Kdo je naším národním hrdinou?

"Legendu o Jánošíkovi, ktorý bojoval proti sociálnemu útlaku, môžu národu vziať len duchovní bezdomovci alebo národní ignoranti, povedal na dnešnom slávnostnom zasadnutí Obecného zastupiteľstva v Terchovej pri príležitosti 320. výročia narodenia Juraja Jánošíka slovenský premiér Robert Fico. Národ bez legendy podľa neho nie je národom a on sa bude k jánošíkovskej vždy hrdo hlásiť. Každý národ si podľa neho takéto legendy stráži a udržiava a bola by veľká chyba, keby Slováci o ne stratili záujem," píše se ve slovenských Webnovinách. Fico reagoval ostře na některé hlasy historiků a politických komentátorů, kteří se ve svých názorech spíše kloní k obrazu Jánošíka jako obyčejného bandity a vraha.

V této souvislosti se můžeme i my zamyslet nad našimi národními hrdiny. Tak například Žižku máme za vzor bojovníka za národní zájmy a náboženskou svobodu, i když byl podle některých zlovolných historiků nejdříve jen obyčejným nájemným žoldnéřem a později se postavil do čela husitských tlup, které terorizovaly střední Evropu. Zejména Němci jej mají za krutého vraha a lupiče drancujícího pod náboženskou záminkou německá města a dodnes si to při různých příležitostech připomínají. Za národní symbol považujeme svatého Václava, který se ale jako bojovník nijak neproslavil a pro svoje "obchodní" vztahy k Sasům byl zavražděn bratrem Boleslavem či jeho zbrojnoši. Ani Karel IV. není symbolem národního hrdiny. Stát rozšiřoval dosti přízemně pomocí politických sňatků a nad úmrtími jeho tří manželek stojí stále velký otazník. Jeho otec, Jan Lucemburský, se skutečně proslavil jako válečník a hrdina evropského formátu. Bojoval ale bohužel za cizí zájmy především v zahraničí a jeho stát chátral. Není divu, vždyť to ani nebyl Čech! Pokud se vám zdá, že jsem zapoměl na Husa, bylo to proto, že nám jej zatím Vatikán jako národního hrdinu neuznal. Navíc mě nepřipadá pro národ příliš perspektivní, abychom se v boji za pravdu nechali upalovat od našich nepřátel. Takže za národní hrdiny máme dva pravděpodobně neexistující Čechy: Švejka (prý existoval ale není to jisté) a Járu Cimrmana (ten opravdu neexistoval, i když se někteří cimrmanologové snaží jeho existenci dokázat). A nezapomínejme na blanické rytíře, kteří podle některých odborníků na paranormální jevy opravdu kdesi pod Blaníkem se svým velitelem svatým Václavem dosud čekají, až nám Čechům bude nejhůře. A tak můžeme bratrům Slovákům jejich historicky doloženého sociálně či přímo socialisticky zabarveného Jánošíka jenom závidět.
28.1.2008 10:40 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.