Dvě televize za cenu jedné!

Reklamní slogany firmy Datart lákají spotřebitele do "výhodných" nákupů velice často masivními přílohami například k MFDNES. Tentokrát marketingové odborníky napadlo, jak se výhodně zbavit zastaralých LCD televizorů, které nemají DVB-T tuner pro příjem terestriální digitální televize. Nabízejí ke koupi "balíček" dvou televizorů: jeden DVB-T tuner má a u toho druhého se o možnosti přijímat na něj digitální vysílání skromně mlčí, neboť se jedná o zastaralý typ s tunerem analogovým. Prodejce tak spoléhá na naprostou neinformovanost kupujících, kteří se v chaotické nabídce televizorů všeho druhu neorientují, neboť byli doposud zvyklí se rozhodovat jen podle jednoho kritéria: velikosti úhlopříčky. A tak si ten, kdo kupuje "výhodnou" nabídku dva televizory za cenu jedné, většinou neuvědomí, že si k tomu druhému bude muset dokoupit onen chybějící digitální tuner, neboli vznešeněji znějící set-top-box za cenu kolem dvou tisíc. A určitě nepostřehne, že ten druhý televizor přidaný vlastně "zadarmo" je ve skutečnosti docela obyčejný LCD monitor k počítači doplněný o zastaralý analogový tuner, jen s jedním scartem pro připojení právě toho nezbytného set-top-boxu (DVD přehrávač už není kam připojit), bez audio výstupu a bez funkcí PAP či PIP a dalších. Prostě ležák povalující se už řadu let ve velkoskladech na západ od nás. Jeho cena je ale stejně zahrnuta do "celkové" ceny.

Orientovat se v technických parametrech je pro neodborníka v oboru vývoje a výroby LCD panelů zcela nemožné. Tím pádem si většina kupujících není naprosto schopná vybrat tu nejvýhodnější variantu, kdy by lacino koupili televizor se špičkovou LCD technologií (není panel jako panel), všemi funkcemi digitálního tuneru, které bude v budoucnu potřebovat (nebo také nebude, kdo ví kam to povede: MPEG-2 kontra MPEG-4 atp). A tak je zákazník v zajetí bezbřehé a často svinské reklamy a od prodavač§ů se nedozví naprosto nic. Ti jsou maximálně snad vyškoleni ve vodopádu nic neříkajících frází o tom, jak je který televizor úžasný a co všechno na něm budete vidět a v jaké úžasné kvalitě. Ti kupující, kterým se převalují v peněžence jen tak miliony mají volbu lehkou: koupí prostě ten největší a hlavně nejdražší televizor v domnění, že tím mají kvalitu zaručenou. Přitom cena už dnes dávno není žádným spolehlivým ukazatelem kvality. Vzpomeňte, kolik před rokem například stály notebooky: dnes jsou za polovic.

Já osobně zatím žádný televizor kupovat nehodlám, zakoupil jsem před více jak rokem surově zlevněný klasický televizor s CRT 100 Hz obrazovkou s úhlopříčkou 72 cm a k tomu za patnáct stovek set-top-box. Dnes je situace o to složitější, že i ceny LCD televizorů jdou dramaticky dolů, klesly za poslední dva roky na polovinu. Tedy ty zastaralé, bez digitálního tuneru. Poradit bych v tomto okamžiku nedokázal. Musím ještě prostudovat vliv parametrů jako je rozlišení (nativní), metody podsvícení, co je to DinaPixPlus, čtyřnásobný Full HD neboli Quadruple Full High Definition či OLED - Organic Light-Emitting Diode a další zvrhlosti. Ale pro dnešek už dost, vždyť přece nemusíte mít doma to nejlepší, co je na trhu. Zvláště když to ani nedokážete rozpoznat, co je to nejlepší. Zajímavou diskuzi na téma digitální televize rozpoutal nedávno Patrick Zandl, stojí to za přečtení. Přeji poněkud opožděně - musel jsem ráno na letiště v děsivé zácpě a dopravním chaosu - krásný den, i když bude asi zataženo a možná i deštivo. Však už bylo načase, jeden by z toho vedra padnul.
3.6.2008 11:20 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.