Přečtěte si na internetu skvělý globální trhák: knihu, kterou napsal Ken Schoolland: Podivuhodná dobrodružství Jonatana Gullibla - příběh o supech, zlodějích, moci politiků a principech svobodné společnosti (ve formátu PDF 3,8 MB). Abych vás přesvědčil k této poněkud nezvyklé akci, zde je malý citát:
Cesty se seběhly v blátivou stezku, která se po chvíli rozšířila
v silnici sypanou štěrkem. Z džungle se Jonatan dostal
mezi ubíhající pastviny a velká pole s dozrávajícím obilím
a bohatými sady. S pohledem na všechno toto jídlo dostal Jonatan
znovu hlad. Zabočil na postranní cestu vedoucí k upravené
bílé farmě a doufal, že se tam zeptá na cestu.
Na verandě uviděl v hloučku plačící mladou ženu a tři malé
děti. „Promiňte,“ řekl jemně Jonatan, „máte nějaké potíže?“
Žena vzhlédla nahoru a přes své vzlyky zanaříkala: „Můj
manžel. Ach můj manžel,“ bědovala. „Věděla jsem, že to jednou
takhle skončí. Byl uvězněn,“ zavzlykala, „potravinovou policií!“
„Je mi to velmi líto madam. Hmm.., řekla jste potravinovou
policií?“ otázal se Jonatan a pohladil soucitně jedno z dětí po
vlasech. „Proč jej uvěznili?“
Žena skřípěla zuby a snažila se zadržet slzy. Pak řekla opovržlivě:
„Jeho zločin spočíval v tom, že vypěstoval příliš mnoho
potravin!“
Kniha je z rozsáhlé nabídky on-line knih Liberárního institutu, ve které najdete i další skvělé publikace. Vše zdarma, i když se tyto knihy v papírové formě prodávají. Můžete je použít jen pro vlastní potřebu a tato autorská díla nesmíte pochopitelně nikde dále šířit. Pokud si však budete chtít knihu Kena Schoollanda koupit, hledejte zde.
Mám tu pro vás i druhou kulturní událost: z Lomnického štítu záhadně zmizela deska s nápisem označujícím vyhlídku Járy Cimrmana pojmenovanou na počest 100. výročí jeho výstupu na Lomnický štít roku 1907. "Vyhliadka Járy Cimrmana" stálo slovensky napsáno na bronzové pamětní desce, která byla od 14.července 2007 k vidění na vrcholku druhé nejvyšší hory Slovenska, Lomnického štítu. Už není, vydržela tam jen pouhý měsíc a dochovala se jen velice nedokonalá fotografie. Pravděpodobně se až na Lomnický štít vyšplhali sběratelé barevných kovů. Možná, že si mysleli, že je ze zlata. Pro příště doporučuji podobné pamětní desky vyrábět z plastických hmot. Vydrží tam do té doby, než se po krachu naší technické civilizace budou i plastické hmoty vyvažovat zlatem. Pak už zbude jako vhodný materiál jen dřevo, ale i to se stane vzácností. Budou se z něj vyrábět prsteny a jiné drahé šperky. Návrat k tesání pamětních nápisů přímo do skály se jeví jako nezbytný. Prostě není nad staré osvědčené metody. Takový pamětní nápis si nikdo jen tak neodnese. Příště si, pane Svěráku, vezměte kladivo a dláto.
20.8.2007 08:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]
