Poslední dva dny jsem listoval několika deníky, které dorazily do naší poštovní schránky za uplynulých čtrnáct dní mého pobytu v Londýně. Odebíráme jen čtvrteční vydání MFDnes a občas koupíme lidovky. Sice jsem se pokoušel sledovat, cože se děje u nás doma důležitého, ale jak víte z mých Londýnských listů, měl jsem jiné starosti. Děly se tu opravdu převratné věci, alespoň podle jmenovaných deníků. Topolánek předal jakousi osobní Topolánkovu medaili za statečnost Josefovi Mašínovi, Irglová dostala Oscara a Klaus jí neblahopřál, Topolánek jednal v USA o radaru a o nové podobě víz do USA, za což dostal vynadáno z Bruselu. Firma Sodexho Pass zaplatila 100 tisíc eur jednomu grafickému studiu za lobování v parlamentu pro zachování jejího výnosného byznysu, máme nedostatek psychiatrů pro narůstající počet lidí s duševními poruchami a kachny březňačky začaly předčasně hnízdit, aby tak vyvrátily Klausovo tvrzení, že žádné globální oteplování se nekoná. Naše milá Džamila Stehlíková se vydala do boje za práva homosexuálů na adopce dětí, policie bude měnit barvu svých aut a střih uniforem a už nechce asistovat při udržování pořádku na fotbalových stadionech. Polovina dováženého vepřového je masný odpad, ČEZ na nás za loňský rok vydělal 42,8 miliardy korun čistého zisku a Miloš Čermák protestuje v lidovkách proti zákazům pití alkoholu na veřejnosti (asi si rád na lavičce přihne).

Hledal jsem nějaké pozitivní zprávy, ale naše noviny jsou ekonomicky závislé na přinášení negativních, až katastrofických zpráv. Čtenáři prostě milují, když se mohou dočíst o neštěstí druhých a libovat si, že jim se vyhnulo. A nejraději vášnivě v hospodě diskutují o tom, zda je správné cvičit lovecké psy na živých liškách. Zaujala mě zpráva, že Islandská firma Nordic Partners kupuje Polívkovu oblíbenou společnost Hamé, předního českého výrobce paskvilu zvaného paštika Májka. Když si to dáte do souvislosti s dovozem nekvalitního vepřového, dojde vám, že se nejspíše jedná o velice dobrý kšeft, prodávat takové hnusy. V ČSA zahájili poněkud opožděný novoroční výprodej a prodali pět boeningů za půl miliardy, aby si je vzápětí pronajali. Zřejmě další akce směřující k maximálnímu snížení ceny akcií této státní firmy před očekávaným prodejem ČSA nějaké společnosti sídlící v zapadlém paneláku kdesi na sídlišti.

Kde je ,sakra, něco pozitivního? Snad tohle: lidé přestali kupovat nové lyže a provozovatelé lyžařských areálů "krvácejí", i když se snažili vyrábět technický sníh. Ekologové si ale zatím nepovšimli faktu, že se tento sníh vyrábí z nedostatkové pitné vody obohacené navíc chlorem, který jistě při jarním tání horské přírodě nijak neprospěje. Zelení jsou ale nadšeni faktem, že se v Praze bude zanedlouho platit za parkování úplně všude. Jak prohlásil jeden zelený mladík jménem Rut, parkování zdarma je vlastně dotace majitelům aut a to je třeba zlikvidovat. Ano, tudy vede cesta k likvidaci těch nenáviděných automobilů, které vlastní každá rodina. Vezměme si příklad z Japonska, kde si v některých městech nemůžete koupit automobil, pokud nemáte potvrzení, že jej máte kde zaparkovat. A do toho ten zatracený emigrant Kaplický hrozí Praze soudem, pokud se na Letné nepostaví jeho prapodivný barák pro knihy, které nebude v blízké budoucnosti nikdo číst. Není ale všechno tak beznadějné: ceny průmyslového zboží klesají, především mobilů, televizí a automobilů. Inu není divu, každý to už má a tak se budou nejspíše za chvíli prodávat analogové televize za jednu korunu, jen aby se uvolnily sklady pro ty digitální a prodaly se set-top-boxy.

No nic, tahle revize českého tisku mě málem dostala do deprese. O emigraci do Británie ale zatím neuvažuji. Panují tam úplně stejné, ne-li horší poměry. Politici před volbami slibovali voličům referendum o nové evropské smlouvě a teď si na ten slib nemohou zaboha vzpomenout. Krade se tam stejně jako u nás, bez parkovací placené karty se nechytnete ani na předměstí a do centra Londýna musíte zaplatit nekřesťanské peníze. Autobusy jsou sice skvělé, zvláště ty patrové, ale nemají tam vůbec jízdní řády. Když jsme naposledy jeli z centra, náš autobus předjel na stanicích na znamení dva busy téhož čísla! To se přece u nás stát nemůže. A pivo je tam tak drahé i pro Brity, že když si dají večer tři kousky, považuje se to neuvěřitelné vyhození si z kopýtka. Takže se dívejte kolem sebe s optimizmem, třeba něco pozitivního najdete. Například že i když vám vichřice vzala střechu nad hlavou, je ale konečně dnes čistý vzduch a dá se docela dobře dýchat i v Praze.
13.3.2008 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.