen ten může vědět, kolik kdo měsíčně bere. U "nezaměstnaných" podnikatelů by něco takového musel dělat finanční úřad, což samozřejmě jako státní orgán dělat nemůže! Otázkou také zůstává, kdo by ověřoval, že ten který občan je "praktikujícím" katolickým věřícím. Nejvhodnějším orgánem by bylo ministerstvo vnitra. Jako nejlepší a osvědčenou metodu doporučuji zostřený policejní výslech. Suma sumárum, pan ministr Svoboda vymyslel pěknou pitomost.
Přesto by ale bylo skvělé, kdyby ten jeho geniální návrh katolická církev zrealizovala. Alespoň by se zjistilo, kolik vlastně těch praktikujících katolíků u nás je a podle toho by se mohla upravit výše dotace, kterou stát vyplácí katolické církvi na platy církevních zaměstnanců včetně farářů. A to je přesně to, co si představitelé katolické církve nepřejí a Svobodovi proto možná hrozí exkomunikace nebo alespoň sto Zdrávasů a Otčenášů. Zatím se od jeho návrhu důrazně distancovala jeho rodná Lidová strana. Sekretář olomouckého arcibiskupa Petr Gatnar považuje myšlenku za zajímavou, ale nerealizovatelnou. "Myšlenka je to z mého pohledu originální a vychází z křesťanského cítění a pojetí. Ale vzhledem k situaci, ve které se společnost nachází, je to utopie." Takže podle pana biskupa bude nejlepší, když i nadále budou všichni výdělečně činní občané státu, ať praktikující věřící či nevěřící psi, přispívat ze svých daní na chod církví. Věřící nekatolíci pak budou i nadále přispívat dvakrát: jednou přes daně a podruhé přímou úhradou své církvi.
14.8.2007 10:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]
