Nemám sice dům na venkově, jen chatu ze dřeva a sádrokartonu, ale na jaře a na podzim je vždy milé si zatopit v kamnech. Nejen že se člověk zahřeje, ale také se mnohem lépe spí. Teplo od kamen je příjemnější než to neosobní z radiátoru a hlavně kamna fungují i jako ventilace, protože si přissávají čerstvý vzduch škvírami mezi okny. A je to vzdoušek lesní, protože do lesa to máme jen pár desítek metrů. V dřívějších dobách jsem si dřevo opatřoval metodou lesního pychu nebo po dohodě s lesníkem, který byl rád, že mu z lesa zmizí odpadové dříví po kácení buků a dubů. V posledních letech jsem ale už dlouho do lesa na dříví nevyrazil. Sklízím každý rok poměrně značné množství dřeva z lísek, které máme kolem plotu a také jsem začal postupně kácet staré ovocné stromy. Jenže tyto domácí zásoby se už krátí a tak jsem se rozhodl na části zahrady začít pěstovat vlastní les, tedy spíše jen lesík či remízek, který by byl určený výhradně na postupné kácení pro otop. Zcela ve smyslu nejnovějších trendů směřujících k využívání obnovitelných zdrojů. Základní otázkou bylo, co vlastně vysázet za dřeviny, které by rychle rostly a měli relativně kvalitní dříví.
Po jistém pátrání na internetu jsem se rozhodl na jaře zakoupit řízky topolu japonského, který může vyrůst i za pouhé tři roky do velikosti vhodné ke sklizni. Stačí kmeny nařezat na polínka a bez štípání rovnou s nimi do kamen. Cituji : "Již více než šest let existuje program na využití zemědělsky neobdělávané půdy podporující
výsadbu a pěstování rychle rostoucích dřevin dotovaný vládou našeho státu. Ve výzkumném
ústavu v Průhonicích, kam byly dovezeny speciálně vyšlechtěné klony japonského topolu.
Zde odzkoušely a doporučily k pěstování v našich podmínkách tuto téměř zázračně rychle
rostoucí dřevinu.
Sazenice klonů topolu označované jako J-104 a J-105 dosahují již po čtvrtém roce růstu
takových rozměrů jako modřín po 25-ti letech růstu v lese.
Topol J-104 a J-105 má při první sklizni po třech až pěti letech růstu průměr až 18cm a
dosahuje výšky 10 až 15 metrů. Využití dřevní hmoty získané z těchto dřevin je různorodé a
liší se dle způsobu zpracování. Vzrostlé stromy lze kácet a rovnou krátit na potřebná
polena, nebo použít různých druhů drtičů na výrobu jak dřevní štěpky, dále spalitelné
ve výtopnách i rodinných domech, či na pasece hrubou štěpku o velikosti několika centimetrů
rovnou pytlovat a vozit na místa spotřeby". Pramen Ceskakrajina.cz.
Při kácení se nachají pařezy a z nich topoly zase hbitě vyrazí. Chce to mít alespoň tři vždy po roce za sebou následující výsadby a máte dříví každý podzim. Mít větší pozemek velikosti alespoň půl hektaru, mohl bych dostat i státní dotaci, která je 60.000 Kč za hektar, což není zanedbatelné. Pokryje to nákup sazenic i nutné zemědělské strojní práce a ještě něco zbude na nákup kotle na dřevo. Řízky stojí kolem 4 korun a zakořeněné rostliny v kořenáčcích kolem 15 korun vč. DPH za kus. Další podrobnosti najdete také na stránkách VÚOZ v Průhonicích nebo na stránkách Japonský topol. Času je dost a sadby snad také. Pokud se do toho dáte, sadba se už prodává, jen se o řízky musíte postarat, aby to přežily ve vhodných podmínkách do jara. Přeji vám mnoho zdaru v samozásobitelství dřevem, protože na trhu je ho stále méně a bude hůř. A pokud je mezi vámi zemědělský velkopodnikatel, který neví co s pozemky, jistě má důvod se nad pěstováním topolu japonského zamyslet. Nemusí se obávat, že by od něj někdo dřevo nekoupil.
21.11.2007 10:45 [Trvalá adresa tohoto článku.]
