Londýnské listy 4 - jsem teď ópérák!

Ano, přátelé, došlo na nejhorší. Oba vnuci marodí a nejhůře je na tom ten dvouletý. Všem kromě mě a otce teče z nosu, škrábe je v krku a zvláště ten nejmenší má velice zlostnou, případně lítostivou náladu. Všichni jsme nevyspalí a tak se střídáme v jeho kolébání a ošetřování jak se dá. Tady vás jistě napadá, jak je to s lékařskou péčí ve městě Londýně. Inu, nic moc. Tak především něco jako dětský lékař se tady vyskytuje snad jen v nemocnicích. Jinak má každá pojištěná rodina rodinného lékaře, který léčí všechny od nemluvňat po babičky. Má o své výhody - když marodí matka i dítě, vezmou to jedním vrzem a ušetří si tak jedno čekání. I když vlastně se tady u rodinného lékaře nijak zvlášť nečeká. Musíte se k němu totiž objednat minimálně den dopředu a pak to jde rychle. Že právě dnes už umíráte a nemůže to počkat? Ale neumíráte, jen si doma trochu poležte a zítra se vám dostane péče lékaře. V naší ordinaci úřaduje i léčí lékařka, ale má na výpomoc ještě další dva doktory, něco jako mladší lékaře. Takže ke kterému se právě dostanete záleží na tom, zdali se objednáte adresně k tomu svému a nebo je vám tak mizerně, že je vám to fuk. Poněkud zvláštní až někdy nepraktická je otevírací doba ordinace: od 17 do 20 hodin. Podrobnosti se mě nepodařilo zjistit, je ale nade všechny pochybnosti jisté, že zdejší lékaři pracují v nějaké poliklinice či nemocnici na plný úvazek a rodinného lékaře dělají jako melouch. Lze jen doufat, že to neodbývají podobně jako čeští meloucháři či dnes spíše ti bezprizorní rádobyřemeslníci. Abych byl ale spravedlivý, když se opravdu hroutíte či dítě tone v horečkách nad 38 stupňů, tak máte v uvedené ordinační hodiny šanci se s ním dostat k lékaři i bez objednání. Cítíte-li se na smrt, pak si stejně zavoláte záchranku.

Jinak jsem v intervalech mezi kolíbáním a spaním slavil malé řemeslnické úspěchy: podařilo se mi opravit zapojení obdivuhodného nástropního vypínače osvětlení v koupelně, za který se tahá pomocí šňůrky. Je to prý v zájmu bezpečnosti, o kterou se tady opravdu velice dbá. Jen nějaký pitomec špatně utáhnul mosazný šroubek a drát jednou vedl a podruhé nevedl. Obtížné ale bylo nalézt v ponurém nízkém sklepě ty správné pojistky. Ačkoliv je koupelna i záchod vedle sebe v prvním patře, koupelna je zapojená přes pojistky patra třetího a WC pro změnu přes pojistky světla ve sklepě. Kdyby šlo o ten záchod, tak bych se bez baterky neobešel. Dalším vítězstvím byla instalace dvou sušáků a "smetáku" pode dveře do zahrady. Teď ale končím, protože nejmladší začíná lehce pobrekávat a jeho matka je v komatu po probdělé noci. Mějte se krásně a držte mi palce, ať to přežiju. Snad se toho Londýna někdy podívám. Mám naplánovanou galerii a Soho.
28.2.2008 10:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.