Ano, přátelé, podařilo se a jsem zpátky, neztratil jsem se. Tedy málem, protože moje chabá angličtina a centrum plné podobných přivandrovalců není to pravé, co by vám pomohlo získat informace, jak se dostat zpátky na Crouch End. Autobusová síť je totiž velice hustá a na Trafalgar Square a v okolí je tolik stanic, že se v nich ani rodilý londýňan nevyzná. Otázka zní, kdo je to vlastně rodilý londýňan. Je to i ten, co nevytáhl ani jednou za život paty z Crouch Endu či jiného předměstí? V každém případě pro takové to povrchní turistické poznání Londýna doporučuji ježdění patrovými autobusy křížem krážem, nejlépe právě z konečné na konečnou, pak se neztratíte. Právě ta cesta z konečné v Crouch End na konečnou Trafalgar Square do Westminsteru je toho důkazem. Z periferie do centra uvidíte z výšky prvního patra nejrůznější místa i lidi, zjistíte, jak nenápadně rostou kolem vás domy a skončíte po kratší procházce až u Buckinghamského paláce. Ten mě velice zklamal. Ani ne tak samotná budova, i když takových paláců máme v Praze řadu. Ale to umístění! Respektive ta hrůzná autostráda, kterou si britští panovníci nechali postavit přímo proti baráku a která ústí do kolotočové křižovatky pod okny paláce. Hluk, smrad i v přilehlém St. James's Parku. A palác stojí na rovině, není to žádná dominanta města, jak by se na královskou moc slušelo. Musím proto konstatovat, že náš pan král Vašek Klausů to má na Hradčanech o dvě třídy lepší a navíc je brána hradu otevřená pro turisty každý den. Tím vás pochopitelně nechce odradit od návštěvy Londýna, ale nedovedu si představit šílence, kteří "dělají" Londýn za jeden den. Než sem pojedete, tak si pořádně procestujte naše krásná města včetně Prahy. Vsadím se, že jste leckde nebyli a tak to koukejte napravit. Dnes mě čeká zazdívání krbu, tohoto přežitku dob minulých. Z kuchyně je do krbového komína zavedený odtah z digestoře a tak z něj fouká. Na domě pracujícím polským řemeslníkům se to moc nepodařilo, zřejmě čekali silnější tah nahoru. Možná, že na něj dám jenom dřevěnou desku, aby byl k použití v dobách budoucích, až dojde plyn a bude se topit domácím nábytkem. Stále ještě z Londýna zdraví Jan Bílek.