Titulek...

Londýnské listy 8 - zdejší pivo a HOMEBASE není nic pro mě.

Právě jsem posnídal "Greek style natural yogurt", což je jediný zdejší jogurt, který se nejen podobá našemu "Hollandia jogurt bílý selský", dokonce jej překonává chutí i tučností. K tomu "Greek brot", který je s olivami a trochu se blíží našemu středovýchodnímu pojetí chleba. Je ovšem nezřízeně drahý a prodává se jako delikatesa. Co je typická anglická snídaně nevím a ani vědět nechci. David odešel do školy a před tím se do sebe pokoušel dostat něco z toho podivného sypání ptákům a dětem: Weetabix Organix (LOW FAT, LOW SUGAR, HIGH IN FIBRE, WHOLEGRAN). Energii to v sobě nemá skoro žádnou a když už se tím cpou matky, nechápu, proč tím krmí děti. Hlavně, že je na tom napsáno "organic". Koneckonců, kdyby snídal chleba, měl by ho i jako sendvič (trojúhelníkový vynález karbaníka lorda Sandwiche), tak proto ta změna z krabice. Ještě malá poznámka k britskému pivu: tak především zde žádné nepiju. Hned první den jsem ze zásob pána domu otevřel pivo značky Spitfire Premium (2,39 libry!!!), které se v kombinaci s umělou hmotou vydávanou za anglický chleba projevilo jako dokonalý dietetický prostředek na čištění střev a kanalizace. Porovnal bych to snad jen se slovenským pivem značky Šariš, na které mám podobné vzpomínky z let šedesátých minulého století. Co vaří dnes, nechám na posouzení současníkům, sám to riskovat nebudu. Takže piju Budweiser z Českých budějovic (1,2 libry) a je mi blaze. Platit za Guinness Beer 6 liber mi přijde uhozené. Tady někde vidím vysvětlení pivních nájezdů ubohých Britů do našich hospod.

Vraťme se ke včerejšku: potřeba různých součástek, pilky na dřevo a těsnění do dveří mě přivedla na myšlenku navštívit údajný ráj kutilů zvaný HOMEBASE. Prodejna v Haringey skýtá obraz bídy a utrpení. Český kutil zde nepochybně utrpí kulturní šok. Snaží se to vypadat jako OBI nebo BAUHAUS, ale díky neschopnosti manažerů a lenosti personálu na place je nabídka o tři řády pod službami výše uvedených firem. Bídná úroveň je zřejmě způsobená i faktem, že opravdový Brit do ruky nějaké nářadí nevezme, leda snad na zahradě. K tomu jsou přece určení pracovníci dovezení z bývalých kolonií, v poslední době pak politiky obávaní ale v podstatě milovaní polští zedníci, instalatéři, elektrikáři, lakýrníci - to vše vždy v jedné osobě. Největší regály plné zboží jsou tedy v HOMEBASE plné jen tapet, štětek a barev. Na to si troufají i britské ženy v domácnosti a tak natírají a natírají, až už se nedají okna otevírat a dveře se samy otevírají uprostřed noci pod tíhou staletých barev.

Důvěra k občanovi je zde veliká. Bez předložení průkazu přebírám doporučenou poštu a balíky nejen pro pána domu, ale i pro sousedy. Stačí uvést libovolné jméno a podepsat se na obrazovce terminálu. U nás doma mě známá pošťačka nevydá ani doporučený dopis pro manželku zřejmě v obavách, aby nebyl milostný a ona by tak způsobila rodinný rozvrat. Dnes se chystám po nabytí včerejších zkušeností s autobusovou dopravou na cestu do opravdového centra Londýna metodou z konečné na konečnou a zpět. Držte mě proto palce, ať se v tom velkém městě neztratím. Jsem přece jen z malého města zvaného Praha.
5.3.2008 10:40 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.